Řehlovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Řehlovice
Kostel Nejsvětější Trojice stojící v blízkosti náměstí

Kostel Nejsvětější Trojice stojící v blízkosti náměstí

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0427 568201
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4): Ústí nad Labem (CZ0427)
obec s rozšířenou působností: Ústí nad Labem
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 27,96 km²
počet obyvatel: 1355 (1.1.2013)
nadmořská výška: 165 m
PSČ: 400 02 a 403 13
zákl. sídelní jednotky: 10
části obce: 8
katastrální území: 6
adresa obecního úřadu: Řehlovice 1
40313 Řehlovice
starosta / starostka: Josef Macháček
Oficiální web: http://www.rehlovice.cz/
E-mail: rehlovice@volny.cz

Řehlovice
Red pog.png
Řehlovice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Řehlovice (německy: Groß Tschochau) je obec v Ústeckém kraji České republiky. Nachází se asi 8 kilometrů jihovýchodně od centra krajského města Ústí nad Labem. K počátku roku 2013 zde žilo 1355 obyvatel.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1328.[2]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Řehlovice se nachází v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji, asi osm kilometrů jihozápadně od krajského města Ústí nad Labem. Tvoří je části obce Řehlovice, Brozánky, Dubice, Habří, Hliňany, Moravany, Radejčín a Stadice.

Geologická stavba, reliéf a půdy[editovat | editovat zdroj]

Podloží Řehlovic tvoří většinou třetihorní vulkanické horniny (čediče, znělce, tufy). V okolí Habří se ostrůvkovitě vyskytují třetihorní horniny (písky, jíly). Malý cíp východně od Stadic skrývá druhohorní horniny (pískovce, jílovce).

geomorfologického hlediska jsou Řehlovice součástí Krušnohorské subprovincie, kde většina jejich území náleží do celku České středohoří, podcelků Milešovské a Verneřické středohoří, v jejichž rámci spadají pod geomorfologické okrsky Litoměřické, respektive Teplické středohoří. Malá část území se řadí pod celek Mostecká pánev, podcelek Chomutovsko-teplická pánev, v jejímž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Chabařovická pánev.[3]

Podle taxonomického klasifikačního systému půd (TKSP) se na většině území obce vyskytují kambizemě modální. Při západní hranice Radejčína a pod silnicí R63, dálnicí D8 a železnicí je černice fluvická. Severně od Habří a na většině katastrálního území Lochočice je antropozem haldová.[4]

Podnebí a vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle Quittovy klimatické klasifikace náleží celé území Řehlovic do teplé klimatické oblasti T2.[5] Pro tu jsou charakteristická dlouhá, teplá a suchá léta, a mírně teplá jara a podzimy. Zimy jsou krátké, mírně teplé a suché, přičemž sněhová pokrývka má během nich pouze velmi krátké trvání. Platí pro ni průměrné lednové teploty –2 až –3 °C a průměrné červencové teploty 18 až 19 °C. Ve vegetačním období se úhrn srážek pohybuje mezi 350 a 400 mm, v zimním pak mezi 200 a 300 mm.[6]

Oblast Řehlovic spadá hydrologicky do povodí řeky Labe, konkrétně náleží do dílčího povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe. Zasahuje sem povodí tří vodních útvarů, kterými jsou „Bílina od toku Bouřlivec po Ždírnický potok“ (většina území obce), „Zalužanský potok od pramene po ústí do toku Ždírnický potok“ (menší část území na severu) a „Labe od toku Ohře po tok Bílina“ (jižní část, zhruba polovina Radejčína). Hlavním tokem území je řeka Bílina, levostranný přítok Labe, která je s ohledem na jakost vod k roku 2012 hodnocena jako silně znečištěná.[7] Mezi zdejší drobné vodní toky patří Řehlovický potok, Radejčínský potok, Žichlický potok, Stadický potok, Moravanský potok či Dubina.

Flora a fauna[editovat | editovat zdroj]

Dle biogeografického členění ČR náleží Řehlovice do hercynské podprovincie, v níž se nachází na pomezí Milešovského a Mosteckého bioregionu (většina obce spadá do prvního zmíněného). Z botanického hlediska leží území ve fytogeografické oblasti termofytikum a jejího okresu Labské středohoří (4b).[8]

Ochrana životního prostředí[editovat | editovat zdroj]

