Megaloceros giganteus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox

Megaloceros giganteus
Stratigrafický výskyt: Pleistocén
Kostra "irského veledaňka"
Kostra "irského veledaňka"
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: sudokopytníci (Artiodactyla)
Podřád: přežvýkavci (Ruminantia)
Čeleď: jelenovití (Cervidae)
Rod: Megaloceros
Binomické jméno
Megaloceros giganteus
Blumenbach, 1799

Megaloceros giganteus byl obří specializovanou formou stepních jelenů, která se vyvinula ve středním pleistocénu, asi před 400 000 lety. Během dalšího vývoje v Evropě se postupně zvětšují tělesné rozměry megalocerů. M. giganteus se tak stal největším jelenovitým kopytníkem vůbec. Megaloceros dorůstal v kohoutku výšky 2,1 metrů a délky těla kolem 3 metrů; jeho paroží dosahovalo rozpětí až 3,7 metru (rekordní velikost paroží u všech kopytníků). S tak obrovským parožím samozřejmě nemohli megaloceři žít v lesích. Byli obyvateli studené stepi a tundry. Hlavu a krk nosili nejspíš vodorovně jako sobi. Netvořili stáda, ale žili spíše samotářsky jako losi. Koncem nejmladší doby ledové ve střední Evropě postupně vymírali a poněkud déle se udrželi jen v Evropě západní (Irsko). Poslední zástupci zde vyhynuli asi před 7700 lety. Přítomnost megalocerů v době raně historické není zcela dokázána. Různé skulptury považované za zobrazení megalocerů se později ukázaly být zobrazením daňků.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]