Jakobsit
| Jakobsit | |
|---|---|
 Jakobsit ze švédského Jakobsbergu (sbírky Mineralogického muzea v Bonnu) | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | (Mn,Fe,Mg)6+(Fe,Mn)12+2O4 |
| Identifikace | |
| Barva | černá |
| Vzhled krystalu | oktaedry |
| Soustava | krychlová |
| Tvrdost | 5,5–6 |
| Lesk | kovový |
| Štěpnost | neštěpný |
| Index lomu | nα = nβ = nγ = |
| Vryp | červenočerný |
| Hustota | 4,8 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | v HCl |
| Ostatní | slabě magnetický |
Jakobsit (Damour, 1869), chemický vzorec (Mn2+,Fe2+,Mg)(Fe3+,Mn3+)2O4, je krychlový minerál ze skupiny spinelidů.
Nazván podle lokality Jakobsberg ve Švédsku.
Původ[editovat | editovat zdroj]
Primární minerál nebo jako produkt přeměny dalších minerálů některých metamorfovaných manganových ložisek.
Morfologie[editovat | editovat zdroj]
Vzácně se vyskytující krystaly mají tvar oktaedrů o velikosti do 4 mm. Dále se vyskytuje v masivních i zrnitých agregátech. Dvojčatí podle {111} (spinelový zákon), výsledný tvar je zploštělý podle {111} nebo deskovitý.
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5,5–6, křehký, hustota 4,8 g/cm³, štěpnost chybí, lom nerovný, lasturnatý
- Optické vlastnosti: Barva: černá, v odraženém světle šedá. Lesk kovový až polokovový, průhlednost: opakní, vryp červenohnědý.
- Chemické vlastnosti: Složení: Mg 1,07 %, Mn 26,58 %, Fe 44,21 %, O 28,15 %. Rozpustný v HCl. Před dmuchavkou se netaví.
Podobné minerály[editovat | editovat zdroj]
Parageneze[editovat | editovat zdroj]
Využití[editovat | editovat zdroj]
Výjimečně jako ruda manganu.
Naleziště[editovat | editovat zdroj]
Jde o řídce se vyskytující minerál.
- Česko – Kutná Hora
- Slovensko – Stratená
- Švédsko – Jakobsberg, Långban
- Indie – Kadur
- Austrálie – Wibong
- a další.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
