Druhy piv

Různá Australská piva

Piva se dělila podle stupňovitosti, nyní správně nazývané extrakt původní mladiny (EPM), tj. podle původní koncentrace mladiny, založené na výpočtu koncentrace alkoholu a skutečného extraktu. Výsledná hodnota se uváděla v hmotnostních procentech. Označována byla od 8° až po nejtvrdší 27,6° pivo Schorschbräu (nejsilnější pivo na světě), které ve výsledku obsahuje 57,5% alkoholu.

Piva se dělí na piva výčepní (8°–10°), ležáky (v rozmezí 11°–12,5°) a speciální (nad 12,5°) a také podle způsobu kvašení na svrchně, spodně a spontánně kvašené piva. Nejtypičtější druhy v Česku jsou spodně kvašená piva výčepní a ležáky. To však nejsou jediné druhy piva. V roce 1997 se přešlo v Česku na nové dělení, které lépe odpovídá zvyklostem Evropské unie. Pivo se začalo dělit na čtyři základní skupiny dle barvy a extraktů původní mladiny před zkvašením, obsahu alkoholu či způsobu konečné úpravy.

Základními skupinami jsou skupina světlá, polotmavá, tmavá (z tmavého nebo karamelového sladu) a řezaná piva (při stáčení smíšené z tmavého a světlého piva). Podskupinami pak pivo výčepní, ležáky, speciální, portery, se sníženým obsahem alkoholu, se sníženým obsahem cukrů, pšeničná, kvasnicová, nealkoholická, ovocná a lehká.

Kategorie piva je povinným údajem při označení piva při prodeji. Níže jsou uvedeny všechny známější druhy piv dle způsobu kvašení.

Svrchně kvašená piva

Pšeničné pivo

Pivo Ale

Pinta Stout piva

Trapista Chimay

Pojem Svrchní kvašení vychází z chování kvasnic při konci hlavního kvašení. Svrchní kvasnice vyrobí na hladině jakousi "krustu" podobnou tomu co udělají pekařské kvasnice při výrobě kvásku. Svrchně kvašená piva vznikají při teplotách okolo 15–20 °C s využitím kvasinek z rodu Saccharomyces cerevisiae subsp. cerevisiae či za pomoci spontánního kvašení vlivem mikroflóry mléčných či octových bakterií. Využívá se k výrobě veškerých svrchně kvašených pšeničných piv. Vznikající kvasnice jsou z hladiny kádě sbírány a zkvašená mladina se následně ukládá do sudů a nebo do tanků, kde dozrává za přirozené či sklepní teploty po dobu několika dní až měsíců.

K obvyklému problému svchrního kvašení patří spojování kvasinek s bakteriemi z okolního ovzduší, což znemožňovalo historicky používat tuto metodu v letním období. V současnosti je technicky možné kontrolovat teplotu a okolní atmosféru uměle, takže je možné využívat svrchní kvašení po celý rok. Toto mělo za následek oživení této metody v současnosti.

Pšeničná piva

• Belgická – V Belgii mu říkají „bière blanche / witbier“ – bílé pivo. Jedná se o pšeničné pivo s obsahem cca 45 % pšenice. Nejrozšířenější belgické „bílé pivo“ se vyrábí ve městě Hoegaarden. Některé druhy obsahují i oves. Do jiných se přidává směs pomerančové kůry, koriandru a dalšího koření. Pije se lehce chlazené – cca 9 stupňů Celsia.
• Berlínská pšeničná piva – Berliner Weisse. Typické berlínské pšeničné pivo, s obsahem pšenice cca 30 %; má nakyslou chuť, nízký obsah alkoholu a je velmi osvěžující. V poslední době se míchá s různými příchutěmi, a tak není problém mít je malinové, jahodové, citronové, mátové, mařinkové…
• Bavorská – jihoněmecká
• Pšeničný bock

Ale

Je pivo kvašené svrchně kvasícími kvasinkami (Saccharomyces cerevisiae subsp. cerevisiae). Tyto kvasinky kvasí při teplotách nad 15 stupňů celsia a výrazně rychleji (v řádu několika dnů). V Británni bylo jako Ale původně označováno nechmelené pivo. Existuje celá řada druhů, světlá, červená, hnědá a temná varianta.

• Britské a Irské – nejvíce rozšířený druh piva
• Belgická – nejznámější jsou piva označovaná jako Saison – sezonní. Jsou to osvěžující jemně nakyslá piva občas ochucená bylinkami a kořením.
• Americká

Stout

Je velmi tmavé pivo vyráběné z praženého sladu, které je vyráběno hlavně v Británii. Může se podávat i nechlazené.

