Děčínský Sněžník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Děčínský Sněžník

Pohled na Děčínský Sněžník od jv.

Vrchol 723 m n. m.
Poznámka rozhledna

Světadíl Evropa
Státy Česko Česko
Pohoří Děčínská vrchovina / Děčínské stěny / Sněžnická hornatina / Děčínskosněžnická hornatina
Souřadnice 50°47′35″ s. š., 14°6′31″ v. d.
Děčínský Sněžník
Green pog.svg
Děčínský Sněžník
Hornina pískovec
Povodí Labe

Děčínský Sněžník (německy Hoher Schneeberg) (723 m) je pískovcová stolová hora, zvedající se 7 km západoseverozápadně od města Děčína. Představuje nejvyšší vrchol geomorfologického okrsku Sněžnická hornatina, celého geomorfologického celku Děčínská vrchovina, jakož i CHKO Labské pískovce a okresu Děčín. V rámci podokrsku tvoří hora samostatnou část.

Hora[editovat | editovat zdroj]

Hora, tvořená svrchnokřídovými turonskými pískovci, je téměř celá zalesněná, většinu jejích svahů pokrývají smrkové porosty, v menší míře se vyskytuje borovice, modřín a buk, pro vrcholovou část jsou typické i břízy a jeřáby. Vrchol hory zaujímá rozlehlá plošina o rozměrech přibližně 1600 krát 600 metrů, mírně se sklánějící k severovýchodu. Po většině svého obvodu je lemována několik desítek metrů vysokými pískovcovými stěnami, jejichž lámáním a zvětráváním vznikly, zejména na jižním úbočí, četné pseudokrasové jeskyně se stěnami pokrytými fluoritem. Malá část těchto prostor (cca 0,09 ha) je chráněna coby přírodní památka Jeskyně pod Sněžníkem. Těžbu fluoritu na Sněžníku v letech 1955 - 1994 dnes dokumentuje expozice v muzeu na Jílovském zámku. Z okrajů vrcholové plošiny se na mnoha místech otevírá daleký rozhled na Lužické hory i Českosaské Švýcarsko, vyhledávané jsou z Drážďanské vyhlídky na druhém konci plošiny viditelné Drážďany na severozápadě a Koňská hlava na východě.[1].

Rozhledna[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnějším kruhovým výhledovým bodem je však 33 m vysoká kamenná rozhledna z roku 1864, jedna z nejstarších na území ČR. Původně šlo o velkoryse pojatou trigonometrickou věž 1. řádu, kterou pro potřeby rakouských, saských a pruských zeměměřičů nechal svým nákladem zbudovat majitel panství hrabě František Antonín Thun, od samého počátku však slouží i turistickému ruchu. V roce 1936 zde byl poprvé na území tehdejšího Československa zachycen televizní signál vysílaný z Olympijských her v Berlíně.[1] V roce 1992 prošla zchátralá a uzavřená věž celkovou rekonstrukcí a byla znovu zpřístupněna veřejnosti. Při rozhledně se nachází bufet a horská chata a malé jezírko, vrchol hory je z několika směrů přístupný turistickými značenými cestami. Nejkratší příchod se nabízí po dopravě autobusem či automobilem do jílovské místní části Sněžník na západní straně hory. Z tohoto výchozího bodu představuje cesta k rozhledně necelé 2 km chůze s převýšením 130 m. Podstatně náročnější jsou varianty začínající v Jílovém (zelená značka, zhruba 5 km / 460 m) respektive Děčíně (červená značka, přibližně 9 km / 600 m).

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 4. Praha : freytag&berndt, 2007. ISBN 978-80-7316-287-0. Kapitola Děčínský Sněžník, s. 204.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]