Uri Cvi Greenberg
| Uri Cvi Greenberg אורי צבי גרינברג |
|
|---|---|
Uri Cvi Greenberg v červnu 1956 |
|
|
|
|
| Narození | 22. září 1896 |
| Úmrtí | 8. května 1981 (84 let) |
| Politický subjekt | Cherut |
| Kneset | 1. |
| Choť | Aliza Greenberg |
Uri Cvi Greenberg nebo též Uri Cvi Grinberg (hebrejsky: אורי צבי גרינברג, 22. září 1896 – 8. května 1981) byl izraelský básník, novinář a poslanec Knesetu za stranu Cherut.[1] Pocházel z chasidské rodiny v Haliči a velmi jej ovlivnily protižidovské pogromy po první světové válce a hebronský masakr, jehož byl svědkem po alije do Izraele. Celá jeho rodina zahynula během holocaustu. Greenberg patřil mezi nejradikálnější příslušníky revizionistického hnutí a byl členem Irgunu a Lechi. V roce 1957 mu byla za přínos hebrejské literatuře udělena Izraelská cena.
Obsah |
Biografie [editovat]
Uri Cvi Grinberg se narodil v štetlu Bialikamin (Biliy Kamin nebo Biały Kamień) v Haliči, do prominentní chasidské rodiny a vyrůstal ve Lvově (tehdy Lemberg) v tehdejším Rakousku-Uhersku (dnes Ukrajina). Některé z jeho básní v jidiš a hebrejštiny byly publikovány ještě když mu nebylo ani dvacet. V roce 1915 byl odveden do armády, aby bojoval v první světové válce. Po návratu do Lvova byl svědkem pogromů z listopadu 1918. Později se přestěhoval do Varšavy a Berlína. Ve Varšavě psal pro jidiš noviny Moment.[2] Aliju do mandátní Palestiny provedl v roce 1924. Když vypukla druhá světová válka, byl stále v Polsku, ale podařilo se mu uprchnout.
V roce 1950 se oženil s Alizou, se kterou měl dvě dcery a tři syny.[1] K rodinnému příjmení přidal „Tur-Malka,“ avšak nadále používal Grinberg, aby tak uctil členy rodiny, kteří zahynuli během holocaustu.[3]
Literární kariéra [editovat]
Po příchodu do Palestiny psal pro Davar, jedny z hlavních novin hnutí dělnického sionismu.
Politický aktivismus [editovat]
V roce 1930 Greenberg vstoupil do revizionistického tábora a reprezentoval revizionistické hnutí na četných sionistických kongresech a v Polsku. Po hebronském masakru, jenž byl součástí krvavých nepokojů v Palestině v roce 1929 se stal více militantním a vstoupil do Irgunu a Lechi. V roce 1931 patřil mezi editory nového deníku Chazit ha-am, napojeného na revizionisty.[4]
Greenberg předpovídal a varoval před zničením evropského židovstva. Věřil, že holocaust byl tragicky, ale z velké části nevyhnutelný výsledek židovské lhostejnosti k jejich osudu.[5]
Po vyhlášení izraelské nezávislosti v roce 1948 vstoupil do Cherutu pod vedením Menachema Begina. V roce 1949 byl zvolen do prvního Knesetu. O svůj poslanecký mandát přišel ve volbách v roce 1951. Po šestidenní válce v roce 1968 vstoupil do hnutí za Velký Izrael (nesprávný překlad hebrejského Erec Jisra'el Šlema – „Celá země izraelská“), které obhajovalo izraelskou svrchovanost nad Západním břehem Jordánu.
Zemřel v Ramat Ganu, kde žil poslední léta svého života v bytě nabídnutém místní radou.
Ocenění [editovat]
V roce 1957 byla Greenbergovi udělena Izraelská cena za přínos hebrejské literatuře.
Dílo v hebrejštině [editovat]
- A Great Fear and the Moon (poezie), Hedim, 1925 (Ejmah Gedola ve-Jarea)
- Manhood on the Rise (poezie), Sadan, 1926 (Ha-Gavrut Ha-Ola)
- A Vision of One of the Legions (poezie), Sadan, 1928 (Chacon Ehad Ha-Legionot)
- Anacreon at the Pole of Sorrow (poezie), Davar, 1928 (Anacreon Al Kotev Ha-Icavon)
- House Dog (poezie), Hedim, 1929 (Kelev Bajit)
- A Zone of Defense and Address of the Son-of-Blood (poezie), Sadan, 1929 (Ecor Magen Ve-Ne'um Ben Ha-Dam)
- The Book of Indictment and Faith (poezie), Sadan, 1937 (Sefer Ha-Kitrug Ve-Ha-Emuna)
- From the Ruddy and the Blue (poezie), Schocken, 1950 (Min Ha-Kahlil U-Min Ha-Kahol)
- Streets of the River (poezie), Schocken, 1951 (Rechovot Ha-Nahar)
- In the Middle of the World, In the Middle of Time (poezie), Hakibbutz Hameuchad, 1979 (Be-Emca Ha-Olam, Be-Emca Ha-Zmanim)
- Selected Poems (poezie), Schocken, 1979 (Mivchar Širim)
- Complete Works of Uri Zvi Greenberg, Bialikův institut, 1991 (Kol Kitvej)
- At the Hub, Bialikův institut, 2007 (Ba'avi Ha-Šir)
Odkazy [editovat]
Poznámky [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Uri Zvi Greenberg na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Uri Zvi Greenberg, 83; Hebrew and Yiddish Poet [online]. The New York Times, 1981-5-10, [cit. 2009-07-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ARENS, Moše. The Jewish Military Organization (ZZW) in the Warsaw Ghetto [online]. Holocaust and Genocide Studies, [cit. 2009-07-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ŠOCHAM, Reuven. Poetry and Prophecy: The Image of the Poet As a "Prophet", a Hero and an Artist in Modern Hebrew Poetry. [s.l.] : Brill Academic Publishers, 2003. Dostupné online. ISBN 978-9004127395. s. 223. (anglicky)
- ↑ The Israeli Press [online]. Jewish Virtual Library, [cit. 2011-06-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Greenberg, Uri Zvi (1896-1981) [online]. Židovská agentura, [cit. 2009-07-24]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Kneset - Uri Cvi Greenberg
- (anglicky) Jewish Virtual Library - Uzi Cvi Greenberg
- (anglicky) Encyclopædia Britannica - Uri Cvi Greenberg
- Členové Knesetu
- Narození 1896
- Úmrtí 1981
- Izraelští básníci
- Nositelé Izraelské ceny
- Členové Lechi
- Členové Irgunu
- Haličští Židé
- Izraelští Židé
- Rakousko-uherští Židé
- Židé v Britském mandátu Palestina
- Nositelé Bialikovy ceny
- Židovští básníci
- Židovští politici
- Pohřbení na Olivové hoře
- Osobnosti na izraelských poštovních známkách