Discovery (raketoplán)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Start raketoplánu Discovery při letu STS-114 v červenci 2005

Space Shuttle Discovery je raketoplán NASA s oficiálním číselným označením OV-103. Byl vyroben jako čtvrtý, po zkušebním Enterprise (OV-101), Columbii (OV-102) a Challengeru (STA-099, OV-99).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Po haváriích předchozích dvou je tak nejstarším sloužícím raketoplánem. Poprvé vzlétl 30. srpna 1984. Plnil jak výzkumné mise, tak i mise k „zásobování“ Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Vypustil Hubbleův teleskop.

Je pojmenován Discovery (anglicky „objev, objevování“) především po lodi mořeplavce Jamese Cooka, na které v letech 1776-80 vykonal svou třetí a poslední cestu do Pacifiku. Mezi dalšími slavnými loděmi toho jména je ta, na níž Henry Hudson v letech 1610–1611 hledal severozápadní cestu (tj. snažil se obeplout Ameriku severní cestou přes Severní ledový oceán), a ta, kterou v letech 1901-1904 použili k antarktickým expedicím Robert Falcon Scott a Ernest Shackleton a je zachována jako muzeum.

Kosmické raketoplány

USA USA

Program Boeing X-20 Dyna-Soar

Program Space Shuttle:

Raketoplány Scaled Composites:

SSSR SSSR

Program Spiral

Program Eněrgija-Buran:

Program MAKS

EU ESA

Program Hermes

Japonsko Japonsko

Program HOPE

Po zničení Columbie v únoru 2003 při návratu do atmosféry byl Discovery 26. července 2005 prvním vypuštěným raketoplánem. Při startu nečekaně opět odpadaly kusy izolační pěny, které způsobily havárii Columbie. Při kontrole externí kamerou během letu na orbitální dráze bylo zjištěno uvolněné těsnění, vyčnívající ze spáry mezi destičkami tepelného štítu; bylo částečně opraveno při výstupu posádky do vesmíru. Raketoplán se vrátil na Zemi 9. srpna při vysokém zájmu sdělovacích prostředků. Další lety raketoplánů byly odloženy, dokud se nepodaří problémy vyřešit a vyhovět přísným podmínkám sestaveným vyšetřovací komisí po havárii Columbie. Další misí byl let STS-121 - raketoplánu se podařilo úspěšně odstartovat teprve 4. července 2006, 6. července se spojil s Mezinárodní kosmickou stanicí ISS a 17. července úspěšně přistál na Kennedyho vesmírném středisku na Floridě.

V roce 2011 NASA ukončila provoz všech raketoplánů. Discovery byl poté věnován do muzea Steven F. Udvar-Hazy Center ve Washingtonu (letiště Washington Dulles International Airport, Chantilly).[1] Je vystaven ve zvláštní části muzea věnované raketám a kosmickému výzkumu.

Přehled letů[editovat | editovat zdroj]

Vykonal 39 letů o celkovém trvání 4 888 oběhů kolem Země a 195 938 294 km ve vesmíru (k červnu 2011).

Datum Označení Poznámka
30. srpna 1984 STS-41-D První let, vyneseny dva komunikační satelity.
8. listopadu 1984 STS-51-A Záchrana dvou komunikačních satelitů na oběžné dráze.
24. ledna 1985 STS-51-C Satelity DOD a ELINT.
12. dubna 1985 STS-51-D Vyneseny dva komunikační satelity.
17. června 1985 STS-51-G Vyneseny dva komunikační satelity. Sultan Salman al-Saud prvním Arabem ve vesmíru.
27. srpna 1985 STS-51-I Vyneseny dva komunikační satelity.
29. září 1988 STS-26 Vynesen satelit TDRS-3.
13. března 1989 STS-29 Vynesen satelit TDRS-4.
22. listopadu 1989 STS-33 Vyneseny satelity DOD a ELINT
24. dubna 1990 STS-31 Vynesen Hubbleův vesmírný dalekohled.
8. října 1990 STS-41 Vynesení družice Ulysses.
28. dubna 1991 STS-39 Vynesen satelit DOD.
12. září 1991 STS-48 Vynesen satelit pro zkoumání vrchních vrstev atmosféry UARS.
22. ledna 1992 STS-42 Vynesena mezinárodní laboratoř mikrogravitace IML-1.
2. prosince 1992 STS-53 Vynesen náklad ministerstva obrany.
8. dubna 1993 STS-56 Vynesena atmosférická laboratoř ATLAS-2.
12. září 1993 STS-51 Vynesen pokusný model ACTS.
3. února 1994 STS-60 Vynesen objekt WSF.
9. září 1994 STS-64 LIDAR experiment (LITE).
3. února 1995 STS-63 Setkání se stanicí Mir.
13. července 1995 STS-70 Vynesen satelit TDRS-7.
11. února 1997 STS-82 Oprava a údržba Hubbleova vesmírného dalekohledu.
7. srpna 1997 STS-85 Vynesen kryogenní infračervený spektrometr a teleskop.
2. června 1998 STS-91 Setkání se stanicí Mir.
29. října 1998 STS-95 Vynesena stanice SPACEHAB. Druhá vesmírná mise Johna Glenna.
27. května 1999 STS-96 Zásobovací mise ke stanici ISS.
19. prosince 1999 STS-103 Oprava a údržba Hubbleova vesmírného dalekohledu.
11. října 2000 STS-92 100. mise raketoplánů. Doprava základní části příhradového nosníku Z1 k ISS.
8. března 2001 STS-102 Výměna posádky ISS. Expedice 1 nahrazena expedicí 2.
10. srpna 2001 STS-105 Výměna posádky ISS. Expedice 2 nahrazena expedicí 3.
26. července 2005 STS-114 Zásobení stanice ISS, zkouška nových bezpečnostních procedur a opatření.
4. července 2006 STS-121 Zásobení stanice ISS.
14. prosince 2006 STS-116 Výměna jednoho člena posádky ISS, instalace segmentu P5 příhradového nosníku na ISS.
23. října 2007 STS-120 Výměna části posádky ISS, instalace segmentu Harmony na ISS.
31. května 2008 STS-124 Výměna části posádky ISS, instalace přetlakového modulu PM japonské laboratoře Kibō na ISS.
16. března 2009 STS-119 Výměna části posádky ISS, instalace segmentu (S6) příhradového nosníku na ISS.
29. srpna 2009 STS-128 Výměna části posádky ISS, zásobení stanice ISS.
5. dubna 2010 STS-131 Zásobení stanice ISS.
24. únor 2011 STS-133 Stavba ISS, Poslední let raketoplánu Discovery

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČTK. Poslední let raketoplánu. Novinky.cz [online]. 2012-05-04 [cit. 2012-05-04]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Space Shuttle Discovery ve Wikimedia Commons