Vjačeslav von Pleve

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vjačeslav von Pleve
Vyacheslav von Plehve.jpg

Ministr vnitra Ruského impéria
Ve funkci:
17. duben 1902 – 28. červenec 1904
Panovník Mikuláš II.
Předchůdce Dmitrij Sipjagin
Nástupce Pjotr Svjatopolk-Mirskij

Státní ministr-sekretář pro Finsko
Ve funkci:
1899 – 28. červenec 1904
Panovník Mikuláš II.
Předchůdce Victor Napoleon Procopé
Nástupce Edvard Oeström

Narození 20. duben 1846

Meščovsk, Ruské impérium

Úmrtí 28. červenec 1904
Petrohrad, Ruské impérium
Vzdělání

Lomonosovova univerzita

Vjačeslav Konstantinovič von Pleve (rusky Вячеслав Константинович фон Плеве, 20. dubna 184628. července 1904 ) byl ruský ředitel carské policie Ochranky a pozdější ministr vnitra německého původu. Roku 1904 ho zabil revolucionář Jegor Sozonov.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Vjačeslav von Pleve se narodil jako jediný syn Konstantina von Pleveho. V roce 1851 se Pleveho rodina přestěhovala z Meščovska do Varšavy, kde jeho otec přijal práci instruktora v tělocvičně.

Po dostudování na Lomonosově univerzitě se stal právníkem a v roce 1867 začal sloužit v různých pozicích v ministerstvu spravedlnosti. Sloužil jako člen prokuratury ve Vladimirském federálním soudu a jako prokurátor ve Vologdě. V roce 1876 se Pleve stal členem prokuratury Varšavské justice, a v roce 1879 se stal členem Petrohradské justice.

Vjačeslav von Pleve - obraz od Ilji Repina

Politik[editovat | editovat zdroj]

V roce 1881 vyšetřoval atentát na Alexandra II. a poté se stal ředitelem carské policie Ochranky. Pleve si získal u cara důvěru díky jeho ráznému zásahu proti revolucionářské organizaci Svoboda lidu.

V roce 1885 se Pleve stal asistentem ministra vnitra. Jako asistent během mandátů Dmitrije Tolstého a Ivana Durnova ukázal Pleve administrativní talent. Roku 1899 se Pleve stal státním ministrem-tajemníkem pro Finsko. V tomto mandátu zůstal až do smrti. V roce 1901 začal podporovat potlačování finské separátní armády.

V roce 1902 byl zavražděn ministr vnitra Dmitrij Sipjagin, načež Pleve se stal jeho nástupcem.

Roku 1903 se Pleve setkal v Petrohradu s Theodorem Herzlem. Oba diskutovali o situaci Židů v Rusku, a žádali představitele Osmanské říše, aby vyhradili místo pro Židovské osídlení Palestiny.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Pleve odjel ráno 28. července 1904 ve svém kočáře ze sídla Ochranky k Petrohradskému nádraží. V polovině cesty jel Pleveho kočár přes most nad řekou Fontankou. Na mostě stáli členové strany Eserů Jegor Sozonov a Ivan Kaljajev. Jakmile se kočár přiblížil, Sozonov vyskočil z části mostu určené pro chodce a hodil do Pleveho kočáru bombu. Pleve byl těžce zraněn, ještě tentýž den zranění podlehl.

Oba atentátníci z místa činu uprchli. Zatímco Sozonov byl dopaden a odsouzen k doživotnímu trestu, Kaljajev dokázal uprchnout a o rok později zabít carova strýce, velkovévodu Sergeje Alexandroviče.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Vyacheslav Konstantinovich von Plehve ve Wikimedia Commons V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vyacheslav von Plehve na anglické Wikipedii.