Witold Gombrowicz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Witold Gombrowicz

Witold Gombrowicz (4. srpna 1904, Małoszyce, Polsko24. července 1969, Vence u Nice, Francie) byl polský romanopisec a dramatik, syn statkáře a dcery zemana. Ve svém díle se zabývá především motivem formy, ať už ve smyslu společenských a komunikačních konvencí, které nabourává obsahem i formou svých děl, nebo - především v pozdějším díle, završeném v románu Kosmos - v abstraktnějším smyslu, jako neproniknutelné masky, za kterou se skrývá smysl okolního světa. Pro jeho psaní je typické groteskní zkreslení světa, absurdní humor a nadsázka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Gombrowicz se narodil v Małoszycích, na panství svého otce, a zde také strávil své časné dětství, zhruba do věku 7 let. V roce 1911 se jeho rodina přestěhovala do Varšavy. Zde Gombrowicz vystudoval katolické Gymnázium Stanisława Kostky, na kterém v roce 1922 odmaturoval. Po dokončení střední školy se přihlásil na právnickou fakultu Varšavské univerzity, zde roku 1927 získal titul magistra a poté odjel na rok do Paříže, kde na Institutu des Hautes Etudes Internationales studoval ekonomii a filozofii. Po návratu nastoupil jako koncipient u varšavského soudu.

V roce 1933 vyšla jeho první kniha, soubor povídek Zápisky z doby dozrávání, a Gombroowicz se postupně začíná naplno věnovat literatuře. Většího ohlasu se dostává jeho prvnímu románu Ferdydurke z roku 1937. Ačkoliv v literárním světě mu přinesl jisté uznání, větší čtenářský, a tím pádem ani finanční úspěch se nedostavil. Také proto Gombrowicz píše pod pseudonymem Zdisław Niewieski detektivní román na pokračování Posedlí, který s úspěchem vychází ve dvou polských novinách a zajistí mu krom jiného i finanční hotovost. V srpnu roku 1939 Gombrowicz nasedá na zámořský parník Chrobry a cestuje do Argentiny. Původně zřejmě hodlal z cesty vytěžit především zajímavou reportáž - po příjezdu do Buenos Aires jej však zastihne zpráva o vypuknutí 2. světové války, a spisovatel se tedy rozhodne zůstat v zámoří. Protože po válce se v rodném Polsku dostávají k moci komunisté, Argentina je Gombrowiczovým domovem až do roku 1963.

V Argentině také vzniká řada Gombrowiczových románů, jako například zkušeností emigrace inspirovaný Trans-Atlantik, dále Pornografie či Kosmos. Jeho situace v emigraci je především zpočátku značně komplikovaná, nedostává se mu prostředků, žije díky podpoře přátel, pracuje jako archivář a přispívá do místních periodik. Teprve koncem 40. let se situace obrací k lepšímu. V roce 1947 nastupuje do stálého zaměstnání jako úředník v Banco Polasco a vychází první překlad jeho knihy - román Ferdydurke je přeložen do španělštiny. Od roku 1951 pravidelně spolupracuje s polským exilovým časopisem Kultura, který vychází v Paříži - časopis na pokračování uveřejňuje jeho Deníky a ve Francii pak také vychází řada jeho děl.

Širší literární uznání se začíná na přelomu 50. a 60. let. V letech 1958-1959 může díky politickému uvolnění v Polsku vyjít většina jeho děl, roku 1961 pak Gomborwicz získává cenu časopisu Kultura a v roce 1963 stipendium od Ford Foundation na roční pobyt v Berlíně. Zde Gombrowicz zůstává až do roku 1964. Poté odjíždí do Paříže a posléze do jihofrancouzského Vence (městečko nedaleko Nice), kde žije až do své smrti. Ještě za svého života, roce 1967, získal Mezinárodní cenu nakladatelů.

Gomborwicz zemřel v noci z 24. na 25. července[1], proto se někdy údaje o jeho úmrtí různí mezi těmito dvěma daty.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho dílo se vyznačuje nesmlouvavou satirou a groteskně deformovaným pohledem na svět, jeho tvorbě je vlastní nelítostný humor a určitý druh "rošťáctví", který karikuje vyprázdněné stereotypy. Především ve svých raných dílech (Bakakaj, Ferdydurke) motivizuje nezralost jako protiklad ke zkostnatělé a formalizované společnosti. Dá se říct, že forma jako taková je jeho stěžejním motivem. Nezřídka se v jeho podání jedná o značnou moc, která prostřednictvím slov, gest a asociací nabývá vlády nad obsahem. Jeho postavy získávají moc nad ostatními, i nad samotným příběhem, jestliže dokáží ovládnout formu. Například ve Ferdydurke nasazuje učitel hrdinovi zadničku - neboli podává interpretaci jeho nezralosti a díky této interpretaci nad ním získává moc. Velkou roli hrají zdánlivé detaily, skrze něž se poté interpretuje vše ostatní (chvějící se ručník v Posedlých, visící vrabec v Kosmu a další). Zvláště tam, kde není obsah, může forma snadno nabýt vrchu. V pozdějších dílech (Kosmos) nabývá tento přístup až podoby jakéhosi magického rituálu, kdy se postavy pomocí určitých formálních podobností snaží najít klíč ke smyslu okolního světa.

"Zřejmě není dobře mluvit, je-li dosah slov nepředvídatelný a hranice snu neurčitá..." - píše Gombrowicz v povídce Události na brize Banbury ze sbírky Bakakaj. I jediné neopatrné slovo, pohled či gesto může mít v jeho příbězích nedozírný dopad, pokud vtrhne na území, které není naplněno smysluplným obsahem.

Seznam děl[2][editovat | editovat zdroj]

další výbory v češtině:

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

  • Ferdydurke (30 Door Key) (Francie, Polsko, Velká Británie, 1991, v polském znění) Režie: Jerzy Skolimowski; scénář: Joseph Kay, John Yorick, Jerzy Skolimowski; kamera: Witold Adamek; hudba: Stanisław Syrewicz, hrají: Iain Glen, Robert Stephens, Crispin Glover, Marek Probosz, Artur Żmijewski, Judith Godrèche, Beata Tyszkiewicz, Dorota Stalińska, Jan Peszek, Tadeusz Łomnicki, Jerzy Skolimowski, Fabienne Babe a další, produkce: Thirty Door Key Ltd & Cinema, Million Frames, Jerzy Skolimowski.
  • Pornografie (Polsko, Francie, 2003, v polském znění) režie: Jan Jakub Kolski; scénář: Jan Jakub Kolski, Gerard Brach, Luc Bondy; kamera: Krzysztof Ptak; hudba: Zygmunt Konieczny; hrají: Krzysztof Majchrzak, Adam Ferency, Krzysztof Globisz, Grażyna Błęcka-Kolska, Grzegorz Damięcki, Jan Frycz, Irena Laskowska, Sandra Samos, Anna Baniowska, Kazimierz Mazur, Jan Urbański; produkce: Heritage Films, MACT Production

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.gombrowicz.pl/i4.html Polské stránky věnované Gombrowiczovi
  2. Testament, Revolver Revue, Praha 2004 a česká vydání příslušných titulů

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Witold Gombrowicz ve Wikimedia Commons