Umberto II.

Umberto II.
	Italský král
	Umberto II.
Doba vlády	9. května 1946 – 12. června 1946
Korunovace	9. května, 1946
Narození	15. září 1904; Racconigi, Italské království
Úmrtí	18. března 1983; Ženeva, Švýcarská konfederace
Pohřben	Klášter Hautecombe, Francie
Předchůdce	Viktor Emanuel III.
Nástupce	Nastolení republiky
Manželka	Marie Josefa Belgická
Potomci	Marie Pia, Viktor Emanuel, Marie Gabriela, Marie Beatrice
Dynastie	Savojští
Otec	Viktor Emanuel III.
Matka	Helena Černohorská
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Umberto II. (15. září 1904 Racconigi – 18. března 1983 Ženeva) byl posledním italským králem. Vládl od 9. května do 12. června 1946 a je proto občas nazýván májovým králem. Byl třetím dítětem a prvním synem Viktora Emanuela III. a černohorské princezny Heleny. Pocházel ze savojské dynastie.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se na zámku Racconigi. Vystudoval vojenskou akademii v Turíně a jako generál se zúčastnil habešského tažení. Účastnil se také italských vojenských operací za druhé světové války a v říjnu 1942 se stal maršálem.

Po Mussoliniho pádu a zahájení italského vyjednávání se Spojenci v roce 1943 převzal královy ústavní pravomoce a v červnu 1944 byl svým otcem formálně jmenován náměstkem-regentem (it. Luogotenente Generale del Regno). Tento proces předávání vlády do synových rukou byl do značné míry pokusem o záchranu monarchie, úzce spjaté s fašismem, a vyvrcholil abdikací Viktora Emanuela III. v květnu 1946, necelý měsíc před konáním celonárodního referenda o zachování či změně italského státního zřízení. Umbertovo panování však nemělo dlouhého trvání, když se 2. června 1946 Italové vyslovili pro republiku a král následně odešel s rodinou do zahraničí. Umberto strávil většinu exilových let v portugalském Cascais, zbytek rodiny pak žil v Ženevě, kde nakonec zemřel i Umberto.

Manželkou Umberta II. byla od roku 1930 Marie Josefa Belgická, dcera belgického krále Alberta I. Manželství, dohodnuté rodiči, bylo nešťastné zejména z důvodu Umbertových opakovaných nevěr a bisexuallity (mezi jeho milence měli údajně patřit mj. Jean Marais a Luchino Visconti^[1]) a v exilu došlo k rozluce. Přesto však ze sňatku vzešly čtyři děti, jediným synem byl v roce 1937 se narodivší Viktor Emanuel.

Tituly a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ PETACCO, Arrigo: Regina: La vita e i segreti di Maria Jose, Milán : Mondadori 1997; ISBN 88-044-2512-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Umberto II. na Wikimedia Commons

Předchůdce:
Viktor Emanuel III.

Italský král
9. května 1946 – 12. června 1946

Nástupce:
-

Předchůdce:
Viktor Emanuel III.

Hlava dynastie Savojských
1946–1983

Nástupce:
Viktor Emanuel

[1] PETACCO, Arrigo: Regina: La vita e i segreti di Maria Jose, Milán : Mondadori 1997; ISBN 88-044-2512-1

[1]

Italští princové

1. generace	Umberto I. • Amadeus z Aosty	Malý znak italské královské rodiny

2. generace	Viktor Emanuel III. • Emanuel Filibert z Aosty

3. generace	Umberto II. • Amedeo Savojsko-Aostský • Aimon Savojsko-Aostský

4. generace	Viktor Emanuel • Amadeo z Aosty

5. generace	Emanuel Filibert • Aimon, vévoda z Aosty

6. generace	Umberto Savojský

Savojští princové

1. generace	nikdo

2. generace	Ludvík, vévoda ze Savojska Filip I., kníže z Piemontu

3. generace	Amadeus IX., vévoda ze Savojska Ludvík, hrabě z Ženevy Filip II., vévoda ze Savojska Jakub, hrabě z Romontu

4. generace	Filibert I., vévoda ze Savojska Karel I., vévoda ze Savojska Filibert II., vévoda ze Savojska Karel III., vévoda ze Savojska Filip, vévoda z Nemours Emanuel Filibert, vévoda ze Savojska

5. generace	Karel Emanuel I., vévoda ze Savojska Jakub, vévoda z Nemours

6. generace	Viktor Amadeus I., vévoda ze Savojska Karel Emanuel, vévoda z Nemours Jindřich, vévoda z Nemours Tomáš František, kníže z Carignana Princ Mořic Princ Emanuel Filibert

7. generace	František Hyacint, vévoda ze Savojska Karel Emanuel II., vévoda ze Savojska Emanuel Filibert, kníže z Carignana Evžen Mořic, hrabě ze Soissons Ludvík I., vévoda z Nemours Karel Amadeus, vévoda z Nemours Jindřich II., vévoda z Nemours

8. generace	Viktor Amadeus II. Sardinský Viktor Amadeus I., kníže z Carignana Ludvík Tomáš, hrabě ze Soissons Princ Evžen

9. generace	Viktor Amadeus, kníže z Piemontu Karel Emanuel III. Sardinský Ludvík Viktor, kníže z Carignana Eugenio, hrabě z Villafrancy Tomáš Emanuel, kníže ze Savojska-Carignana

10. generace	Viktor Amadeus Teodor, vévoda z Aosty Viktor Amadeus III. Sardinský Princ Emanuel Filibert Karel František, vévoda z Aosty Benedikt, vévoda z Chablais Viktor Amadeus II., kníže z Carignana Evžen Jan, hrabě ze Soissons

11. generace	Karel Emanuel IV. Sardinský Amadeus Alexandr, vévoda z Montferratu Viktor Emanuel I. Sardinský Mořic, vévoda z Montferratu Karel Felix I. Sardinský Josef, hrabě z Asti Karel Emanuel, kníže z Carignana

12. generace	Karel Albert I. Sardinský

13. generace	Viktor Emanuel II. Italský Ferdinand, vévoda z Janova

14. generace	Umberto I. Italský Amadeus I. Španělský Oddone, vévoda z Montferratu Tomáš, vévoda z Janova**

15. generace	Viktor Emanuel III. Italský Emanuel Filibert, vévoda z Aosty* Viktor Emanuel, hrabě z Turína* Ludvík Amadeus, vévoda z Abruzzi* Umberto, hrabě ze Salemi* Ferdinand, vévoda z Janova Filibert, vévoda z Janova Adalbert, vévoda z Bergama Evžen, vévoda z Janova

16. generace	Umberto II. Italský Amadeus, vévoda z Aosty* Aimon, vévoda z Aosty*

17. generace	Viktor Emanuel, kníže z Neapole Amadeus, vévoda z Aosty***

18. generace	Princ Emanuel Filibert Princ Aimon***

* člen boční větve rodu Savojských ** savojsko-janovský princ *** savojsko-aostský princ