Druhy piv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Broom icon.svg

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

V tomto článku jsou uvedeny všechny známější druhy piv.

Obsah

[editovat] Spontánně kvašená piva

V historii jediný způsob kvašení piva - zkvasí se prostě tím, co je ve vzduchu a tím co zbude v sudech po předchozí várce. V dnešní době jsou tato piva nejvíce rozšířena v Belgii a některých částech Francie a Nizozemí.

[editovat] Lambik (Lambic)

[editovat] Lambik

Je pivo původem z Belgie, chuťově připomíná Chardonay nebo suchý Vermut.[1] Pivo se vaří hlavně od podzimu do jara, protože přes léto jsou "vzdušné" kvasnice příliš divoké a výsledný mok by získal mnoho nežádoucích chutí. Lambic je velmi málo nasycen oxidem uhličitým. Výroba trvá několik týdnů až měsíců - záleží na druhu a množství kvasinek, jež se usídlí v mladině. Lambic je charakteristický i tím, že žádná várka nechutná stejně. Je tradičně spontánně kvašený, s vysokým podílem pšenice, bez chmelové chuti a dozrávající v dřevěných kádích. Empirický výrobní proces Lambicu je velmi podobný výrobě piva v dobách před využitím vědeckých poznatků.

[editovat] Gueuze (Geuze)

Je perlivé pivo, vzniká řezáním lambiků starých a mladých. Jeho míchání je velmi podobné výrobě sladové whisky - poměr mladých a starých Lambiců je rozdílný s důrazem na co nejstálejší chuť výsledného produktu. Hlavně díky míchání starých a mladých piv a dokvašováním a zráním v lahvích se vyvine více oxidu uhličitého a Gueuze je tak svým charakterem perlení podobný perlivým vínům šampaňského typu. Také proto se správně servíruje do sklenic podobných šampuskám. Některá Gueuze dozrávají v lahvích i několik let.

[editovat] Kriek

Směs Lambiců podobná směsi na Gueuze navíc při dokvášení doplněná celými třešněmi. Zrání probíhá v lahvích cca 6 měsíců.

[editovat] Frambozen

Stejné jako Kriek, ale přidávají se maliny.

[editovat] Faro

Směs Lambiců smíchaná před dokvášením s hnědým cukrem nebo karamelem.

[editovat] Svrchně kvašená piva

Pojem Svrchní kvašení vychází z chování kvasnic při konci hlavního kvašení. Svrchní kvasnice vyrobí na hladině jakousi "krustu" podobnou tomu co udělají pekařské kvasnice při výrobě kvásku.

[editovat] Pšeničná piva

  • Belgická - V belgii mu říkají „Bière blanche“ - bílé pivo. Jedná se o pšeničné pivo s obsahem cca 45% pšenice. V Belgii se vyrábí hlavně v okolí města Hoegaarden. Některé druhy obsahují i oves. Do jiných se přidává směs pomerančové kůry, koriandru a dalšího koření. Pije se lehce chlazené - cca 9 stupňů Celsia.
  • Berlínská pšeničná piva - Berliner Weisse. Typické Berlínské pšeničné pivo, s obsahem pšenice cca 30%, má nakyslou chuť, nízký obsah alkoholu a je velmi osvěžující. V poslední době se míchá s různými příchutěmi a tak není problém mít je malinové, jahodové, citronové, mátové, mařinkové…
  • Bavorská - jihoněmecká
  • Pšeničný bock

[editovat] Ale

Je svrchně kvašené pivo, má výrazně ovocné aroma, pocházející z relativně rychlého kvašení za tepla při postupném dodávání různých druhů kvasnic, původně nechmelené pivo.[1]

  • Britské
  • Belgická - nejznámější jsou piva označovaná jako Saison - sezonní. Jsou to osvěžující jemně nakyslá piva občas ochucená bylinkami a kořením.
  • Americká

[editovat] Stout

Je tmavé pivo vyráběné z praženého sladu, podobné porteru.

[editovat] Porter

Je tmavé pivo příbuzné stoutu. Existují i svrchně kvašené portery.

[editovat] Německá svrchně kvašená piva

  • Altbier - „staré pivo“ jehož výroba je spjata s městem Düsseldorf. Pivo je výrobou podobné Ale. Má měděnou barvu a chuťově je čisté.
  • Kölsch - pivo vyráběné v oblasti Kolína nad Rýnem. Je velmi vhodné jako digestiv - pro povzbuzení trávení. Je nazlátlé barvy, aromatické, chuti jemné, nahořklé s lehkými ovocnými tóny.

[editovat] Francouzská svrchně kvašená piva

  • Bière de Garde

[editovat] Spodně kvašená piva

[editovat] Ležáky

[editovat] Reference

  1. a b JACKSON, Michael. Encyklopedie piva. 1. vyd. Praha : Volvox Globator, 1988. ISBN 80-85769-37-9. S. 12.  
Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje