Coahuila y Tejas
| Coahuila y Tejas Estado Libre y Soberano de Coahuila y Tejas
|
|||||||||
geografie
|
|||||||||
| hlavní město: |
Saltillo, později Monclova
|
||||||||
|
rozloha:
|
800 000 km²
|
||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||
|
počet obyvatel:
|
70 955 (1828)
|
||||||||
| státní útvar | |||||||||
|
stát Spojených států mexických
|
|||||||||
|
vznik:
|
|||||||||
|
zánik:
|
|||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
|
|||||||||
Coahuila y Tejas (Coahuila a Texas) byl jeden se zakládajících členů novozaloženého státu Spojené státy mexické na základě Ústavy z roku 1824.[1]
Oblast měla dvé hlavní města: nejprve Saltillo a později Monclova. Pro administrativní účely, stát byl rozdělen do tří částí: Béxar, Monclova a Rio Grande Saltillo. Teritorium Bexar byl přibližně dnešní Texas, Monclova zahrnovala severní Coahuilu, a Río Grande Saltillo jižní Coahuilu.
Existence státu Coahiula y Tejas trvala až do roku 1835, kdy po pŕijetí nové ústavy se federální republika stala unitárním státem, a státy, (estados) se stali departmenty (departamentos). Stát Coahuila y Texas byl rozdělen na dvě části a obě se stali departmenty, Department of Coahuila a Department of Texas. Department Texas se oddělil a stal se nezávislou Texaskou republikou, která je teď státem Texas a součástí Spojených států amerických.
Oba regiony Coahuila i Texas se oddělili od Mexika z důvodu snahy mexického prezidenta Santa Anny centralizovat moc v státě. Texas vytvořil Texaskou republiku a Coahuila se spojila s Novým Leónem a Tamaulipas aby zformovala republiku Rio Grande, která ale neměla dlouhé trvání.
Obsah |
Vznik [editovat]
V roce 1821, po Mexické válce za nezávislost Španělsko ztratilo kontrolu nad svými severoamerickými teritorii a byl zformován nový stát na bývalém území Nového Španělska. V prvních dnech vzniku nového státu probíhali rozsáhlé diskuse, jestli se Mexiko má stát federální republikou, nebo konstituční monarchií. Nová ústava v roce 1824 ustanovila krajinu jako federální republiku s devatenácti státy a čtyři teritorii. Jedním z nových státu byl Coahuila y Texas, který spojil řídce osídlené španělské provincie Texas a Coahuila.[2][3] V mexické federaci byl stát nejchudobnějším.[4] Území Coahuila y Tejas zahrnovalo hranice španělského Texasu ale nezahrnovalo území kolem El Pasa, které patřilo státu Chihuahua a území kolem Laredo, Texas, které bylo součástí mexického státu Tamaulipas.[2]
Erasmo Seguin, zástupce Texasu v mexickém Kongresu v období ústavních změn, původně zastával názor o samostatnosti pro Texas. Uvědomoval si skutečnost, že malý počet obyvatel a nedostatečné zdroje by nebyli zárukou správného fungování státu a kdyby Texas zůstal teritoriem, federální vláda by měla povinnost pomáhat teritoriím. Protože Coahuila měla víc obyvatel, než Texas, obával se, že v kombinovaném státě by získala také větší vliv v rozhodovacím procesu. Zástupce z Coahuily, Miguel Ramos Arizpe, byl rovněž přesvědčen, že jeho region je špatně připraven na skutečnost, aby se stal samostatným státem. Ramos Arizpe nebyl ochoten se spojit s okolními státy, protože Coahuila v porovnání s nimi měla buď malý počet obyvatel, nebo slabší ekonomiku a byla by tedy slabším partnerem. Ramos Arizpe napsal dopis ayuntamientovi v Bexaru s varováním, že v případě, kdy se Texas rozhodne stát se teritoriem, ztratí své vlastnictví veřejné půdy v prospěch federální vlády. Tato skutečnost byla dostačující na to, aby přesvědčila Texasany aby se vzdali své opozice proti spojení s Coahuilou. [5]
Přistěhovalectví [editovat]
Federální mexická vláda neměla prostředky na vojenskou ochranu a osadníci si mohli zakládat vlastní ochranné oddíly, které by pomohli kontrolovat nepřátelské indiánské kmeny. Hraniční region Texasu byl předmětem častých útoků kmenů Apačů a Komančů. V naději, že příliv osadníku by mohl zabránit nájezdům, vláda liberalizovala imigrační politiku a osadníkům ze Spojených Států bylo dovoleno usadit se v Mexiku.[6]
Státy byli zodpovědné za aplikaci Zákona o kolonizaci. Úřední místa v Saltille, hlavním městě Coahuila y Texas, byli za krátkou dobu obleženy spekulanty s půdou, kteří chtěli získat území v Texasu. Stát schválil v roce 1825 svůj vlastní Kolonizační zákon. Přistěhovalci a naturalizovaní občané podali přibližně 3420 žádostí o půdu, většina z nich byli Angloameričani. Jen jediný z dvacetičtyř empresarios, Martín De León usadil přistěhovalce z Mexika; ostatní empresarios přivedli osadníky většinou ze Spojených států..[7][8]
Ekonomika [editovat]
Území státu bylo většinou zemědělsky soběstačným regionem, jenom malá část potravin se vyvážela. Bylo to z důvodu nedostatku pracovních sil a částečně z důvodu nájezdů indiánských kmenů.
