Jadeitit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Jadeitit je dynamicky vznikající metamorfovaná hornina vynikající jemnou zrnitostí a proměnlivou, nejčastěji zelenou, šedou, bílou či růžovou barvou. Jedná se o kompaktní a celistvou, velmi tvrdou horninu tvořenou křemičitany sodíku a hliníku ze skupiny pyroxenů.

Barvy[editovat | editovat zdroj]

Čistý jadeitit má bílou barvu. Zbarvené odrůdy jsou však mnohem hojnější. Jadeitit mívá, pokud je průsvitný a zajímavě zbarvený, klenotickou hodnotu. Nejžádanější jsou velmi vzácné šeříkově růžové odrůdy a smaragdově zelené a modrozelené jadeitity (typy kingfischer, quetztal, imperial). Zelená barva je způsobena přítomností železa a chromu.

Složení[editovat | editovat zdroj]

Jadeitit je tvořen sítí propletených, vláknitých krystalů jadeitu a tím dostává velmi pevnou mikroskopickou stavbu. Ta vzniká rekrystalizací v hloubkách 15 - 30 km a při poměrně nízké teplotě.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Jadeitit vzniká v subdukčních zónách spolu s čedičem přeměňujícím se na modrou břidlici, který obsahuje modrý amfibol (glaukofán) a lawsonit či epidot. Minerál jadeitit byl rozpoznán v roce 1863 francouzským chemikem Augustinem Damourem, který analyzoval umělecký předmět o němž si myslel, že je tvořen nefritem.