František Ferdinand Šamberk
| František Ferdinand Šamberk | |
 František Ferdinand Šamberk 1882 |
|
| Narození | 21. dubna 1838 Praha, Rakouské císařství |
|---|---|
| Úmrtí | 25. prosince 1904 Praha, Rakousko-Uhersko |
Ferdinand František Šamberk, vlastním jménem František Xaver Schamberger[1] (21. dubna 1838 Praha – 25. prosince 1904 Praha), byl český herec, režisér a autor divadelních her.
Obsah |
Životopis [editovat]
Narodil se do velké rodiny obchodníka s máslem v Praze, Novém městě. Začal se učit řemeslu, ale prostřednictvím literátů Šumavského a Koláře se seznámil s Josefem Kajetánem Tylem. Pod jeho vlivem se pro herectví rozhodl velice záhy. Herecky se vzdělával soukromě u Josefa Jiřího Kolára a později u Karla Šimanovského. Už ve svých 15 letech začal hrát jako ochotník ve Švestkově divadle a krátce po neúspěšném pokusu o angažmá ve Stavovském divadle (1854) odešel na venkov ke kočovným divadelním společnostem: nejprve k Zöllnerově vedené J. K. Tylem, pak k různým německým, se kterými se dostal až do Berlína a Královce. Do Prahy se vrátil roku 1859 a v červenci 1860 nastoupil do českého souboru Stavovského divadla. Od roku 1862 pak hrál v Prozatímním divadle, následovalo několikaměsíční angažmá v Královci a nakonec v roce 1881 získal angažmá v Národním divadle v Praze.
V pobočné letní scéně Stavovského divadla Arény na hradbách se z něj stal velice populární herec-komik, ač původně hrával role tragédů. Zahrál si řadu milovnických rolí. Ve stejném duchu psal i svoje frašky, které taky zpravidla hrál. Přidržoval se jednak tvůrčích metod svého učitele J. K. Tyla, rolím dodával módní pikantnosti podle vzorů francouzské konverzační komedie (kombinace situací, překvapivé dějové obraty). Reagoval také na aktuální společenské události své doby. Využil znalost stoleté tradice vídeňské frašky.
Z Národního divadla v roce 1883 odešel, pokračoval u Švandovy společnosti na Smíchově a u Pištěkovy na Vinohradech. [1] Do Národního divadla se však v roce 1885 vrátil a na jeho scéně hrál pak až do roku 1901, kdy odešel na odpočinek. Řada jeho her je na repertoáru mnoha divadel ještě dnes a byly vysílány i v televizi. Zemřel ve svých 65 letech v Praze[2] a pochován je na pražských Olšanech.
Jeho manželka Julie Šamberková (1846–1892) byla také herečkou a jejich syn Vladimír (1869–okolo 1930) byl hercem a malířem.[3]
Dílo divadelní [editovat]
Frašky [editovat]
- Boucheron (1866)
- Blázinec v prvním poschodí (premiéra 1867)
- Svatojánská pouť (1868)
- Sedmašedesátníci (1870)
- Rodinná vojna (1880)
- Jedenácté přikázání (napsal 1881, vydáno 1882), asi jeho nejlepší veselohra, v roce 1935 zfilmována Martinem Fričem
- Podskalák (1882), zpopularizoval postavy rybářské pražské osady Podskalí, jako operetka se hraje dodnes
- Divadelní třída (1884)
- Palackého třída 27 (1884)
- Éra Kubánkova (1886), veselohra o 4 jednáních
- Výlet pana Broučka na výstavu (1893), výpravná hra o 5 dějstvích
Hry o známých postavách národního obrození [editovat]
- Josef Kajetán Tyl (1882)
- Karel Havlíček Borovský (1884), čtyři jednání
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha : Academia, 1988. s. 479.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha : Československý spisovatel, 1982. Kapitola František Ferdinand Šamberk, s. 271.
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha : Academia, 1988. s. 480–481.
Literatura [editovat]
- ČERNÝ, František. Kapitoly z dějin českého divadla: Praha: Academia, 2000, str. 75, 85, 110, 130, 131, 151, 314, ISBN 80-200-0782-2
- GÖTZ, František, TETAUER, Frank. České umění dramatické, Část I. – činohra. Praha : Šolc a Šimáček, 1941, str. 129–131
- HLAVÁČ, Bedřich. Postavy ze staré Prahy. Praha : Petr, 1932. Dostupné online. Kapitola František Ferdinand Šamberk, s. 5–24.
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha : Academia, 1988. s. 479–480.
- POLÁK, Josef. Česká literatura 19. století. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1990.
- TOUŽIL, Gustav. Paměti F. F. Šamberka a hrst vzpomínek. Praha : Pospíšil, 1906. Dostupné online.
- SÍLOVÁ, Z.; HRDINOVÁ, R.; KOŽÍKOVÁ, A.; MOHYLOVÁ, V.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl. Praha : Divadlo na Vinohradech, 2007. s. 168–169, 173, 179, 187. ISBN 978-80-239-9604-3.
- VAVROUŠEK, Bohuslav; NOVÁK, Arne. Literární atlas Československý, díl 1., vydání 1952, s. 168.
- TEICHMAN, Josef. Postavy českého divadla a hudby. Praha: Orbis, 1941, str. 22, 24–5