V části Texas hospodářství záviselo na pěstování bavlny. V roce 1834 Texas exportoval víc než 7,000 balů bavlny. Rančerství bylo taky lukrativní, v roce 1834 Texas exportoval víc než 5000 kusů dobytka. Dřevo bylo exportováno v malých množstvích. V polovině třicátých let 19. století Texas dovážel zboží v hodnotě 630 000 dolarů. Hodnota exportu představovala 500 000 dolarů.
V letech 1823 až 1830, osadníci v Texasu měli celní výjimky na některé dovážené zboží. Celní poplatky ale nemohli být vybírány z důvodu neexistence žádných celních orgánů. V Anahuacu byla ustanovena celnice v roce 1830, ale vojáci byli vyhnáni osadníky v roce 1832. Podobní incident se odehrál v roce 1835.
Většina hospodářství byla v rukou posledních přistěhovalců; jen několik Tejanos bylo zaangažováno v exportu, nebo v průmyslu. [9]
Demografie [editovat]
Přes příliv osadníku ze Spojených států v období po schválení Kolonizačních zákonů, většina osadníku v státě Coahuila y Tejas byli původní mexičtí občané. V Texasu ale v roce 1830 přibližně 80% obyvatelstva pocházelo ze Spojených států, nebo Evropy.
Reference [editovat]
- ↑ 5th. Article of Mexican Constitution of 1824.
- ↑ a b Manchaca (2001), p. 162.
- ↑ Vazquez (1997), p. 51.
- ↑ de la Teja (1997), p. 85.
- ↑ Weber (1982), p. 24.
- ↑ Manchaca (2001), p. 164.
- ↑ de la Teja (1997), p. 88.
- ↑ Manchaca (2001), p. 199.
- ↑ Weber (1982), p. 141.
Literatura [editovat]
- Weber, David J.(1982),, Histories of the American frontier, University of New Mexico Press, ISBN 9780826306036
- Manchaca, Martha(2001),, The Joe R. and Teresa Lozano Long Series in Latin American and Latino Art and Culture, Austin, TX: University of Texas Press, ISBN 0292752539
- de la Teja, Jesus F.(1997),"The Colonization and Independence of Texas: A Tejano Perspective", inRodriguez O., Jaime E.; Vincent, Kathryn,, Wilmington, DE: Scholarly Resources Inc., ISBN 0842026622
- Vazquez, Josefina Zoraida(1997),"The Colonization and Loss of Texas: A Mexican Perspective", inRodriguez O., Jaime E.; Vincent, Kathryn,, Wilmington, DE: Scholarly Resources Inc., ISBN 0842026622
Externí odkazy [editovat]
- Coahuila y Tejas: From liberal federalism to centralista dictatorship
- Compendium of Mexican Constitutions (španělsky)
- Mapa státu Coahuila a Texas z roku 1833 / W. Hooker, sculpt. na portálu Portal to Texas History.
- Zákon a dekrety Coahuila a Texas Gammel's Laws of Texas, Vol. I. na portálu Portal to Texas History.
