Pásovcovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Pásovcovití

Pásovec devítipásý (Dasypus novemcinctus)
Pásovec devítipásý (Dasypus novemcinctus)
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Podtřída: živorodí (Theria)
Nadřád: placentálové (Placentalia)
Řád: chudozubí (Xenarthra)
Čeleď: pásovcovití (Dasypodidae)

Pásovcovití (Dasypodidae) je čeleďřádu chudozubých savců žijících na jihu Severní a ve Střední a Jižní Americe. Jsou to starověká skupina jejíž historie sahá ke konci paleocénu (cca 55 Ma), do období nepříliš vzdáleného od vyhynutí dinosaurů.

Stavba těla[editovat | editovat zdroj]

Hrozivý pásovec malý

Jsou rozdílné velikost, nejmenší druh pláštník malý dorůstá do 15 až 17 cm a váží 0,1 kg a největší pásovec velký může být dlouhý 1,5 m a hmotný 60 kg.

Hlavním poznávacím znamením je krunýř složený z chitinových destiček (šupin) převážně okrouhlého tvaru spojených pružnou kůži většinou porostlou tvrdými chlupy. Tento pružný krunýř dovoluje některým pásovcům se v případě ohrožení stočit do klubíčka a chránit si spodní část trupu porostlou jen tenkou kůži. Povrch hlavy je vždy důkladně kryt tvrdými šupinami.

Hrabavé končetiny bývají alespoň z části pokryty tvrdými kroužky a zbytek ostrými štětinami. Na poměrně krátkých předních nohou mají pásovci 3 až 5 prstů se silnými zahnutými drápy kterými si vyhrabávají potravu nebo noru k úkrytu; v zajetí se prohrabou i tvrdou podlahou. Na zadních nohou mají po 5 kratších prstech s drobnějšími drápy. Dlouhý ocas mají skrytý pod kostnatými kroužky. Kostra je velice pevně stavěná, první dva krční obratle srostly a žebra a pánev jsou velmi silné.

Lebku mají zploštěnou s dlouhou spodní čelisti. Jejich čenich je rozdílný podle druhu, může být krátký a trojúhelníkový, u jiných dlouhý a trubkovitý. Mají malé oči a následně i špatný zrak, zato ale dobrý čich a sluch, některé druhy mají viditelně velké ušní boltce. Počet zubů je velmi proměnlivý, kolísá od 28 až po 100, liší se i u zvířat stejného druhu. Pásovcovitým chybí špičáky a většina nemá ani řezáky, všechny jejich zuby jsou převážně stejné.

Stravování[editovat | editovat zdroj]

Pásovcovití jsou všežravci, jejich strava je primárně živočišná, skládá z hmyzu, (velmi často mravenců a termitů), drobných obratlovců, červů, housenek, členovců, hadů a žab. Požírají příležitostně i zdechliny, různá ovoce a plody i kořínky. Jejich jídelníček je poplatný oblasti ve které žijí a ročnímu období.

Tato zvířata vycházejí za potravou nejčastěji v noci, lze je spatřit již za soumraku nebo svítání. Za intenzivního slunečního svitu jsou převážně ukryti v hlubokých norách, při chladnějším počasí hledají potravu i během dne. Jídlo si vyhledávají hlavně čichem a sluchem, ten je varuje i před predátory.

Životní projevy[editovat | editovat zdroj]

Panáčkující pásovec

Jsou to zvířata žijící vyjma doby rozmnožování přísně samotářsky. Jejich tělesná teplota je ve srovnání s ostatními savci poměrně nízká a silně závislá na teplotě okolí, mají obzvláště pomalý metabolismus.

Tito na pohled neohrabaní živočichové dokážou v případě útěku před nebezpečím běžet velice rychle, byla krátkodobě pozorována rychlost 40 km/h. Některé druhy mohou stát na zadních nohou a jiné zase v případě úleku vyskakují až metr vysoko (např. před automobilem). Přestože jsou výhradně suchozemskými živočichy dobře plavou, nafouknou si vzduchem žaludek a silnými tlapami pádlují. Když zadrží dech (mají objemné plíce) mohou zůstat několik minut pod vodou, nedýchají ani při hrabání aby nevdechovali prach.

S ohledem na hrabavý působ získávání potravy, zabydlují nejčastěji území s převážně vlhkou, kyprou, na humus bohatou půdou ve které nacházejí nejvíce potravy. Žijí v lesích a za potravou vycházejí také na vlhké louky a do porostů podél vodních toků a nádrží, přichází jim vhod i obdělávaná pole..

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Jsou to polygamní živočichové, samec se páří s více samicemi. U některých druhů se často po oplodnění rýhující vajíčko rozdělí na více embryí (tzv. polyembryonie) a rodí se 4 i více mláďat shodného pohlaví.

Doba březosti je dva až čtyři měsíce, u některých druhů nastává tzv. utajená březost trvající až 8 měsíců. Po narození zůstávají mláďata v noře a matka je kojí, tehdy se jim začíná vyvíjet tvrdý krunýř. Společně s matkou opouštějí postupně noru a učí se sama živit, ve věku půl až jednoho roku jsou samostatná a odcházejí. Samice některých druhů mohou zabřeznout každým rokem. Rodí obvykle 1 až 12 mláďat, průměrná velikost vrhu jsou 4 mláďata. Dožívají se 4 až 12 let.

Výhled[editovat | editovat zdroj]

Taška z pásovce

Jsou to zvířata mající hodně přirozených predátorů, jaguáři, vlci, zdivočelí psi a krokodýli. Mimo to jsou také pronásledováni lidmi kterým škodí na farmách kde rozhrabávají pozemky, jsou loveni i pro chutné maso a zvláštní kůži z které se dělají ozdobné výrobky, např. kabelky.

Vědci počali zkoumat pásovce devítipásého který jako jedno z mála zvířat může onemocnět malomocenstvím a hledají u něj obranné látky které by pomohly při léčbě lidí. Při konzumaci dostatečně tepelně neupraveného masa nebo přímým stykem s nakaženým jedincem se tato nemoc může přenést i na lidi.

Některé druhy žijí v malých počtech na omezeném území a jsou proto ohrožené (např. rod Calyptophractus), jiné jsou zase rozšířeny po velkém území (např. rod Dasypus) a bezprostřední nebezpečí vyhynutí jim nehrozí.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Pásovcovití jsou nejvíce rozrůzněna čeleď z řádu chudozubých. Dělí se do tří podčeledí:

podčeleď Dasypodinae, Gray, 1821

podčeleď Euphractinae Winge, 1923

podčeleď Tolypeutinae Gray, 1865

Poznámka: Někdy se čeleď pásovcovitých rozděluje jen na dvě podčeledě:

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • BioLib.cz – Dasypodidae (Pásovcovití) [online]. BioLib.cz, [cit. 2013-05-21]. Dostupné online.  
  • MYERS, Phil. Animal Diversity Web: Dasypodidae – armadillos [online]. University of Michigan Museum of Zoology, MI, USA, rev. 2001, [cit. 2013-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • A-Z Animals: Armadillo [online]. Laureate Online Education, University of Liverpool, GB, [cit. 2013-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Other Free Encyclopedias, Animal Life Resource: Armadillos – Dasypodidae [online]. NET Industries, Kingston, Ontario, CA, [cit. 2013-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]