Heuréka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Heuréka! je zvolání při náhlém, nečekaném objevu, které znamená "našel jsem to", "mám to". Pochází ze starořečtiny: řecky ηὕρηκα (heureka), 1. osoba indikativu perfekta aktiva řeckého slovesa εὑρίσκω (výslovnost: heuriskó) = "nacházím".
Výrok pronesl starořecký učenec Archimedes ze Syrakus, který podle Plutarcha utíkal nahý po ulicích tohoto města křiče „Heureka!“, poté, co prý ve vaně přišel na Archimedův zákon[1]. Od těch dob se tento výkřik používá k vyjádření radostného nadšení nad vyřešením těžkého úkolu nebo při nějakém významném poznání či objevu.