STS-83

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
STS-83
Znak expedice
Sts-83-patch.png
Údaje o expedici
Loď Columbia
COSPAR 1997-013A
Členů expedice 7
Trvání 3 dny, 23 hodin, 13 minut, 38 sekund
Datum startu 4. dubna 1997 2:20:32 EST
Kosmodrom Kennedyho vesmírné středisko, Florida (USA)
Vzletová rampa 39-A
Datum přistání 8. duben 1997 2:33:00 EDT
Místo přistání Kennedyho vesmírné středisko
Parametry dráhy
Perigeum 300 km
Apogeum 304 km
Doba oběhu 90,56 min
Sklon dráhy 28,47°
Fotografie posádky
Zleva sedí Vossová, Halsell, Stillová, Thomas, stojí Crouch, Linteris, Gernhardt
Zleva sedí Vossová, Halsell, Stillová, Thomas, stojí Crouch, Linteris, Gernhardt
Navigace
Předcházející Následující
STS-82 STS-84

STS-83 byla dvacátádruhá mise raketoplánu Columbia. Celkem se jednalo o 82. misi raketoplánu do vesmíru. Cílem letu byl let laboratoře Spacelab MSL. Kvůli poruše jedné z vodíkovo-kyslíkových baterií však musela být mise předčasně ukončená po čtyřech dnech namísto plánovaných šestnácti.

Posádka[editovat | editovat zdroj]

V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Průběh mise[editovat | editovat zdroj]

Cíl letu[editovat | editovat zdroj]

Mise STS-83 měla být plně věnována experimentům s mikrogravitací, panující na oběžné dráze. V nákladovém prostoru raketoplánu se nacházela laboratoř Spacelab MSL-1 (Microgravity Science Laboratory). Spacelab s orbiterem spojoval dlouhý přechodový tunel, v nákladovém prostoru byla také přechodová komora ATA (Airlock Tunnel Adapter). Na pravoboku se nacházelo zařízení CRYOFD (Cryogenic Flexible Diode). Na obytné palubě byl umístěn ještě manipulační box pro experimenty s materiály a amatérská vysílačka SAREX II (Shuttle Amateur Radio Experiment). Posádka měla naplánovaných celkem 33 experimentů, jejichž hlavním cílem bylo vypozorovat chování nejrůznějších materiálů a tekutin ve stavu beztíže, procesy hoření ve stavu beztíže a testování některých zařízení a postupů pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Na palubě rovněž skleník s 50 rostlinami, ve kterém měly být zkoumané možnosti pěstování ppotravin ve vesmíru.

Start[editovat | editovat zdroj]

Startu předcházel jeden jednodenní odklad z důvodů problémů s tepelnou izolací a dvacetiminutové zpoždění kvůli problémům s hermetičností, které se na poslední chvíli vyskytly. Raketoplán Columbia odstartoval 4. dubna 1997 v 2:20:32.074 místního času. Samotný start proběhl bez problémů a ve 20:00 UT bol orbiter Columbia manévrem OMS-2 naveden na základní oběžnou dráhu.

Průběh letu[editovat | editovat zdroj]

Krátce poté, co Columbia dorazila na oběžnou dráhu, začaly se vyskytovat problémy s jednou z palivových baterií. Každá baterie je tvořená třemi paralelně propojenými sekcemi, sestavenými z 32 palivových článků. Ty tvoří dvě subjednotky po 16 článcích. V jedné subsekci baterie č. 2 docházelo už od prvního dne letu k nepatrnému, ale stálému poklesu napětí, generovaného jejími články oproti ostatním článkům v baterii. Řídící středisko proto vzkázalo posádce, aby propláchla baterii reakčními plyny - vodíkem a kyslíkem. To mělo baterii zbavit případného nadbytku vody (která snižuje účinnost článků) nebo jiných znečištění. Po tomto zákroku sice rychlost poklesu napětí zpomalila, ale nezastavila se. Dne 6. dubna se rozdíl mezi problematickou a normálně fungujícími bateriemi přiblížil kritické hranici 200 mV. Po jejím překročení by mohlo dojít k přepólování článků a k elektrolýze vody, při níž vzniká vysoce výbušná směs vodíku a kyslíku. Baterie proto byla nenávratně vypnutá, čímž se ale snížilo množství dostupné elektřiny pro raketoplán i pro naplánované experimenty. Podle bezpečnostních předpisů se Columbia musela vrátit na Zemi při první příležitosti.

Při kontrole systémů raketoplánu před přistáním piloti zjistili, že nefunguje také jedna tryska systému manévrovacích motorů RCS (Reactive Control System) a nepracovalo ani jedno z čidel astronavigačního systému. Tyto problémy však nemohly ohrozit bezpečnost přistání. Dne 8. dubna ráno byl deaktivovaný Spacelab, krátce na to byly uzavřené dveře do nákladového prostoru.

Přistání[editovat | editovat zdroj]

Dne 8. dubna V 17:30 UT zažehla Columbia motory OMS a vydala se na cestu do atmosféry. V 18:33:11 UT dosedla zadním podvozkem na dráhu 33 Kennedyho vesmírného střediska. Raketoplán se zastavil v 18:34.10 UT. Celý let trval jen 3 dny 23 hodin 12 minut a 39 sekund oproti plánovaným 15 dním a 16 hodinám.

Zopakování mise[editovat | editovat zdroj]

Jelikož nebyl žádný z hlavních cílů mise splněný, NASA rozhodla, že po odstranění závady bude tento let raketoplánu zopakován. Toto opakování mise je v historii kosmonautiky jedinečné. Dne 1. července 1997 odstartoval raketoplán Columbia opět do vesmíru, tentokrát na misi označenou STS-94. Odletěl s naprosto stejnou posádkou, se stejným vybavením a téměř shodným znakem mise (jen barva pozadí jmen astronautů byla změněná z červené na modrou). Při misi STS-94 se už podařilo uskutečnit všechny experimenty.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku STS-83 na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu