Boeing X-20 Dyna-Soar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Boeing X-20 Dyna-Soar
Kresba X-20 Dyna-Soar ve vesmíru
Kresba X-20 Dyna-Soar ve vesmíru
Určení raketoplán
Výrobce Boeing
Uživatel USAF

Boeing X-20 Dyna-Soar byl jednomístný raketoplán vyvíjený společností Boeing pro letectvo Spojených států amerických. Program vývoje raketoplánu Dyna-Soar vznikl v říjnu 1957 sjednocením studií a projektů Brass Bell, RoBo a HYWARDS. Základem projektu byla koncepce orbitálního bombardéru Eugena Sängera. Stroj měl schéma orbitálního letounu a měl být opakovaně použitelný. vynášen měl být různými modifikacemi rakery Titan. Připravovalo se několik modifikací – orbitální bombardér, fotoprůzkůmník, stíhač družic. Předpokládalo se provedení testů v atmosféře, suborbitálních letů a letů na oběžné dráze Země. Ministr obrany USA Robert McNamara v prosinci 1963 program zrušil a uvolněné prostředky věnoval na vývoj vojenské orbitální stanice MOL.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Varianty startovního uspořádání

Na projektu orbitálního bombardéru začal pracovat konstruktér Eugen Sänger už ve 30. letech 20. století v Německu. Znova projekty raketových kosmoplánů s vojenským určením – bombardérů či průzkumníků – rozběhlo začátkem 50. let letectvo Spojených států amerických. Od roku 1952 společnost Bell pracovala na projektu Bomi, později Brass Bell; od roku 1955 v programu RoBo společnosti Convair, Douglas a North American zkoumaly možnost vývoje bombardovacího raketoplánu. Roku 1956 letectvo zahájilo program Hywards (HYpersonic Weapons Research and Development Supporting system).[1]

Představa malíře o startu rakety Titan s kosmoplánem X-20

V říjnu 1957, pod dojmem startu sovětského Sputniku 1, letectvo sjednotilo programy Brass Bell, RoBo a Hywards a určilo požadavky na „nadzvukový kluzákový raketový zbraňový systém“ (Hypersonic Glide Rocket Weapon System): nejdříve měl být postaven výzkumný kluzák k ověření letových vlastností stroje (Dyna-Soar I), pak suborbitální průzkumný letoun (Dyna-Soar II, víceméně bývalý Brass Bell) a ve třetí fázi orbitální bombardér (Dyna-Soar III, dříve Robo). Navzdory náskoku společnosti Bell získal v červnu 1959 kontrakt na vývoj a postavení kosmoplánu Boeing.[2] Roku 1959 byla vybrána i nosná raketa – Titan.[3]

V dubnu 1960 byla pro lety na X-20 sestavena skupina sedmi astronautů – civilisté Neil Armstrong, Bill Dana a Milt Thompson, důstojníci letectva Henry Gordon, Pete Knight, Russell Rogers a James Wood. V létě 1962 Armstrong a Dana odešli, náhradou přišel z letectva Albert Crews.[4]

Bylo postaveno několik maket stroje a provedena řada předběžných studií. Astronauti strávili přes osm tisíc hodin na trenažérech a letadle-analogu X-20. První pilotovaný let byl plánován na roku 1966.[2][3] Zvažovala se možnost spojení s vojenskou orbitální stanicí MOL.

Nicméně ministerstvo obrany dospělo k názoru, že vojenskou přítomnost v kosmu zajistí mnohem levněji a rychleji účast v programu Gemini v kombinaci s vojenskou orbitální stanicí MOL. Navzdory odporu letectva v prosinci 1963 proto ministr obrany Robert McNamara program Dyna-Soar zrušil. Skupina astronautů byla rozpuštěna.[2]

V době zrušení programu zbývaly do prvního letu tři roky, během kterých mělo být vynaloženo 375 miliónů dolarů k již utraceným 410 miliónům.[2]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 1
  • Délka: 10,77 m
  • Rozpětí: 6,35 m
  • Výška: 2,59 m
  • Plocha křídel: 32 m²
  • Prázdná hmotnost: 4 715 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 5 165 kg
  • Pohon: 1 × raketový motor Martin Trans-stage (323 kN)
  • Objem kabiny: 3,5 m²
  • Užitečné zatížení: 450 kg
  • Maximální rychlost: 28 165 km/h

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boeing X-20 Dyna-Soar na anglické Wikipedii.

  1. ЛУКАШЕВИЧ, Вадим Павлович. X-20 Dyna Soar, США : Аванпроекты "BRASS BELL", "RoBo", "HYWARDS" [online]. www.buran.ru, [cit. 2011-10-19]. Dostupné online. (rusky) 
  2. a b c d ЛУКАШЕВИЧ, Вадим Павлович. X-20 Dyna Soar, США [online]. www.buran.ru, [cit. 2011-10-19]. Dostupné online. (rusky) 
  3. a b WADE, Mark. Dynasoar [online]. Encyclopedia Astronautica, [cit. 2011-10-19]. Kapitola Dynasoar Chronology. Dostupné online. (anglicky) 
  4. IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2006-12-24, [cit. 2011-10-19]. Kapitola X-20 Dyna-Soar. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu