München Hauptbahnhof

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
München Hauptbahnhof
Mnichov hlavní nádraží
Pohled na železniční stanici
Pohled na železniční stanici
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Spolková země Bavorsko Bavorsko
Město Mnichov Mnichov
Souřadnice
München Hauptbahnhof
Red pog.png
München Hauptbahnhof
Provozovatel dráhy DB Netz
Tratě 900/900.1/990, 930, 950/951, 955/956/999.3/999.20, 960/999.6, 970, 980/999.4, 999
V provozu od 1960
Zabezpečovací zařízení RZZ Sp Dr S60[1]
Dopravních kolejí 32 + 2 (S-Bahn) + 6 (U-Bahn)
Nástupišť (hran) 17 (33)
Počet cestujících 350 000
Prodej jízdenek ano
Návazná doprava S-Bahn linky S1, S2, S3, S4, S6, S7, S8, S27, U-Bahn linky U1, U2, U4, U5, tramvajové linky 16, 17, 18, 19, 20, 21
Web hauptbahnhof-muenchen.de

München Hauptbahnhof, zkráceně München Hbf, je hlavní nádraží v Mnichově s průměrným počtem cestujících 350 000 denně. Jedná se o hlavovou stanici, laicky řečeno koncovou stanici, ze které mohou vlaky odjíždět pouze do stejného směru, ze kterého přijely. Patří mezi nejrušnější nádraží v Německu. Provozuje jej dceřiná společnost největšího železničního dopravce v Německu Deutsche Bahn AGDB Station&Service, která je zodpovědná za více než 5 000 stanic německé železniční sítě. Nádraží je významnou destinací dálkových, vysokorychlostních vlaků Intercity-Express, zkráceně ICE. Navazuje na železniční síť v Mnichově S-Bahn a U-Bahn.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mnichovské nádraží 1854

Dne 1. září 1839 byla dočasné zřízena železniční stanice na železniční trati Mnichov – Lochhausen, která byla rozšířena 4. října 1840 z Lochhausenu do Augsburgu. Tato první železniční stanice byla krátkotrvající, jelikož padla za oběť požáru dne 4. dubna 1847.

Stanice byla přestavěna v letech 1847–1849 podle plánů Friedricha Bürkleina a znovu otevřena 22. září 1849, kdy byla pojmenována Zentralbahnhof.

S výstavbou nových železničních tratí byly postaveny železniční stanice také v Landshutu (1858), v Norimberku (1859) a v Rosenheimu (1871). Ve snaze vyrovnat se se zvýšeným provozem na železnici prošla stanice rozsáhlou přestavbou v letech 18761884.

V roce 1904 byla stanice přejmenována na München Hauptbahnhof. Za druhé světové války v roce 1945 utrpěla těžké poškození při bombardování. V letech 19581960 byla stanice opět přestavěna.

Nová hlavní staniční budova byla postavena z oceli v roce 1960 společností Friedrich Krupp AG, kterou dnes známe jako ThyssenKrupp AG. Výstavba linek S-Bahn probíhala v letech 19671972. Provoz byl zahájen v čase konání letních olympijských her v roce 1972. Linky U-Bahn byly otevřeny v roce 1980 a 1984.

Obecný přehled[editovat | editovat zdroj]

Mnichovské hlavní nádraží je konečnou železniční stanicí v Bavorsku. Má k dispozici 32 dopravních kolejí, které jsou rozděleny do tři budov. Nejedná se o samostatné železniční stanice, přiléhají k hlavní staniční budově na severní a jižní straně.

  • Holzkirchner Bahnhof na jižní straně – koleje 5–10

Tato část slouží především regionální dopravě do Mühldorfu a Salzburgu

  • Hauptbahnhof hlavní staniční budova – koleje 11–26

Slouží především dálkovým spojům Intercity-Express (ICE), InterCity (IC), EuroCity (EC), také nočním spojům CityNightLine (CNL). Zrovna tak regionálním spojům Regional-Express (RE) a Regionalbahn (RB) jedoucím do Augsburgu, Ingolstadtu, Landshutu a jiných směrů.

  • Starnberger Bahnhof na severní straně – koleje 27–36

Obsluhuje spoje jedoucí do Memmingenu, Lindau, Kochelu am See a Garmisch-Partenkirchenu. Také spoje Bayerische Oberlandbahn GmbH – BOB a Arriva-Länderbahn-Express – ALEX. Linka S-Bahn S27 odjíždí z této části stanice do Deisenhofenu.

