Milešovka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Milešovka
Milešovka
Milešovka

Vrchol 837 m n. m.
Prominence 620 m ↓ sníženina J od Počerad[1]
Izolace 20 km → Stropník, Krušné hory
Poznámka meteorologická observatoř, výhled

Světadíl Evropa
Státy Česko Česko
Pohoří České středohoří / Milešovské středohoří / Kostomlatské středohoří / Bořislavská hornatina / Milešovská část
Souřadnice 50°33′18″ s. š., 13°55′54″ v. d.
Milešovka
Fire.svg
Milešovka
Hornina znělec
Zdroje k infoboxuNárodní přírodní rezervace
Milešovka
Doubrava na jv. ubočí, při spodním okraji rezervace
Doubrava na jv. ubočí, při spodním okraji rezervace
Datum vyhlášení 25. září 1951
Vyhlásil Ministerstvo školství, věd a umění
Kód ÚSOP 242
Lokalita Velemín
(k. ú. Milešov u Lovosic)
Výška 550 – 837 m n. m.
Seznam CHÚ v okrese Litoměřice

Milešovka (německy Milleschauer, Donnersberg) je nejvyšší hora Českého středohoří. Její vrchol leží ve výšce 836,5 metrů nad mořem. Jméno získala podle nedalekého Milešova (2 km). Byla zde zřízena národní přírodní rezervace (51,3 ha, od roku 1951). Z vrcholu hory je kruhový rozhled do dalekého okolí, Milešovka totiž všechny ostatní vrchy v Českém středohoří výrazně převyšuje. Také proto se jedná o místo s nejdrsnějším podnebím v Čechách. Milešovka je považována za největrnější horu Česka, bezvětří je tu jen osm dní v roce.[2]

V roce 2013 došlo k opětnému vyhlášení národní přírodní rezervace ve vrcholové partii Milešovky. Nové vyhlášení odstranilo rozdíly mezi historickými údaji a současnou rozlohou území, které vyžaduje ochranu.[3][4]

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Na příkrých stráních roste především dub, občas buk, javor nebo smrk. Na sutích rozpadávající se skály lze najít celou řadu vzácných chráněných rostlin. Významnou lokalitou jsou Výří skály, asi 30 metrů vysoká skalní stěna bez lesnatého porostu. Kvete zde lilie zlatohlavá, kosatec bezlistý, plicník lékařský. Dále se tu vyskytuje kapradinka skalní a medvědice lékařská.

Vrchol[editovat | editovat zdroj]

Na vrcholu Milešovky vznikla ve 20. letech 19. století jedna z prvních horských restaurací v Čechách. V roce 1905 byla na vrcholu zřízena meteorologická stanice a u ní pak 19 metrů vysoká rozhledna. Dnes je na vrcholu hory umístěno stálé meteorologické pracoviště Ústavu fyziky atmosféry, který je součástí Akademie věd ČR. Za příznivého počasí je rozhledna přístupná veřejnosti, ve věži je umístěna stálá expozice, výstup je obvykle provázen odborným výkladem o historii a výsledcích meteorologických pozorování. Nachází se zde také významný telekomunikační bod užívaný zejména pro dálkový přenos dat (mimo jiné též užívaný pro komunikaci mezi Prahou a některými městy v severních Čechách). Na vrcholku hory je stálá meteorologická a telekomunikační služba, pro zajištění provozu na vrcholku hory byla od severu zřízena malá nákladní lanová dráha.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Milešovka je jako dobře přístupný vrchol s vynikajícím výhledem turisticky velmi atraktivní již od 19. století a je hojně navštěvována. Značené turistické trasy vedou z Velemína, Bílky, Černčic a Milešova. Na Vrcholu je o svátcích v turistické sezóně obvykle dostupné občerstvení, rovněž se zde nachází řada informačních tabulí věnovaných historii meteorologické observatoře, okolní přírodě a meteorologii. Jde o místo dalekého rozhledu, které znalec a milovník Českého středohoří, německý přírodovědec a cestovatel Alexander von Humboldt označoval za 3. nejkrásnější vyhlídku na světě.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Průměrná roční teplota za období 1905–1994 činí na Milešovce +5,2 °C (maximum +6,9 °C v roce 1934; minimum +3,4 °C v roce 1940), nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou -4,3 °C, nejteplejším červenec s průměrnou teplotou +14,6 °C. Nejvyšší teplota (+34,7 °C) na Milešovce byla naměřena 5. července 1957. Naopak absolutně nejnižší teplota byla naměřena 9. února 1956, tehdy se rtuť teploměru na Milešovce propadla k -28,3 °C. Nejteplejší den je s průměrnou teplotou +15,5 °C 1. srpen. Naopak nejchladnější dny s průměrnou teplotou -4,6 °C jsou 12., 14. a 26. leden.

Průměrné roční srážky za období 1905–1994 dosahují na Milešovce 557,0 mm. Nejdeštivějším měsícem je červenec (73,0 mm) a nejsušším únor (30,6 mm). Nejvlhčím byl s hodnotou 815,4 mm rok 1941, naopak nejsušším (348,3 mm) byl rok 1933. Nejdeštivějším měsícem v historii měření byl srpen 1970 (224,1 mm), naopak v říjnu 1908 nepršelo vůbec. Průměrná maximální výška sněhové pokrývky je na Milešovce nejvyšší v únoru (35 cm). Maximální zaznamenaná výška sněhu na Milešovce byla v březnu 1965 (135 cm).

Milešovka je díky své poloze největrnější stanicí v České republice. Takovéto větrné podmínky způsobuje výška Milešovky (Milešovka je nejvyšší bod v dalekém okolí, nejbližší překážkou jsou Krušné hory) a povrch (malá plocha znamená menší tření, zmírňující rychlost proudění vzduchu). Průměrná roční rychlost větru činí 8,6 m/s, největrnějšími měsíci jsou listopad a prosinec (10 m/s), nejméně větrnými květen a srpen (7,5 m/s). Převládající proudění jsou na Milešovce západní (relativní četnost 20,0 %) a severozápadní (relativní četnost 15,4 %). Pouze v 1,6 % roku vládne na Milešovce bezvětří. Nejvyšší rychlost nárazu větru byla na Milešovce zaznamenána 14. ledna 1967 (překročila horní hranici registrace přístroje, tj. 50 m/s).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. České hory s prominencí > 500 metrů [online]. Ultratisicovky.webnode.cz. Dostupné online.  
  2. HOCEK, Jan. Milešovka: rekordmanka Českého středohoří. iDNES [online]. 2007-10-11 [cit. 2009-03-09]. Dostupné online.  
  3. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-449
  4. PLAČEK, Štěpán; KROPÁČEK, Jiří. Přehled ochrany české přírody v roce 2013 - Seznam přírodních památek narůstá [online]. Aktualne.cz, [cit. 2013-12-26]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]