Druhy piv
V tomto článku jsou uvedeny všechny známější druhy piv.
Obsah |
[editovat] Spontánně kvašená piva
V historii jediný způsob kvašení piva - zkvasí se prostě tím, co je ve vzduchu a tím co zbude v sudech po předchozí várce. V dnešní době jsou tato piva nejvíce rozšířena v Belgii a některých částech Francie a Nizozemí.
[editovat] Lambik (Lambic)
[editovat] Lambik
Je pivo původem z Belgie, chuťově připomíná Chardonay nebo suchý Vermut.[1] Pivo se vaří hlavně od podzimu do jara, protože přes léto jsou "vzdušné" kvasnice příliš divoké a výsledný mok by získal mnoho nežádoucích chutí. Lambic je velmi málo nasycen oxidem uhličitým. Výroba trvá několik týdnů až měsíců - záleží na druhu a množství kvasinek, jež se usídlí v mladině. Lambic je charakteristický i tím, že žádná várka nechutná stejně. Je tradičně spontánně kvašený, s vysokým podílem pšenice, bez chmelové chuti a dozrávající v dřevěných kádích. Empirický výrobní proces Lambicu je velmi podobný výrobě piva v dobách před využitím vědeckých poznatků.
[editovat] Gueuze (Geuze)
Je perlivé pivo, vzniká řezáním lambiků starých a mladých. Jeho míchání je velmi podobné výrobě sladové whisky - poměr mladých a starých Lambiců je rozdílný s důrazem na co nejstálejší chuť výsledného produktu. Hlavně díky míchání starých a mladých piv a dokvašováním a zráním v lahvích se vyvine více oxidu uhličitého a Gueuze je tak svým charakterem perlení podobný perlivým vínům šampaňského typu. Také proto se správně servíruje do sklenic podobných šampuskám. Některá Gueuze dozrávají v lahvích i několik let.
[editovat] Kriek
Směs Lambiců podobná směsi na Gueuze navíc při dokvášení doplněná celými třešněmi. Zrání probíhá v lahvích cca 6 měsíců.
[editovat] Frambozen
Stejné jako Kriek, ale přidávají se maliny.
[editovat] Faro
Směs Lambiců smíchaná před dokvášením s hnědým cukrem nebo karamelem.
[editovat] Svrchně kvašená piva
Pojem Svrchní kvašení vychází z chování kvasnic při konci hlavního kvašení. Svrchní kvasnice vyrobí na hladině jakousi "krustu" podobnou tomu co udělají pekařské kvasnice při výrobě kvásku.
[editovat] Pšeničná piva
- Belgická - V belgii mu říkají „Bière blanche“ - bílé pivo. Jedná se o pšeničné pivo s obsahem cca 45% pšenice. V Belgii se vyrábí hlavně v okolí města Hoegaarden. Některé druhy obsahují i oves. Do jiných se přidává směs pomerančové kůry, koriandru a dalšího koření. Pije se lehce chlazené - cca 9 stupňů Celsia.
- Berlínská pšeničná piva - Berliner Weisse. Typické Berlínské pšeničné pivo, s obsahem pšenice cca 30%, má nakyslou chuť, nízký obsah alkoholu a je velmi osvěžující. V poslední době se míchá s různými příchutěmi a tak není problém mít je malinové, jahodové, citronové, mátové, mařinkové…
- Bavorská - jihoněmecká
- Pšeničný bock
[editovat] Ale
Je svrchně kvašené pivo, má výrazně ovocné aroma, pocházející z relativně rychlého kvašení za tepla při postupném dodávání různých druhů kvasnic, původně nechmelené pivo.[1]
- Britské
- Belgická - nejznámější jsou piva označovaná jako Saison - sezonní. Jsou to osvěžující jemně nakyslá piva občas ochucená bylinkami a kořením.
- Americká
[editovat] Stout
Je tmavé pivo vyráběné z praženého sladu, podobné porteru.
[editovat] Porter
Je tmavé pivo příbuzné stoutu. Existují i svrchně kvašené portery.
[editovat] Německá svrchně kvašená piva
- Altbier - „staré pivo“ jehož výroba je spjata s městem Düsseldorf. Pivo je výrobou podobné Ale. Má měděnou barvu a chuťově je čisté.
- Kölsch - pivo vyráběné v oblasti Kolína nad Rýnem. Je velmi vhodné jako digestiv - pro povzbuzení trávení. Je nazlátlé barvy, aromatické, chuti jemné, nahořklé s lehkými ovocnými tóny.
[editovat] Francouzská svrchně kvašená piva
- Bière de Garde
[editovat] Spodně kvašená piva
[editovat] Ležáky
- Pilsner
- Dortmundský export
- Bock
- Vídeňský typ
- Mnichovský typ
- Kellerbier
- Oud bruin
[editovat] Reference
- ↑ a b JACKSON, Michael. Encyklopedie piva. 1. vyd. Praha : Volvox Globator, 1988. ISBN 80-85769-37-9. S. 12.