Křepel kalifornský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Křepel kalifornský

Křepel kalifornský - samec
Křepel kalifornský - samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vetrebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: hrabaví (Galliformes)
Čeleď: křepelovití (Odontophoridae)
Rod: (Callipepla)
Binomické jméno
Callipepla californica
(Shaw, 1798)

Křepel kalifornský (Callipepla californica) je malý hrabavý pták z čeledi křepelovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dospělý jedinec průměrně 24 - 28 cm. Má zavalité, nápadně zbarvené tělo s krátkým ocasem, šedým zobákem, šedomodrými boky s bílými pruhy a charakteristickou chocholku na hlavě z 6 tmavých per. Samec má černou hlavu s bílou obličejovou maskou, světlým čelem a hnědým zátylkem, hnědý hřbet, šedomodrou hruď a světlé břicho. Samice a mladí jedinci se podobají samci, ale postrádají bílou obličejovou masku a na hlavě a prsou jsou hnědožlutí. Jeho nejbližším příbuzným je podobný křepel přilbový, který má delší chocholku a výrazněji zbarvenou hlavu. Oba druhy se od sebe vývojově oddělily asi před 1 - 2 miliony lety, tedy během pozdního pliocénu a na počátku pleistocénu.[1]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

V minulosti se křepel kalifornský hojně vyskytoval na loukách, zemědělsky obdělávané půdě a lesních houštinách na západě a jihozápadě Spojených států, v důsledku lidské aktivity však v mnoha oblastech jeho početnost viditelně poklesla. V minulosti byl představen do mnoha jiných zemí včetně Britské Kolumbie, Havaje, Chile, Nového Zélandu, ostrova Norfolku nebo Tasmánie.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Callipepla californica

Patří mezi velmi společenské ptáky, obvykle žije v nevelmi početných hejnech. Většinu času tráví na zemi, vzlétá většinou pouze v okamžiku přímého ohrožení. Je všežravý a svou potravu vyhledává výhradně na zemi. Požírá listy, bobule a různé plody, v menší míře také drobný hmyz. Hnízdo v podobě mělké jamky vystlané rostlinou vegetací si staví nejčastěji pod kořeny nebo na jiném místě, kde je dobře zamaskováno. Snůška bývá velmi početná, mnohdy čítá i více jak 12 vajec. Mláďata se líhnou po 18 dnech a pečují o ně oba rodiče. Při vhodných podmínkách může mít samice i více jak jednu snůšku ročně, o mláďata vždy pečuje stejný samec.

Změna v zařazení[editovat | editovat zdroj]

Čeleď křepelovitých byla ještě donedávna součásti čeledě bažantovitých, kde byla považována za pouhou podčeleď. Morfologická a molekulární analýzy však objasnily vzájemné vztahy a potvrdily platnost osamostatnění této čeledě.[2]

Kam do ZOO[editovat | editovat zdroj]

V České republice chová křepela kalifornského Zoologická zahrada Plzeň a Ústí nad Labem.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Křepel kalifornský vytváří těchto 9 uznávaných poddruhů:[3][4]

  • Callipepla californica Shaw, 1798 subsp. californica
  • Callipepla californica Shaw, 1798 subsp. achrustera (Peters, 1923)
  • Callipepla californica Shaw, 1798 subsp. brunnescens (Ridgway, 1844)
  • Callipepla californica Shaw, 1798 subsp. canfieldae (van Rossem, 1939)
  • Callipepla californica Shaw, 1798 subsp. catalinensis (Grinnell, 1906)
  • Callipepla californica Shaw, 1798 subsp. decolorata van Rossem, 1946
  • Callipepla californica Shaw, 1798 subsp. orecta Oberholser, 1932
  • Callipepla californica Shaw, 1798 subsp. plumbea (Grinnell, 1926)
  • Callipepla californica Shaw, 1798 subsp. vallicola Ridgway, 1885

Zdroje a reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu

V tomto článku byl použit překlad textu z článku California Quail na anglické Wikipedii.

  1. Zink, Robert M. & Blackwell, Rachelle C. (1998): Molecular systematics of the Scaled Quail complex (genus Callipepla). Auk 115(2): 394-403. [1]
  2. HOWARD, Laura; DEWEY, Tanya. Animal Diversity Web: Phasianidae [online]. University of Michigan Museum of Zoology, MI, rev. 2007, [cit. 2011-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. CLEMENTS, J. F; SCHULENBERG, T. S; LLIFF, M. J. The Clements Checklist, verze 6.5 [online]. Cornell University, Lab of Ornithology, Ithaca, NY, USA, rev. 2010, [cit. 2011-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. NOVÁK, Jiří. BioLib.cz: Callipepla californica [online]. Ondřej Zicha, rev. 11.06.2010, [cit. 2011-04-04]. Dostupné online. (česky) 

Whitfield, P. (2003): 2000 zvířat, str. 213. Eromedia Group, k. s.