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Schéma sítě S-Bahn, U-Bahn a tramvají v Mnichově

Dálkové spoje: Mnichovské hlavní nádraží obsluhuje dálkové vnitrostátní i mezinárodní spoje Intercity-Express jedoucí např. do Berlína, Hamburku, Oberhausenu, Kielu, Dortmundu, Vídně, rovněž spoje EuroCity, InterCity jedoucí např. do Norimberku, Stuttgartu, Karlsruhe, Frankfurtu, Salzburgu, Curychu. Také spoje Rakouských spolkových drah (ÖBB) známé pod označením Railjet jedoucí do Vídně, Budapešti. V neposlední řadě také spoje Francouzských státních drah (SNCF) známé pod zkratkou TGV směřující do Paříže.

Regionální spoje: Četné jsou především spoje Regional-Express a Regionalbahn, avšak nelze opomenout spoje soukromých železničních společností Bayerische Oberlandbahn (BOB) a Vogtlandbahn spoje Arriva-Länderbahn-Express (ALEX).

Meziměstské spoje: Hlavní nádraží je také centrální křižovatkou tří rychlých dopravních systémů ve městě a to S-Bahn, U-Bahn a tramvají. Podzemní stanice S-Bahn, U-Bahn jsou odděleny od provozu hlavního nádraží. S-Bahn obsluhuje linky S1, S2, S3, S4, S6, S7, S8. U-Bahn obsluhuje linky U1, U2, U4, U5. V blízkosti hlavního nádraží se nachází čtyři zastávky tramvají, a to Hauptbahnhof, Hauptbahnhof Nord (Sever), Hauptbahnhof Süd (Jih) a Holzkirchner Bahnhof, které jsou obsluhovány linkami 16, 17, 18, 19, 20, 21.

S Prahou je toto nádraží přímo spojeno přes Plzeň a Domažlice, a to denně dvěma páry expresů s jízdní dobou pod 6 h a také čtyřmi páry autobusů DB s jízdní dobou pod 5 h (2012), než bude rekonstruována železniční infrastruktura mezi těmito dvěma městy. Možné je využít též přestup z autobusu DB na vysokorychlostní vlak v Norimberku s podobnou jízdní dobou, ale v jiných časových polohách.[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Panoramatická fotografie hlavního nádraží v Mnichově – hlavní staniční budova, rok 2012
Panoramatická fotografie hlavního nádraží v Mnichově – hlavní staniční budova, rok 2012

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Referenece[editovat | editovat zdroj]

  1. KÖTTING, Holger. Holger [online]. REV. 2011-11-27, [cit. 2011-12-14]. Dostupné online. (německy) 
  2. IDOS jízdní řády

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
München Hauptbahnhof
Trať 900/900.1/990 Nürnberg–Ingolstadt–München (km traťový: 0,000)
vzdálenost: - km
Nürnberg HauptbahnhofBSicon KBHFl.svgBSicon STRq.svgBSicon STRq.svg
BSicon lBHF.svg
Trať 930 München–Regensburg (km traťový: 0,000)
BSicon lBHF.svg
vzdálenost: - km
Trať 950/951 München–Rosenheim (km traťový: 0,000)
BSicon lBHF.svg
vzdálenost: - km
Trať 955/956/999.3/999.20 München–Holzkirchen (km traťový: 0,000)
vzdálenost: - km
HolzkirchenBSicon KBHFl.svgBSicon STRq.svgBSicon STRq.svg
BSicon lBHF.svg
Trať 960/999.6 München–Garmisch-Partenkirchen (km traťový: 0,000)
BSicon lBHF.svg
vzdálenost: - km
Trať 970 München–Lindau (km traťový: 0,000)
BSicon lBHF.svg
vzdálenost: - km
Trať 980/999.4 München–Augsburg (km traťový: 0,000)
vzdálenost: - km
Augsburg HbfBSicon KBHFl.svgBSicon STRq.svgBSicon STRq.svg
BSicon lBHF.svg
Trať 999 S-Bahn Stammstrecke München (km traťový: 7,4)
vzdálenost: - km
HackerbrückeBSicon KBHFl.svgBSicon STRq.svgBSicon STRq.svg
BSicon lBHF.svg
vzdálenost: - km