Druhy piv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Piva se dělila podle stupňovitosti, nyní správně nazývané extrakt původní mladiny (EPM), tj. podle původní koncentrace mladiny, založené na výpočtu koncentrace alkoholu a skutečného extraktu. Výsledná hodnota se uváděla v hmotnostních procentech. Označována byla od 8° až po nejtvrdší 27,6° pivo Schorschbräu (nejsilnější pivo na světě), které ve výsledku obsahuje 57,5% alkoholu.[1]

Piva se dělí na piva výčepní (8°–10°), ležáky (v rozmezí 11°–12,5°) a speciální (nad 12,5°) a také podle způsobu kvašení na svrchně, spodně a spontánně kvašené piva. Nejtypičtější druhy v Česku jsou spodně kvašená piva výčepní a ležáky. To však nejsou jediné druhy piva. V roce 1997 se přešlo v Česku na nové dělení, které lépe odpovídá zvyklostem Evropské unie. Pivo se začalo dělit na čtyři základní skupiny dle barvy a extraktů původní mladiny před zkvašením, obsahu alkoholu či způsobu konečné úpravy.

Základními skupinami jsou skupina světlá, polotmavá, tmavá (z tmavého nebo karamelového sladu) a řezaná piva (při stáčení smíšené z tmavého a světlého piva). Podskupinami pak pivo výčepní, ležáky, speciální, portery, se sníženým obsahem alkoholu, se sníženým obsahem cukrů, pšeničná, kvasnicová, nealkoholická, ovocná a lehká.

Kategorie piva je povinným údajem při označení piva při prodeji. Níže jsou uvedeny všechny známější druhy piv dle způsobu kvašení.

Svrchně kvašená piva[editovat | editovat zdroj]

Pšeničné pivo
Pivo Ale
Pinta Stout piva
Trapista Chimay

Pojem Svrchní kvašení vychází z chování kvasnic při konci hlavního kvašení. Svrchní kvasnice vyrobí na hladině jakousi "krustu" podobnou tomu co udělají pekařské kvasnice při výrobě kvásku. Svrchně kvašená piva vznikají při teplotách okolo 15–20 °C s využitím kvasinek z rodu Saccharomyces cerevisiae subsp. cerevisiae či za pomoci spontánního kvašení vlivem mikroflóry mléčných či octových bakterií. Využívá se k výrobě veškerých svrchně kvašených pšeničných piv. Vznikající kvasnice jsou z hladiny kádě sbírány a zkvašená mladina se následně ukládá do sudů a nebo do tanků, kde dozrává za přirozené či sklepní teploty po dobu několika dní až měsíců.

K obvyklému problému svrchního kvašení patří spojování kvasinek s bakteriemi z okolního ovzduší, což znemožňovalo historicky používat tuto metodu v letním období. V současnosti je technicky možné kontrolovat teplotu a okolní atmosféru uměle, takže je možné využívat svrchní kvašení po celý rok. Toto mělo za následek oživení této metody v současnosti.

Pšeničná piva[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Pšeničné pivo
  • Belgická – V Belgii mu říkají „bière blanche / witbier“ – bílé pivo. Jedná se o pšeničné pivo s obsahem cca 45 % pšenice. Nejrozšířenější belgické „bílé pivo“ se vyrábí ve městě Hoegaarden. Některé druhy obsahují i oves. Do jiných se přidává směs pomerančové kůry, koriandru a dalšího koření. Pije se lehce chlazené – cca 9 stupňů Celsia.
  • Berlínská pšeničná piva – Berliner Weisse. Typické berlínské pšeničné pivo, s obsahem pšenice cca 30 %; má nakyslou chuť, nízký obsah alkoholu a je velmi osvěžující. V poslední době se míchá s různými příchutěmi, a tak není problém mít je malinové, jahodové, citronové, mátové, mařinkové…
  • Bavorská – jihoněmecká
  • Pšeničný bock

Ale[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Ale (druh piva)

Je pivo kvašené svrchně kvasícími kvasinkami (Saccharomyces cerevisiae subsp. cerevisiae). Tyto kvasinky kvasí při teplotách nad 15 stupňů celsia a výrazně rychleji (v řádu několika dnů). V Británii bylo jako Ale původně označováno nechmelené pivo. Existuje celá řada druhů, světlá, červená, hnědá a temná varianta.[2]

  • Britské a Irské – nejvíce rozšířený druh piva
  • Belgická – nejznámější jsou piva označovaná jako Saison – sezonní. Jsou to osvěžující jemně nakyslá piva občas ochucená bylinkami a kořením.
  • Americká

Stout[editovat | editovat zdroj]

Je velmi tmavé pivo vyráběné z praženého sladu, které je vyráběno hlavně v Británii. Může se podávat i nechlazené.

Porter[editovat | editovat zdroj]

Je tmavé pivo podobné Stoutu, které je původně z Londýna. Chuťově se jedná o vyzrálé pivo, které se podává chlazené na teplotu 13°C. Existují i spodně kvašené portery.

