Tenorsaxofon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tenorsaxofon
ital.: sassofono tenore
něm.: Tenorsaxophon
angl.: tenor saxophone
fr.: saxophone ténor
Tenor saxophone.jpg
Klasifikace
Podle orchestrální praxe:
Dřevěné nástroje
Podle způsobu vzniku tónu:
Aerofony
Tónový rozsah
Range saxophone alto.png
tenorsaxofon zní o velkou nonu níže
než v notovém zápise
Příbuzné nástroje
Sopránsaxofon, Altsaxofon, Barytonsaxofon

Tenorsaxofon (též tenorový saxofon) je nástroj saxofonové rodiny střední velikosti. Je laděn in B a zní o velkou nonu (oktáva+ celý tón) níže než v notovém zápise.

Jako sólový nástroj se s oblibou používá v jazzu, blues a příbuzných žánrech. Je také součástí dechových orchestrů nebo big bandů, v symfonických orchestrech je zastoupen jen velice zřídka. V dechových orchestrech má ale spíše podpůrnou úlohu, málokdy je mu přiřazena samostatná melodická linka (na rozdíl od altového nebo sopránového saxofonu).

Převážná většina hráčů na saxofon začíná s altsaxofonem, přechod na tenorsaxofon však není příliš obtížný, protože oba nástroje mají stejné prstoklady; tenorsaxofon je větší a má také o něco větší hubičku.

Snad nejslavnějším tenorsaxofonistou je John Coltrane, dalšími známými tenorsaxofonisty jsou Coleman Hawkins, Lester Young nebo Stan Getz.