Umberto II.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Umberto II.
Italský král
Portrét
Umberto II.
Doba vlády9. května 194612. června 1946
Korunovace9. května, 1946
Narození15. září 1904
Racconigi, Italské královstvíItalské království Italské království
Úmrtí18. března 1983
Ženeva, Švýcarsko Švýcarská konfederace
PohřbenKlášter Hautecombe, Francie
PředchůdceViktor Emanuel III.
NástupceNastolení republiky
ManželkaMarie Josefa Belgická
PotomciMarie Pia, Viktor Emanuel, Marie Gabriela, Marie Beatrice
DynastieSavojští
OtecViktor Emanuel III.
MatkaHelena Černohorská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Umberto II. (15. září 1904 Racconigi18. března 1983 Ženeva) byl posledním italským králem. Vládl od 9. května do 12. června 1946 a je proto občas nazýván májovým králem. Byl třetím dítětem a prvním synem Viktora Emanuela III. a černohorské princezny Heleny. Pocházel ze savojské dynastie.

Život[editovat | editovat zdroj]

Král Umberto II.

Narodil se na zámku Racconigi. Vystudoval vojenskou akademii v Turíně a jako generál se zúčastnil habešského tažení. Účastnil se také italských vojenských operací za druhé světové války a v říjnu 1942 se stal maršálem.

Po Mussoliniho pádu a zahájení italského vyjednávání se Spojenci v roce 1943 převzal královy ústavní pravomoce a v červnu 1944 byl svým otcem formálně jmenován náměstkem-regentem (it. Luogotenente Generale del Regno). Tento proces předávání vlády do synových rukou byl do značné míry pokusem o záchranu monarchie, úzce spjaté s fašismem, a vyvrcholil abdikací Viktora Emanuela III. v květnu 1946, necelý měsíc před konáním celonárodního referenda o zachování či změně italského státního zřízení. Umbertovo panování však nemělo dlouhého trvání, když se 2. června 1946 Italové vyslovili pro republiku a král následně odešel s rodinou do zahraničí. Umberto strávil většinu exilových let v portugalském Cascais, zbytek rodiny pak žil v Ženevě, kde nakonec zemřel i Umberto.

Manželkou Umberta II. byla od roku 1930 Marie Josefa Belgická, dcera belgického krále Alberta I. Manželství, dohodnuté rodiči, bylo nešťastné zejména z důvodu Umbertových opakovaných nevěr a bisexuallity (mezi jeho milence měli údajně patřit mj. Jean Marais a Luchino Visconti[1]) a v exilu došlo k rozluce. Přesto však ze sňatku vzešly čtyři děti, jediným synem byl v roce 1937 se narodivší Viktor Emanuel.

Tituly a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Umberta II..

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PETACCO, Arrigo: Regina: La vita e i segreti di Maria Jose, Milán : Mondadori 1997; ISBN 88-044-2512-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]