Porter

Je tmavé pivo podobné Stoutu, které je původně z Londýna. Chuťově se jedná o vyzrálé pivo, které se podává chlazené na teplotu 13°C. Existují i spodně kvašené portery.

Trappist

Je to silné klášterní pivo původem z Belgie a Nizozemí, musí být připravováno jen pod dohledem mnichů. Je podobné Belgickým Ale a neskladuje se chlazené.

Německá svrchně kvašená piva

• Altbier – „staré pivo“ jehož výroba je spjata s městem Düsseldorf. Pivo je výrobou podobné Ale. Má měděnou barvu a chuťově je čisté.
• Kölsch – pivo vyráběné v oblasti Kolína nad Rýnem. Je velmi vhodné jako digestiv – pro povzbuzení trávení. Je nazlátlé barvy, aromatické, chuti jemné, nahořklé s lehkými ovocnými tóny.

Francouzská svrchně kvašená piva

• Bière de Garde

Spodně kvašená piva

Plzeňský ležák

Märzen piva jsou velmi rozšířená během Oktoberfestu

Spodně kvašená piva vznikají za kvašení, které probíhá při nižších teplotách pohybujících se v rozmezí 8–14°C. Kvašení se účastní kvasinky Saccharomyces cerevisiae subsp. uvarum.

Ležáky

Po procesu kvašení měsíc a déle leží, od toho označení ležák.

• Pivo plzeňského typu (Pilsener, Pils) – světlý průsvitný ležák s chmelovou chutí, který se podává chlazený na teplotu 7 – 9°C. Pochází z Plzně.
• Dortmundský typ - silnější sladové chuti, méně chmelené a s nižším obsah CO2. Světlá ale sytější barva oproti Pilsnerům.
• Bock – německý nasládlý a silný ležák, s barvou od světlě oranžové až po hnědou. Pochází z Mnichova.
• Märzen – podobný bocku, ale načervenalé barvy. Pochází z Bavorska a název je odvozen od německého měsíce března. Je velmi rozšířen na pivních slavnostech během Oktoberfestu.
• Vídeňský typ - polotmavé rudé barvy s jemně nahořklou kořeněnou chutí.
• Kellerbier - německé často nefiltrované pivo.
• Oud bruin - holandské tmavší a sladší pivo, bývá poměrně slabé.

Piva výčepní

Mají oproti ležáku nižší stupňovitost (8°–10°).

Spontánně kvašená piva

V historii jediný způsob kvašení piva – zkvasí se prostě tím, co je ve vzduchu a tím co zbude v sudech po předchozí várce. V dnešní době jsou tato piva nejvíce rozšířena v Belgii a některých částech Francie a Nizozemí.

Lambik (Lambic)

Pivo Lambic

Je pivo původem z Belgie, chuťově připomíná Chardonay nebo suchý Vermut. Pivo se vaří hlavně od podzimu do jara, protože přes léto jsou "vzdušné" kvasnice příliš divoké a výsledný mok by získal mnoho nežádoucích chutí. Lambic je velmi málo nasycen oxidem uhličitým. Výroba trvá několik týdnů až měsíců – záleží na druhu a množství kvasinek, jež se usídlí v mladině. Lambic je charakteristický i tím, že žádná várka nechutná stejně. Je tradičně spontánně kvašený, s vysokým podílem pšenice, bez chmelové chuti a dozrávající v dřevěných kádích. Empirický výrobní proces Lambicu je velmi podobný výrobě piva v dobách před využitím vědeckých poznatků.

Gueuze (Geuze)

Je perlivé pivo, vzniká řezáním lambiků starých a mladých. Jeho míchání je velmi podobné výrobě sladové whisky – poměr mladých a starých Lambiců je rozdílný s důrazem na co nejstálejší chuť výsledného produktu. Hlavně díky míchání starých a mladých piv a dokvašováním a zráním v lahvích se vyvine více oxidu uhličitého a Gueuze je tak svým charakterem perlení podobný perlivým vínům šampaňského typu. Také proto se správně servíruje do sklenic podobných šampuskám. Některá Gueuze dozrávají v lahvích i několik let.

Kriek

Směs Lambiců podobná směsi na Gueuze navíc při dokvášení doplněná celými třešněmi. Zrání probíhá v lahvích cca 6 měsíců.

Frambozen

Stejné jako Kriek, ale přidávají se maliny.

Faro

Směs Lambiců smíchaná před dokvášením s hnědým cukrem nebo karamelem.

Nealkoholická piva

Pivo s velmi nízkým nebo žádným obsahem alkoholu

Odkazy

Externí odkazy

• Typy a druhy českého piva [online]
• Web Pivotéka
• Web Pivní-info