Petrovice (okres Ústí nad Labem)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Petrovice
Střed Petrovic s budovou obecního úřadu

Střed Petrovic s budovou obecního úřadu

znak obce Petrovicevlajka obce Petroviceznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0427 568147
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4): Ústí nad Labem (CZ0427)
obec s rozšířenou působností: Ústí nad Labem
pověřená obec: Libouchec
historická země: Čechy
katastrální výměra: 52,33 km²
počet obyvatel: 901 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 530 m
PSČ: 403 37
zákl. sídelní jednotky: 4
části obce: 2
katastrální území: 4
adresa obecního úřadu: Petrovice 529
40337 Petrovice u Ústí n.Labem
starosta / starostka: Zdeněk Kutina
Oficiální web: http://www.obecpetrovice.cz
E-mail: ou-petrovice@volny.cz

Petrovice
Red pog.png
Petrovice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Petrovice (německy: Peterswald) jsou hraniční obcí na pomezí České republiky a Německa (hraniční přechod Petrovice – Bahratal). Představují jediný silniční hraniční přechod se SRN v okrese Ústí nad Labem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o obci sahají až do roku 1352 pod latinským názvem Petri silva. V 16. století byly Petrovice součástí panství Krupka. Od 17. do 19. století se mezi majiteli vystřídalo několik pánů, až roku 1849, kdy se obec osamostatnila.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Petrovice leží zhruba 20 km SSZ od Ústí nad Labem v nadmořské výšce od 433 do 633 metrů. Mají protáhlý tvar přibližně severojižním směrem a budovy v obci lemují tudy protékající potok. Obcí prochází silnice II/248.

Obec se rozkládá na ploše 52,33 km2. Tvoří ji části obce Petrovice a Krásný Les,[1] a sestává ze čtyř základních sídelních jednotek s vlastními katastrálními územími, kterými jsou Petrovice, Krásný Les, Nakléřov a Větrov.[2] Hranice území obce je ze severu a západu tvořeno státní hranicí s Německem. Před osadou Adolfov uhýbá na východ a pokračuje po vrstevnici nad Zadní Telnicí. K té posléze prudce klesá a dále sleduje Telnický potok a Rožnou. Od východu obchází vrch Rožný a směřuje k silnici II/248, kterou překračuje před Nakléřovem. Z jihu míjí Nakléřovskou výšinu a pokračuje směrem k dálnici D8. Následně, již východní hranicí, kopíruje Jílovský potok a východně od Panenské poté Olšový potok. Ze západu obchází obec Tisá, od níž míří na sever ke státní hranici, na níž se napojuje v místě, kde se Olšový potok stává hraničním tokem.

Ochrana životního prostředí[editovat | editovat zdroj]

Na území Petrovic zasahuje hned několik chráněných území různých typů. Z velkoplošných chráněných území se jedná o chráněnou krajinnou oblast Labské pískovce, jíž ze západu a jihu ohraničují silnice druhé třídy č. 248 a č. 528. Maloplošná chráněná území jsou zastoupena dvě. Prvním z nich je přírodní rezervace Niva Olšového potoka, při stejnojmenném potoce, vyhlášená v roce 2002, jejímž předmětem ochrany je „meandrující tok Olšového potoka s typickou ukázkou samovolného vývoje přirozeného toku včetně všech souvisejících procesů, jeho potoční niva se zachovalými břehovými porosty, mokřadní biotopy a druhově bohaté luční porosty a na ně vázané zvláště chráněné či ohrožené druhy rostlin a živočichů“.[3] Druhou, nacházející se na území Krásného Lesa, je přírodní rezervace Špičák u Krásného Lesa. Ta byla vyhlášena roku 1997 a je chráněna „pro pestrost geologické stavby a bohatost geomorfologických tvarů“.[4]

