Columbia (raketoplán)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Columbia
Údaje o lodi
Typ Space Shuttle
Výrobní číslo OV-102
Výrobce Rockwell International
Provozovatel NASA
První let STS-1
12. – 14. dubna 1981
Poslední let STS-107
16. ledna – 1. února 2003
Počet letů 28
Doba letů 300 dní, 17:40:22
Vypuštěno družic 8
Status Zničen 1. února 2003


Navigace
Předcházející Následující
Enterprise Discovery
Start Columbie při misi STS-1
Start poslední mise (2:01 min)

Columbia byl raketoplán NASA (ev. č. OV-102), vypuštěný jako první na oběžnou dráhu. Jeho první mise STS-1 trvala od 12. dubna do 14. dubna 1981. Columbia byla zničena 1. února 2003 při návratu ze své 28. mise. Všech sedm astronautů na palubě zahynulo.

Stavba Columbie začala v roce 1975 v Palmdale v Kalifornii. Svůj název dostala podle lodi jménem Columbia, které velel Američan Robert Gray a která jako první americká loď obeplula svět. Název byl vybrán i k poctění velitelského modulu Apolla 11, taktéž nazvaného Columbia. Po dokončení výroby byl raketoplán 25. března 1979 dopraven do Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a začal být připravován na svou první misi. 19. března 1981 došlo během pozemních testů k nehodě, při níž došlo k úniku dusíku a dva lidé zahynuli.

První misi (STS-1) velel zkušený John Young a pilotem byl nováček Robert Crippen. Columbia byla na oběžné dráze od 12. do 14. dubna 1981 a Zemi oběhla 36krát. V roce 1983 se uskutečnila první mise se šesti astronauty (STS-9), mezi nim byl i první neameričan na palubě raketoplánu Ulf Merbold. 12. ledna 1986 vynesla Columbia na oběžnou dráhu prvního amerického hispánce, kterým byl Franklin Chang-Diaz a také prvního člena Sněmovny reprezentantů, Billa Nelsona. Další prvenství si Columbia připsala 5. března 1998, kdy NASA jmenovala velitelkou další mise raketoplánu Columbia Eileen Collinsovou, která se tak stala první velitelkou raketoplánu.

Kosmické raketoplány

USA USA

Program Boeing X-20 Dyna-Soar

Program Space Shuttle:

Raketoplány Scaled Composites:

SSSR SSSR

Program Spiral

Program Eněrgija-Buran:

Program MAKS

EU ESA

Program Hermes

Japonsko Japonsko

Program HOPE

Zkáza Columbie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Havárie raketoplánu Columbia.

Posádku raketoplánu Columbia při její poslední misi STS-107 tvořilo sedm astronautů, Rick D. Husband (velitel), William C. McCool (pilot), Michael P. Anderson, Laurel Clarková, David M. Brown, Kalpana Chawlaová a první izraelský astronaut Ilan Ramon. Ráno 1. února 2003 vstoupil raketoplán do atmosféry po šestnáctidenní vědecké misi. NASA ztratila s raketoplánem kontakt okolo 9 hodin EST, pouze několik minut před přistáním plánovaným na 9:16 na Kennedyho vesmírném středisku. Podle záběrů z povrchu se Columbia rozpadla nad Texasem ve výšce asi 63 km při rychlosti 5,6 km/s. Všichni astronauti na palubě zahynuli.

V měsících následujících po tragédii zjistili inženýři NASA, že během startu se z externí palivové nádrže odtrhl kousek hmoty a narazil do křídla raketoplánu, do kterého udělal díru. Při sestupu do atmosféry se do poškozeného křídla dostal horký vzduch, který narušil jeho strukturu a způsobil rozpad raketoplánu.

Po zničení Columbie byly lety raketoplánů zastaveny a k jejich obnovení došlo až v roce 2005, kdy byl do vesmíru vyslán raketoplán Discovery.

Seznam misí[editovat | editovat zdroj]

Raketoplán Columbia vykonal 28 misí, při kterých strávil ve vesmíru 300,74 dní, Zemi oběhl 4 808krát a uletěl celkem 201 497 772 km.

Datum startu Označení Cíl mise
12. duben 1981 STS-1 První zkušební let raketoplánu do vesmíru
12. listopad 1981 STS-2 Druhý zkušební let
22. březen 1982 STS-3 Třetí zkušební let a testy manipulátoru RMS
27. červen 1982 STS-4 Čtvrtý a poslední zkušební let raketoplánu
11. listopad 1982 STS-5 První operační let raketoplánu, kdy byla vypuštěna dvojice komunikačních družic
28. listopad 1983 STS-9 První let evropské kosmické laboratoře Spacelab-1
12. leden 1986 STS-61C Vypuštění komunikačního satelitu Satcom Ku-1, experimenty
8. srpen 1989 STS-28 Vojenský let raketoplánu
9. leden 1990 STS-32 Vypuštění komunikační družice Syncom 4 F-5, zachycení a návrat na Zemi satelitu LDEF
2. prosinec 1990 STS-35 Astronomická pozorování
5. červen 1991 STS-40 Let laboratoře Spacelab SLS-1
25. červen 1992 STS-50 Let laboratoře Spacelab USML-1
22. říjen 1992 STS-52 Vypuštění italské družice LAGEOS, experimenty
26. duben 1993 STS-55 Let laboratoře Spacelab-D2
18. říjen 1993 STS-58 Let laboratoře Spacelab SLS-2
4. březen 1994 STS-62 Pokusy se souborem přístrojů USMP-2
8. červenec 1994 STS-65 Let laboratoře IML-2
20. říjen 1995 STS-73 Let laboratoře Spacelab USML-2
22. únor 1996 STS-75 Zopakování pokusu s družicí TSS viz Atlantis STS-46
20. červen 1996 STS-78 Let laboratoře Spacelab-LMS
19. listopad 1996 STS-80 Vypuštění a znovuzachycení trojice volně létajících plošin
4. duben 1997 STS-83 Let laboratoře Spacelab MSL
1. červenec 1997 STS-94 Zopakování vědeckého letu Spacelab MSL z mise STS-83
19. listopad 1997 STS-87 Vypuštění a znovuzachycení družice Spartan-201, pozorování s pomocí přístrojů USMP-4
17. duben 1998 STS-90 Let laboratoře Spacelab
23. červenec 1999 STS-93 Vypuštění observatoře Chandra. Poprvé v historii kosmonautiky letěla žena ve funkci velitele vesmírné lodi
1. březen 2002 STS-109 Čtvrtý servisní let k Hubbleovu kosmickému teleskopu
16. leden 2003 STS-107 Vědecký let s laboratoří Spacehab-RDM. Při přistávacím manévru dne 1. února 2003 došlo ke zničení raketoplánu, celá posádka zahynula

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Space Shuttle Columbia ve Wikimedia Commons