Chondrit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chondrit s patrným výskytem „chondrulí“ a kovových prvků

Chondrit je druh kamenného meteoritu, který vznikl nahromaděním prachu mateřské mlhoviny – jde tedy o tzv. kosmický sediment. Jeho zrnitost je střední až hrubá, barva většinou hnědošedá s černou kůrou. Chondrity poprvé analyzoval a popsal v roce 1772 francouzský chemik Antoine Lavoisier.

Největší chondrit byl nalezen v roce 1969 u mexického města Allende.[1] Všechny jeho úlomky vážily 2 tuny.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Chondrity jsou nejstarší známé materiály ve sluneční soustavě. Takřka všechny jsou staré 4,56 miliardy let. Zhruba 86 % známých meteoritů tvoří právě chondrity a jsou tak jejich největší skupinou. Není však jisté, zda i v meziplanetárním prostoru tyto horniny takto převažují.

Chondrity obsahuje stejné množství a poměr prvků jako Slunce (kromě těkavých prvků jako vodík a hélium), a tak se soudí, že vznikly několik miliónů let po zrodu sluneční soustavy.[2]

Po dopadu na zem mívají chondrity černou natavenou povrchovou vrstvu, která vznikla při letu zemskou atmosférou.[1] Tato vrstva je většinou tenká a proto vlivem povětrnostních vlivů časem zmizí.

Složení[editovat | editovat zdroj]

Meteorit Phnom Penh z roku 1868

Chondrity obsahují kulové částice – takzvané chondruly nebo chondry – kuličky o velikosti obvykle několika mm,[1] tvořené olivínem, plagioklasem, pyroxenem a často také kovy a sulfidy. Jsou to rychle ochlazené části meteorické taveniny. Tyto struktury se v pozemských horninách nevyskytují.

Původně byly chondrity definovány jako meteority obsahující chondruly. Protože některé meteority chondruly neobsahují,[1] je nyní přidána i podmínka pro poměr těžších chemických prvků podobný slunečnímu.[2]

Typy chondritů[editovat | editovat zdroj]

Chondrule pod mikroskopem

Existují i speciální typy chondritů:

  • Uhlíkaté chondrity (anglicky carbonaceous chondrite) – chondrity, které obsahují více než 0,2 % uhlíku ve formě jednoduchých organických sloučenin.[3] Jde o nejméně přetvořené chondrity, Jsou velmi křehké, takže pravděpodobnost jejich rozpadu v atmosféře je velmi vysoká a proto jsou jejich nálezy vzácné.
  • Enstatitové chondrity (anglicky enstatite chondrite) – vzácně se vyskytující chondrity s poměrem obsahu hořčíku a křemíku Mg/Si = 0,83.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Chondrite meteorites ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d DUŠEK, Jiří. Návod na použití vesmíru [online]. Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně, 2004, [cit. 2009-01-29]. Kapitola Jak se pozná meteorit?. Dostupné online.  
  2. a b Astronomický slovníček [online]. Česká astronomická společnost, [cit. 2009-01-29]. Kapitola chondrit. Dostupné online.  
  3. POKORNÝ, Zdeněk. Vademecum [online]. Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně, [cit. 2009-02-13]. Kapitola 5.4. Z čeho jsou hvězdy a planety složeny?. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MATYÁŠEK, Jiří; SUK, Miloš. Přehled minerálů a hornin [online]. Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, 2007, [cit. 2009-01-29]. Kapitola Meteority. Dostupné online.