Dále se v oblasti nachází dvě evropsky významné lokality, což je typ chráněného území v rámci soustavy Natura 2000. První z nich je evropsky významná lokality Olšový potok, která se překrývá s PR Niva Olšového potoka, ale jejíž rozloha je mnohem větší (zasahuje až do sousední Tisé). Druhou, zasahující jih Krásného Lesa, je evropsky významná lokalita Východní Krušnohoří.[5] Na území Větrova částečně zasahují Krušnohorská rašeliniště, mokřady, chráněné od roku 2008 Ramsarskou úmluvou. Posledním chráněným území je přírodní park Východní Krušné hory, zasahující více než polovinu Petrovic a jejich částí. Byl vyhlášen roku 2009 a vymezuje jej státní hranice a silnice druhé třídy č. 248, silnice třetí třídy mezi Petrovicemi a Krásným Lesem a Krásným Lesem a Adolfovem. Předmětem jeho ochrany je „ráz hřebenů s lesními prosty, horskými a rašelinnými loukami, charakteristickou flórou a faunou“.[6]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počátkem roku 2013 žilo v obci celkem 871 obyvatel, z toho 477 mužů a 394 žen, jejichž průměrný věk činil 36,7 let.[7] Podle sčítání sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011, kdy v obci žilo 832 lidí, tvořili největší věkovou skupinu (18,4 %) obyvatelé ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku představovaly 14,5 % obyvatel, zatímco senioři nad 70 let úhrnem 6,5 %. Z celkem 711 občanů obce starších 15 let je vzdělanostně nejpočetnější skupinou (34,3 %) nejvyšší ukončené vzdělání úplné střední bez maturity. Podíl vysokoškoláků dosahoval 5,2 % a bez vzdělání bylo naopak necelé 1 % obyvatel.[8]

Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 389 ekonomicky aktivních občanů. Dohromady 87 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 53,7 % patřilo mezi zaměstnance, 3,6 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 34,7 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[8]

Během sčítání lidu se 46,4 % obyvatel obce přihlásilo k české národnosti, přičemž početnou menšinu tvořili s 12,4 % občané vietnamské národnosti. Zbývající zastoupené národnosti byly slovenská (2,4 %), německá (0,7 %), slezská, polská a ukrajinská (shodně 0,1 %). Celých 36,7 % obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů v Petrovicích v letech 1850–2011[8][9][10]
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 5918 5642 5625 5179 4897 5270 4676 4482 836 754 773 698 596 622 832
Počet domů 963 1002 1018 999 1045 1042 1042 943 198 175 154 174 183 210

Náboženský život[editovat | editovat zdroj]

Obec je sídlem římskokatolické farnosti, která spadá pod ústecký vikariát litoměřické diecéze.[11][12] Na území farnosti se nachází kostel svatého Mikuláše, kde se však nekonají pravidelné bohoslužby. Krásný Les, jenž je částí obce Petrovice, má vlastní samostatnou farnost s kostelem Nanebevzetí Panny Marie.

Při censu prováděném v roce 2011 se 5,5 % obyvatel Petrovic označilo za věřící, z toho 2,6 % se hlásilo k církvi či náboženské obci. Nejvíce obyvatel (1,8 %) se označilo za následovníky římskokatolické církve, okrajově též bylo zastoupeno Pravoslaví. Plných 40,1 % uvedlo, že je bez náboženské víry, a 54 % lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[8]

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Obecní úřad

Petrovice jsou tvořeny částmi obce Petrovice a Krásný Les.[1] Sestávají ze čtyř základních sídelních jednotek s vlastními katastrálními územími, kterými jsou Petrovice, Krásný Les, Nakléřov a Větrov (Nakléřov a Větrov jsou rovněž základními sídelními jednotkami Krásného Lesa).[2][13]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Mikuláše – Kostel z roku 1793 stojí při silnici nad obcí, nyní téměř zcela zničený, bez střechy, zachována pouze průčelní západní věž, pro zchátralost nepřístupná. Ve věži se nacházely dva zvony od Mikuláše Löwa z Prahy, výzdobou podobné zvonu z Krásného Lesa.[14] Je kulturní památkou.[15]
  • Socha panny Marie – kulturní památka[16]
  • Krucifix – kulturní památka[17]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Územím obce Petrovice a jejích částí prochází několik turistických a cyklistických tras. Z turistických se jedná o evropskou dálkovou trasu E3 ze Španělska do Bulharska, značenou červenou turistickou značkou, vedoucí přes Panenskou, kolem Horního rybníka a následně přes rozcestníky Pod Jelením vrchem a Pod Liškárnou. Dále o modrou turistickou značku z Malého Chvojna do Zadní Telnice, vedoucí údolím Jílovského potoka přes Nakléřov, směrem na Krásný Les a rozcestníky Pod Jelením vrchem a Pod Liškárnou. Nejdelší trasu na území Petrovic má naučná stezka „Zapomenuté pohraničí“ z Adolfova na Děčínský Sněžník, vedoucí přes Krásný Les a Petrovice.[18]

