Frauenkirche (Mnichov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Die Frauenkirche
Pohled do hlavní lodě
Ďáblova stopa

Frauenkirche (Domkirche zu Unserer Lieben Frau) v Mnichově patří se svými dvěma helmovými věžemi k nejznámějším dominantám města. Původně šlo o městský farní kostel (mariánské kostely většinou plnily tuto funkci), druhý nejstarší církevní svatostánek ve městě po kostelu sv. Petra (Mnichované jej důvěrně nazývají Alter Peter). Roku 1818 přesídlili biskupové z Freisingu do Mnichova a mariánský kostel se stal biskupskou katedrálou.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Základní kámen k výstavbě chrámu položil bavorský vévoda Zikmund roku 1468 a stavbou pověřil stavitele Jörga von Halsbach. Sám také uhradil část nákladů. Pozdněgotická stavba z pálené cihly byla dokončena a vysvěcena v roce 1494. Slavné měděné kupole na 99 m vysokých vyhlídkových věžích, nazývané „vlašské helmové střechy“ vznikly až v roce 1525 a jsou považovány za předzvěst renesance.

Roku 1944 byl chrám těžce poškozen a vyplundrován, takže došlo ke zničení téměř veškeré vnitřní výzdoby. Jeho obnova trvala až do roku 1994.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Přestože město Mnichov mělo v době výstavby pouhých 13 tisíc obyvatel, pojme chrámový prostor tisíce věřících. Trojlodní stavba je dlouhá 109 m a 40 m široká. Její zařízení je poměrně jednoduché: chórové lavice pocházejí z roku 1502, kromě nich se zde nacházejí jen fragmenty z období gotiky a baroka.

U hlavního vchodu nás zaujme luxusní barokní náhrobek císaře Ludvíka IV. Bavora z černého mramoru, který byl pořízen v první polovině 17. století za vlády za Maximiliána I. Císařovy ostatky však neobsahuje.

Podle barokní pověsti zanechal v přístupové chodbě stopu sám Ďábel, který se přišel podívat na právě dokončený kostel. Zaradoval se prý, že stavitel zapomněl na okna: masivní sloupoví je zakrývá a kromě toho bylo střední okno v chóru schováno v barokní době obrovským oltářem. Když pekelník zjistil, že se mýlil, rozzlobil se, zadupal kopytem a vylétl ven. Jeho údajná stopa je dodnes viditelná v kameni.

Knížecí hrobka (Fürstengruft)[editovat | editovat zdroj]

Chrám byl původně zamýšlen jako rodová hrobka Wittelsbachů, což však nebylo nikdy zcela realizováno. Nejstarší hroby mnichovských Wittelsbachů tu však v podzemí jsou. Spočívají tu ostatky císaře Ludvíka IV. Bavora, jeho synů (jedním z nich byl vévoda Štěpán II., známý z Vrchlického veselohry Noc na Karlštejně) a dalších až do Albrechta V., který zemřel roku 1579. Jako poslední z dynastie zde byl uložen bavorský král Ludvík III., sesazený roku 1918 z trůnu.

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Frauenkirche, Munich ve Wikimedia Commons