Jaroslav Kouřil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeho Milost
Prof. ThDr. Jaroslav Kouřil
Kanovník kapituly Všech svatých na Hradě pražském
Jaroslav Kouřil jako člen profesorského sboru CMBF (jarní semestr, cca 1954-1956)
Jaroslav Kouřil jako člen profesorského sboru CMBF (jarní semestr, cca 1954-1956)
Církevřímskokatolická
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení1937
Osobní údaje
Datum narození10. dubna 1913
Místo narozeníOdrlice, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí29. prosince 1981
(ve věku 68 let)
Místo úmrtíPraha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Povolánířímskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Kouřil (10. dubna 1913 Odrlice29. prosince 1981 Praha) byl český katolický kněz, vysokoškolský pedagog, teolog, pastoralista, vězeň nacistických koncentračních táborů a kanovník kapituly Všech svatých na Hradě pražském.

Život[editovat | editovat zdroj]

Středoškolské vzdělání získal na reálném gymnázium v Litovli, které zakončil maturitou v roce 1932. Vystudoval Cyrillo-Methodějskou bohosloveckou fakultu v Olomouci, kterou zakočil v roce 1937 a poté byl ve stejném roce vysvěcen na kněze. V roce 1937 na téže fakultě získal doktorát teologie po předložení disertační práce s názvem Vliv Jesajáše proroka na vnitřní a zahraniční politiku jeho doby, a byl promován 6. června 1946. Od 1. září 1939 do 23. května 1945 byl v koncentračních táborech. V akademickém roce 19461947 byl zástupcem profesora pastorálky a sociologie na bohosloveckém učilišti v Litoměřicích. Poté učil na středních školách. 2. září 1952 byl jmenován docentem Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Praze pro obor mravovědy (morální teologie), s účinností od 1. října 1952. Od roku 1953 zde suploval pastorální teologii. Dne 22. června 1953 byl jmenován profesorem pro obor mravovědy (morální teologie), s účinností od 1. října 1953. Dne 6. září 1955 byl tamtéž jmenován profesorem pro obor pastorální teologie, s účinností od 1. října 1955. Od roku 1954 byl pověřen vedením katedry praktických oborů, a v roce 1965 jmenován jejím vedoucím. Jeho působení na CMBF bylo ukončeno k 31. července 1969. Zemřel 29. prosince 1981 v Praze. Byl kanovníkem kapituly Všech svatých na pražském hradě. Pochován byl na vyšehradském hřbitově.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Etika všeobecná. Obor: filosofie, Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1962. 190 s.
  • Nejsv. Eucharistie liturgicky a pastorálně, 1. díl, Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1967. 124 s.
  • Rukojeť pastýřského bohosloví, 1. díl, Homiletika, Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1957. 149 s.
  • Rukojeť pastýřského bohosloví, 2. díl, Zpovědnice, Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1958. 237 s.
  • Rukojeť pastýřského bohosloví, 3. díl, Liturgika. 1. část, Povšechný úv., liturgická forma a zvláště liturgická hudba, Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1959. 153 s.
  • Rukojeť pastýřského bohosloví. 3. díl, Liturgika. 3. část, Církevní rok s pastoračními připomínkami a zvláště Svatý týden, Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1961. 160 s.
  • Svátosti a svátostiny všeobecně a o svatém křtu zvláště (z hlediska liturgického a pastorálního), Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1965. 160 s.

Časopisecké studie, zejména: Duchovní pastýř.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bohemikální autoři. Křesťanství (1901–2000), Praha: Centrální katolická knihovna 2001 [cit. 2005-07-31].
  • NOVOTNÝ Vojtěch: Katolická teologická fakulta 1939-1990. Prolegomena k dějinám české katolické teologie druhé poloviny 20. století, Praha: Karolinum, 2007.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]