Trappist[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Trapista (pivo)

Je to silné klášterní pivo původem z Belgie a Nizozemí, musí být připravováno jen pod dohledem mnichů. Je podobné Belgickým Ale a neskladuje se chlazené.

Německá svrchně kvašená piva[editovat | editovat zdroj]

  • Altbier – „staré pivo“ jehož výroba je spjata s městem Düsseldorf. Pivo je výrobou podobné Ale. Má měděnou barvu a chuťově je čisté.
  • Kölsch – pivo vyráběné v oblasti Kolína nad Rýnem. Je velmi vhodné jako digestiv – pro povzbuzení trávení. Je nazlátlé barvy, aromatické, chuti jemné, nahořklé s lehkými ovocnými tóny.

Francouzská svrchně kvašená piva[editovat | editovat zdroj]

  • Bière de Garde

Spodně kvašená piva[editovat | editovat zdroj]

Plzeňský ležák
Märzen piva jsou velmi rozšířená během Oktoberfestu

Spodně kvašená piva vznikají za kvašení, které probíhá při nižších teplotách pohybujících se v rozmezí 8–14°C. Kvašení se účastní kvasinky Saccharomyces cerevisiae subsp. uvarum.

Ležáky[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Ležák (pivo)

Po procesu kvašení měsíc a déle leží, od toho označení ležák.

  • Pivo plzeňského typu (Pilsener, Pils) – světlý průsvitný ležák s chmelovou chutí, který se podává chlazený na teplotu 7 – 9°C. Pochází z Plzně.
  • Dortmundský typ - silnější sladové chuti, méně chmelené a s nižším obsah CO2. Světlá ale sytější barva oproti Pilsnerům.
  • Bock – německý nasládlý a silný ležák, s barvou od světle oranžové až po hnědou. Pochází z Mnichova.
  • Märzen – podobný bocku, ale načervenalé barvy. Pochází z Bavorska a název je odvozen od německého měsíce března. Je velmi rozšířen na pivních slavnostech během Oktoberfestu.
  • Vídeňský typ - polotmavé rudé barvy s jemně nahořklou kořeněnou chutí.
  • Kellerbier - německé často nefiltrované pivo.
  • Oud bruin - holandské tmavší a sladší pivo, bývá poměrně slabé.

Piva výčepní[editovat | editovat zdroj]

Mají oproti ležáku nižší stupňovitost (8°–10°).

Spontánně kvašená piva[editovat | editovat zdroj]

V historii jediný způsob kvašení piva – zkvasí se prostě tím, co je ve vzduchu a tím co zbude v sudech po předchozí várce. V dnešní době jsou tato piva nejvíce rozšířena v Belgii a některých částech Francie a Nizozemí.

Lambik (Lambic)[editovat | editovat zdroj]

Pivo Lambic

Je pivo původem z Belgie, chuťově připomíná Chardonay nebo suchý Vermut.[2] Pivo se vaří hlavně od podzimu do jara, protože přes léto jsou "vzdušné" kvasnice příliš divoké a výsledný mok by získal mnoho nežádoucích chutí. Lambic je velmi málo nasycen oxidem uhličitým. Výroba trvá několik týdnů až měsíců – záleží na druhu a množství kvasinek, jež se usídlí v mladině. Lambic je charakteristický i tím, že žádná várka nechutná stejně. Je tradičně spontánně kvašený, s vysokým podílem pšenice, bez chmelové chuti a dozrávající v dřevěných kádích. Empirický výrobní proces Lambicu je velmi podobný výrobě piva v dobách před využitím vědeckých poznatků.

Gueuze (Geuze)[editovat | editovat zdroj]

Je perlivé pivo, vzniká řezáním lambiků starých a mladých. Jeho míchání je velmi podobné výrobě sladové whisky – poměr mladých a starých Lambiců je rozdílný s důrazem na co nejstálejší chuť výsledného produktu. Hlavně díky míchání starých a mladých piv a dokvašováním a zráním v lahvích se vyvine více oxidu uhličitého a Gueuze je tak svým charakterem perlení podobný perlivým vínům šampaňského typu. Také proto se správně servíruje do sklenic podobných šampuskám. Některá Gueuze dozrávají v lahvích i několik let.

Kriek[editovat | editovat zdroj]

Směs Lambiců podobná směsi na Gueuze navíc při dokvášení doplněná celými třešněmi. Zrání probíhá v lahvích cca 6 měsíců.

Frambozen[editovat | editovat zdroj]

Stejné jako Kriek, ale přidávají se maliny.

Faro[editovat | editovat zdroj]

Směs Lambiců smíchaná před dokvášením s hnědým cukrem nebo karamelem.

Nealkoholická piva[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Nealkoholické pivo

Pivo s velmi nízkým nebo žádným obsahem alkoholu[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nejsilnější pivo světa je z Bavorska, má víc alkoholu než whisky nebo vodka
  2. a b JACKSON, Michael. Encyklopedie piva. 1. vyd. Praha : Volvox Globator, 1988. ISBN 80-85769-37-9. S. 12.  
  3. Jak se vyrábí nízkoalkoholické a nealkoholické pivo?

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]