Cyklistika je zastoupena trasou II. třídy nadregionálního významu č. 23 vedoucí z Děčína na Měděnec, která je součástí Krušnohorské magistrály.[19] Další je cyklistická trasa č. 3017 z Děčína do Adolfova, k níž je paralelní zdejší běžkařská trasa. Další běžkařské trasy jsou v nedalekém Adolfově a kolem Jeleního vrchu.[20] Ze zimních sportů lze dále provozovat alpské lyžování v nedalekém lyžařském středisku Zadní Telnice, které je přístupné buď z Adolfova nebo z Telnice.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Databáze iRSO, Petrovice, část obce [online]. Český statistický úřad, [cit. 2013-01-05]. Dostupné online.  
  2. a b Databáze iRSO, Petrovice, ZSJ díl [online]. Český statistický úřad, [cit. 2013-01-05]. Dostupné online.  
  3. PR Niva Olšového potoka [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, [cit. 2014-01-10]. Dostupné online.  
  4. PR Špičák u Krásného Lesa [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, [cit. 2014-01-10]. Dostupné online.  
  5. EVL Východní Krušnohoří [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, [cit. 2014-01-10]. Dostupné online.  
  6. Přírodní park Východní Krušné hory [online]. Statutární město Ústí nad Labem, [cit. 2014-01-10]. Dostupné online.  
  7. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 104 s. Dostupné online. Kapitola Okres Ústí nad Labem, s. 55.  
  8. a b c d e Petrovice – obec/město (okr. Ústí nad Labem) [online]. Český statistický úřad, 2011-03-26, [cit. 2014-01-26]. Dostupné online.  
  9. RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef a kolektiv. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (I. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Ústí nad Labem, s. 418–419.  
  10. ANDĚL, Jiří; JEŘÁBEK, Milan; ORŠULÁK, Tomáš. Vývoj sídelní struktury a obyvatelstva pohraničních okresů Ústeckého kraje. Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně, 2004. 229 s. (Acta Universitatis Purkynianae) ISBN 80-7044-493-2. S. 186.  
  11. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice : Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 35-36.  
  12. Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích, [cit. 2014-01-12]. Dostupné online.  
  13. Databáze iRSO, Krásný Les [online]. Český statistický úřad, [cit. 2012-12-29]. Dostupné online.  
  14. Eichlerova topografická sbírka, Archiv Národního muzea, karton č. 44 - Šonwald
  15. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2013-01-05]. Záznam IdReg 154937: Kostel sv. Mikuláše. Dostupné online.  
  16. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2013-01-05]. Záznam IdReg 154880: Socha p. Marie. Dostupné online.  
  17. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2013-01-05]. Záznam IdReg 155427: Krucifix. Dostupné online.  
  18. Naučná stezka [online]. zapomenute-pohranici.cz, [cit. 2014-07-15]. Dostupné online.  
  19. Cyklotrasa č. 23 Děčín–Měděnec [online]. Cyklotrasy.cz, [cit. 2013-01-03]. Dostupné online.  
  20. O středisku [online]. Lyžařské středisko Zadní Telnice, [cit. 2012-12-21]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obec Petrovice

Petrovice • Krásný Les (ZSJ Krásný Les • Nakléřov • Větrov)