Douglas X-3
| Douglas X-3 Stiletto | |
 Douglas X-3 v letu |
|
| Určení | experimentální letoun |
|---|---|
| Výrobce | Douglas Aircraft Company |
| První let | 20. října 1952[1] |
| Vyřazen | 23. května 1956[1] |
| Uživatel | NACA |
| Vyrobeno | 1 ks |
Douglas X-3 Stiletto byl experimentální americký letoun.
Obsah |
Historie [editovat]
Douglas projektoval tento letoun jednak pro výzkum aerodynamických jevů při trvalé rychlosti okolo Mach 2 a také pro vyzkoušení velmi krátkých křídel s úzkým profilem. Schopnost dlouhodobého letu okolo rychlosti Mach 2 dávala šanci na získaní mnohem většího množství dat, než bylo možno získat při použití raketových letounů, jako byl Bell X-1, či Bell X-2.
Když se zrodila maketa letounu, ukázalo se, že motory J46, vyvíjené firmou Westinghouse, jsou příliš velké na to, aby se mohly použít v budoucím prototypu. Také nadčasový futuristický design nedával mnoho prostoru k velkým úpravám. To konstruktéry nakonec vedlo k tomu, že opustili myšlenku na slibné motory J46 a místo nich letoun vybavili menšími, ale také o mnoho méně výkonnými motory J34.
První let [editovat]
První let X-3 proběhl 20. října 1952 a přinesl veliké zklamání. Mnohem slabší motory J34 nebyly schopny dodat dostatek tahu na to, aby se letoun dostal na Mach 2 tak, jak bylo původně očekáváno. Letoun nebyl schopen překonat ve vodorovném letu dokonce ani Mach 1.
Shoda náhod přispěla k tomu, že přestože X-3 selhal v tom, co se od něj původně očekávalo, nakonec přispěl velkou měrou k vyřešení velké záhady, která trápila všechny dosavadní rychlostní letouny. Dne 27. října 1954 testovací pilot Joe Walker letěl s letounem X-3 rychlostí 0,92 Mach. Ovládání letounu bylo velmi nesnadné, letoun byl nestabilní a pilot přiznal, že v určitých částech letu neměl stroj prakticky vůbec pod kontrolou. Při pozdějším bádání se přišlo na to, že se stejnými problémy se setkali i testovací piloti programu X-1 a rovněž první sériové stroje F-100A. Zdrojem problémů se nakonec ukázalo nevhodné rozložení hmoty letounu, kdy množství hmoty v křídlech a ovládacích plochách nebylo dostatečné k poměru hmoty trupu. Se vzrůstající rychlostí se zvyšuje i hybnost letounu a sebemenší výchylka se stává obrovskou pákou se středem v těžišti letounu. Ke zvládnutí těchto momentů se musí užít odpovídající síla na ocasních plochách (plovoucí výškovka, elevony, kachní plošky, vortex generátor, kýlová plocha). K vyřešení tohoto problému se stal X-3 naprosto ideálním nástrojem a poskytl vědcům nakonec velmi cenná data.
Specifikace (X-3) [editovat]
Technické údaje [editovat]
- Posádka: 1
- Délka: 20,3 m
- Rozpětí: 6,9 m
- Výška: 3,8 m
- Plocha křídel: 15,47 m²
- Prázdná hmotnost: 7 310 kg
- Vzletová hmotnost: 10 810 kg
- Pohon: 2× proudový motor Westinghouse J34, každý o tahu 15,0 kN (21,6 kN s přídavným spalováním)
Výkony [editovat]
- Maximální rychlost: 1 125 km/h
- Dostup: 11 600 m
- Poměr výkonu/hmotnosti: 0,4 kN/kg
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- (česky) Letadla série X, Military.cz