Na území Řehlovic zasahuje několik zvláště chráněných území. Obcí prochází hranice chráněné krajinné oblasti České středohoří. Ta byla vyhlášena 19. března 1976 výnosem ministerstva kultury ČSR na ploše 1063 km2 k „ochraně typického pohoří, tvořeného třetihorními vyvřelinami s řadou významných ekosystémů a velkou druhovou rozmanitostí.“[9] Severozápadně od centra Řehlovic se na katastrálním území Lochočice nachází přírodní rezervace Rač. Vyhlášena byla roku 1953 na 15,41 hektarech a předmětem ochrany jsou „teplomilná společenstva a ukázka sukcese na bývalých obdělávaných pozemcích“.[10] Západní hranice Řehlovic z východu ohraničuje přírodní rezervaci Malhostický rybník, která se však již nachází na území obce Rtyně nad Bílinou. Byla vyhlášena v roce 2002 na 23,57 hektarech a jde o ojedinělou ornitologickou lokalitu.[11] Ve Stadicích, které jsou součástí Řehlovic, stojí u Královského pramene památný strom lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), chráněný od roku 1994.[12]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počátkem roku 2013 žilo v obci celkem 1355 obyvatel, z toho 685 mužů a 670 žen, jejichž průměrný věk činil 40 let.[1] Podle sčítání sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011, kdy v obci žilo 1270 lidí, tvořili největší věkovou skupinu (18,5 %) obyvatelé ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku představovaly 16,4 % obyvatel, zatímco senioři nad 70 let úhrnem 7,2 %. Z celkem 1062 občanů obce starších 15 let je vzdělanostně nejpočetnější skupinou (41,7 %) nejvyšší ukončené vzdělání úplné střední bez maturity. Počet vysokoškoláků dosahoval 5,7 % a bez vzdělání bylo naopak 3,2 % obyvatel.[13]

Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 577 ekonomicky aktivních občanů (45,4 %). Dohromady 89 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 73,3 % patřilo mezi zaměstnance, 4,9 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 46,1 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[13]

Během sčítání lidu se 68,6 % obyvatel obce přihlásilo k české národnosti. Zbývající zastoupené národnosti byly slovenská (0,8 %), německá (0,2 %), polská a ukrajinská (shodně 0,08 %). Celých 30 % obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů v Řehlovicích v letech 1869–2011[2][13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1798 2007 1939 2022 2180 2107 2268 1429 1505 1466 1317 1017 1024 1270
Počet domů 296 308 323 323 350 356 417 448 361 350 309 308 320 390

Náboženský život[editovat | editovat zdroj]

Obec je sídlem římskokatolické farnosti, která spadá pod ústecký vikariát litoměřické diecéze.[14][15] Na území farnosti se nachází farní kostel Nejsvětější Trojice v Řehlovicích, kde se každou neděli konají pravidelné bohoslužby.[16] Dále je její součástí filiální kostel svatého Václava v Brozánkách, kaple Nejsvětější Trojice v Habří, kaple Nejsvětější Trojice v Žichlicích a kaple Narození sv. Jana Křtitele v Řehlovicích, kde se však pravidelné bohoslužby nekonají.

Při censu prováděném v roce 2011 se 7,2 % obyvatel Řehlovic označilo za věřící, z toho 3,3 % se hlásilo k církvi či náboženské obci. Nejvíce obyvatel (1,9 %) se označilo za následovníky římskokatolické církve, 0,5 % byla zastoupena Církev československá husitská a okrajově též Českobratrská církev evangelická. Plných 39,8 % uvedlo, že je bez náboženské víry, a 53,1 % lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[13]

Infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Řehlovice jsou vybaveny veřejným osvětlením, vodovodem. Chybí kanalizace a plynofikace.[17]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Hlavní silniční komunikací procházejícím územím Řehlovic je rychlostní silnice R63, která u Stadic přechází v dálnici D8. V této lokalitě by se na dálnici měl napojit její budovaný úsek z Lovosic do Řehlovic. Mezi další komunikace patří silnice II/258 z Duchcova do Trmic. Územím vede také dvoukolejná elektrifikovaná železniční trať č. 131 z Ústí nad Labem do Bíliny. V rámci Řehlovic na ní osobní vlaky staví v zastávkách Stadice, Řehlovice a Brozánky.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Na území Řehlovic se nachází celkem 15 kulturních památek, z nichž 6 je ve Stadicích, 3 v Brozánkách, 2 ve vlastních Řehlovicích, 1 v Moravanech, 1 v Radejčíně, 1 v Habří a 1 v Dubicích.

Řehlovice[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Nejsvětější Trojice – Doložený r. 1352 stojí na náměstí v obci. Na západní průčelní věži visí větší zvon od mistra Tomáše z Litoměřic z r. 1535 a menší zvon od Františka Herolda z r. 1856. Oba zvony jsou zavěšeny v patře nad hodinami, jejichž strojem jsou pravidelně každou hodinu (velký) či čtvrthodinu (malý) rozeznívány, ač oba zvony mají též svá původní srdce. Jsou zavěšeny na dřevěné konstrukci, na níž je černou barvou napsáno datum 1926. Lucerna věže je prázdná. Kostel je chráněn jako kulturní památka.[18] U kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého, která je rovněž kulturní památkou.[19]

Stadice[editovat | editovat zdroj]

Pomník Přemysla Oráče na Královském poli

Brozánky[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Václava – Kostel, doložený r. 1352, stojí na návrší v obci. V západní věži kostela dnes žádný zvon není, je zde pouze jeden ocelový závěs a dvě dřevěné hlavy. Pod nimi jsou odložena čtyři zvonová srdce; v minulosti zde tedy byly tři nebo čtyři zvony, z nichž známe pouze zvon z r. 1541 od mistra Matěje Špice. Chráněn jako kulturní památka.[26]
  • Socha Piety – kulturní památka[27]
  • Silniční most přes Bílinu – kulturní památka[28]
Náves a kostel sv. Barbory v místní části Dubice

