František Ferdinand Šamberk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František Ferdinand Šamberk
František Ferdinand Šamberk 1882
František Ferdinand Šamberk 1882
Narození 21. dubna 1838
Flag of the Habsburg Monarchy.svg Praha, Rakouské císařství
Úmrtí 25. prosince 1904
Flag of Austria-Hungary (1869-1918).svg Praha, Rakousko-Uhersko
Povolání spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
manželka Julie Šamberková

Ferdinand František Šamberk, vlastním jménem František Xaver Schamberger[1] (21. dubna 1838 Praha25. prosince 1904 Praha), byl český herec, režisér a autor divadelních her.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do velké rodiny obchodníka s máslem v Praze, Novém městě. Začal se učit řemeslu, ale prostřednictvím literátů Šumavského a Koláře se seznámil s Josefem Kajetánem Tylem. Pod jeho vlivem se pro herectví rozhodl velice záhy. Herecky se vzdělával soukromě u Josefa Jiřího Kolára a později u Karla Šimanovského. Už ve svých 15 letech začal hrát jako ochotník ve Švestkově divadle a krátce po neúspěšném pokusu o angažmá ve Stavovském divadle (1854) odešel na venkov ke kočovným divadelním společnostem: nejprve k Zöllnerově vedené J. K. Tylem, pak k různým německým, se kterými se dostal až do Berlína a Královce. Do Prahy se vrátil roku 1859 a v červenci 1860 nastoupil do českého souboru Stavovského divadla. Od roku 1862 pak hrál v Prozatímním divadle, následovalo několikaměsíční angažmá v Královci a nakonec v roce 1881 získal angažmá v Národním divadle v Praze.

V pobočné letní scéně Stavovského divadla Arény na hradbách se z něj stal velice populární herec-komik, ač původně hrával role tragédů. Zahrál si řadu milovnických rolí. Ve stejném duchu psal i svoje frašky, které taky zpravidla hrál. Přidržoval se jednak tvůrčích metod svého učitele J. K. Tyla, rolím dodával módní pikantnosti podle vzorů francouzské konverzační komedie (kombinace situací, překvapivé dějové obraty). Reagoval také na aktuální společenské události své doby. Využil znalost stoleté tradice vídeňské frašky.

Z Národního divadla v roce 1883 odešel, pokračoval u Švandovy společnosti na Smíchově a u Pištěkovy na Vinohradech.[1] Do Národního divadla se však v roce 1885 vrátil a na jeho scéně hrál pak až do roku 1901, kdy odešel na odpočinek. Řada jeho her je na repertoáru mnoha divadel ještě dnes a byly vysílány i v televizi. Zemřel ve svých 65 letech v Praze[2] a pochován je na pražských Olšanech.

Jeho manželka Julie Šamberková (18461892) byla také herečkou a jejich syn Vladimír (1869–okolo 1930) byl hercem a malířem.[3]

Dílo divadelní[editovat | editovat zdroj]

Frašky[editovat | editovat zdroj]

  • Boucheron (1866)
  • Blázinec v prvním poschodí (premiéra 1867)
  • Svatojánská pouť (1868)
  • Sedmašedesátníci (1870)
  • Rodinná vojna (1880)
  • Jedenácté přikázání (napsal 1881, vydáno 1882), asi jeho nejlepší veselohra, v roce 1935 zfilmována Martinem Fričem
  • Podskalák (1882), zpopularizoval postavy rybářské pražské osady Podskalí, jako operetka se hraje dodnes
  • Divadelní třída (1884)
  • Palackého třída 27 (1884)
  • Éra Kubánkova (1886), veselohra o 4 jednáních
  • Výlet pana Broučka na výstavu (1893), výpravná hra o 5 dějstvích

Hry o známých postavách národního obrození[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Kajetán Tyl (1882)
  • Karel Havlíček Borovský (1884), čtyři jednání

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha : Academia, 1988. s. 479.
  2. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha : Československý spisovatel, 1982. Kapitola František Ferdinand Šamberk, s. 271.  
  3. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha : Academia, 1988. s. 480–481.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]