Ostatní části obce[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Barbory v Dubicích – Kostel z r. 1579 stojí na okraji obce nad labským údolím. Ve východní průčelní věži se nachází bohatě zdobený zvon z r. 1595 od Brikcího z Cimperka. Kostel je kulturní památkou.[29]
  • Zvonička v Moravanech – Zvonička tvořená rozvětveným kůlem stojí na návsi v obci. Zvon v ní je litinový, s nápisem na věnci.
  • Kříž v Moravanech – Litinový kříž, chráněný jako kulturní památka.[30]
  • Kaple Nejsvětější Trojice v Habří – Kaple z r. 1738 stojí na návsi při průjezdní silnici. Ve věžičce se nachází litinový zvon na dřevěné hlavě, nezdobený, natřený šedou barvou. Kaple je kulturní památkou.[31]
  • Sýpka v Radejčíně – Nachází se při domě čp. 1 a je kulturní památkou.[32]
  • Koňská hasičská stříkačka

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 104 s. Dostupné online. Kapitola Okres Ústí nad Labem, s. 55.  
  2. a b RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef a kolektiv. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (I. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Ústí nad Labem, s. 418–419.  
  3. DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno : Academia, 1987. 584 s. S. 71.  
  4. Klasifikace půdních typů podle TKSP [online]. Národní geoportál INSPIRE, [cit. 2014-01-18]. Dostupné online.  
  5. QUITT, Evžen. Klimatické oblasti Československa. Brno : Geografický ústav ČSAV, 1977. 73 s.  
  6. ORŠULÁK, Tomáš; ANDĚL, Jiří; BALEJ, Martin a kolektiv. Komplexní geografický výzkum krajiny III. na mapách a fotografiích severozápadních Čech. Ústí nad Labem : Kartografie Praha, 2009. 136 s. ISBN 978-80-7393-064-6. S. 68.  
  7. Kolektiv autorů. Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky 2012. Praha : Ministerstvo zemědělství, 2013. 132 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7434-052-9. S. 13.  
  8. Potenciální přirozená vegetace [online]. Národní geoportál INSPIRE, [cit. 2014-02-02]. Dostupné online.  
  9. ANDĚL, Jiří a kolektiv. Geografie města Ústí nad Labem: příroda, obyvatelstvo, hospodářství a kultura. Ústí nad Labem : Acta Universitatis Purkynianae, 1999. ISBN 80-7044-256-5. S. 34–37.  
  10. PR Rač [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, [cit. 2014-01-26]. Dostupné online.  
  11. PR Malhostický rybník [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, [cit. 2014-01-26]. Dostupné online.  
  12. Lípa u Královského pramene [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, [cit. 2014-01-26]. Dostupné online.  
  13. a b c d e Řehlovice – obec/město (okr. Ústí nad Labem) [online]. Český statistický úřad, 2011-03-26, [cit. 2014-01-26]. Dostupné online.  
  14. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice : Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 35-36.  
  15. Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích, [cit. 2014-01-12]. Dostupné online.  
  16. Katalog biskupství litoměřického, Kostel Nejsvětější Trojice, Řehlovice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické, [cit. 2013-02-28]. Dostupné online.  
  17. Vybavenost obci – kanalizace, plynofikace [online]. Národní geoportál INSPIRE, [cit. 2014-01-18]. Dostupné online.  
  18. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-02-02]. Záznam IdReg 156353: Kostel Nejsvětější Trojice. Dostupné online.  
  19. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-02-02]. Záznam IdReg 155581: Socha sv. Jana Nepomuckého. Dostupné online.  
  20. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-02-02]. Záznam IdReg 154599: Pomník Přemysla Oráče a Královské pole. Dostupné online.  
  21. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-02-02]. Záznam IdReg 441179: Socha P. Marie (Immaculata). Dostupné online.  
  22. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-02-02]. Záznam IdReg 154984: Zvonička vidlák. Dostupné online.  
  23. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-02-02]. Záznam IdReg 155132: Studánka – Královský pramen. Dostupné online.  
  24. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-02-02]. Záznam IdReg 155675: Silniční most – mostek. Dostupné online.  
  25. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-02-02]. Záznam IdReg 154548: Myslivna – hájenka. Dostupné online.  
  26. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-02-02]. Záznam IdReg 155887: Kostel sv. Václava. Dostupné online.  
  27. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-02-02]. Záznam IdReg 154510: Socha Piety. Dostupné online.  
  28. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-02-02]. Záznam IdReg 120373: Silniční most. Dostupné online.  
  29. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-02-02]. Záznam IdReg 154802: Kostel sv. Barbory. Dostupné online.  
  30. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-02-02]. Záznam IdReg 154936: Kříž litinový. Dostupné online.  
  31. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-02-02]. Záznam IdReg 155891: Kaple Nejsvětější Trojice, nyní kaple Jana Nepomuckého. Dostupné online.  
  32. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-02-02]. Záznam IdReg 163052: Sýpka při čp. 1. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]