Chráněná území v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chráněná území v Česku
Velkoplošná zvláště chráněná území
Národní park
Chráněná krajinná oblast
Maloplošná zvláště chráněná území
Národní přírodní rezervace (seznam)
Národní přírodní památka (seznam)
Přírodní rezervace
Přírodní památka
Obecně chráněná území
Přírodní park
Významný krajinný prvek
Natura 2000
Evropsky významná lokalita
Ptačí oblast
Památný strom

Chráněné území v Česku definuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V zákoně se používá pojem zvláště chráněná území. Zvláštní územní ochranou se rozumí – na rozdíl od obecné ochrany území uvedené v první a druhé části zákona – přísnější režim ochrany, vztažený na konkrétní území s přesným plošným vymezením.

Památkově chráněná území v Česku definuje zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, v platném znění.

Kategorie chráněných území[editovat | editovat zdroj]

CHKO a NP v Česku

Zvláště chráněná území jsou vyhlašována v následujících kategoriích:

Pro CHKO a NP se používá označení velkoplošná na rozdíl od ostatních, která jsou zahrnována pod pojem maloplošná.

Národní park[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Národní parky v Česku

Národní park je celosvětově užívaná kategorie, v níž jsou vyhlašována mezinárodně nebo celostátně významná a jedinečná území s dochovanými přírodními nebo málo ovlivněnými ekosystémy. Jsou zřizovány zákonem. Na území Česka jsou dosud vyhlášeny 4 národní parky.

Přehled a rozlohy:

Národní park Rok vyhlášení Rozloha v ha
Krkonošský národní park 1963 36 300
Národní park Podyjí 1991 6 300
Národní park Šumava 1991 69 000
Národní park České Švýcarsko 2000 7 900
Rozloha celkem 119 500

Ministerstvo životního prostředí v roce 2009 oznámilo, že připravuje vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.[1]

Chráněná krajinná oblast[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Chráněná krajinná oblast
Vyznačení hranice chráněného území v terénu: na vnější straně jsou dva červené pruhy, na vnitřní jeden

Chráněná krajinná oblast je naše národní kategorie, určená k ochraně rozlehlejších území nebo celých geografických oblastí s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristickým reliéfem a převahou přirozených, resp. polopřirozených ekosystémů.

Chráněné krajinné oblasti se vyhlašují nařízením vlády. V současné době je v této kategorii chráněno 25 území.

Název CHKO Datum vyhlášení Rozloha (ha)
CHKO Beskydy 5. 3. 1973 116 000
CHKO Bílé Karpaty 3. 11. 1980 71 500
CHKO Blaník 29. 12. 1981 4 000
CHKO Blanský les 8. 12. 1989 21 235
CHKO Broumovsko 27.3.1991 41 000
CHKO České středohoří 19. 3. 1976 107 000
CHKO Český kras 12. 4. 1972 13 200
CHKO Český les 1. 8. 2005 46 600
CHKO Český ráj 1. 3. 1955 18 152
CHKO Jeseníky 19. 6. 1969 74 000
CHKO Jizerské hory 8. 12. 1967 35 000
CHKO Kokořínsko 19. 3. 1976 27 000
CHKO Křivoklátsko 24. 11. 1978 63 000
CHKO Labské pískovce 27. 6. 1972 24 500
CHKO Litovelské Pomoraví 29. 10. 1990 9 600
CHKO Lužické hory 19. 3. 1976 35 000
CHKO Moravský kras 4. 7. 1956 9 200
CHKO Orlické hory 28. 12. 1969 20 000
CHKO Pálava 19. 3. 1976 7 000
CHKO Poodří 27. 3. 1991 8 150
CHKO Slavkovský les 3. 5. 1974 64 000
CHKO Šumava 27. 12. 1963 94 480
CHKO Třeboňsko 15. 11. 1979 70 000
CHKO Žďárské vrchy 25. 5. 1970 71 500
CHKO Železné hory 27. 3. 1991 38 000

V roce 2008 ministerstvo životního prostředí pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR přípravou návrhu na vyhlášení nové CHKO Soutok, jakož i návrhu plánu péče o toto území na soutoku řek Dyje a Moravy. Podle MŽP tato oblast představuje největší komplex zachovalých lužních lesů ve střední Evropě, ve kterém žije mnoho mimořádně vzácných druhů živočichů a unikátních rostlinných společenstev. Jedná se o evropsky významnou lokalitu, ptačí oblast soustavy NATURA 2000, biosférickou rezervaci UNESCO i mokřad zapsaný ve světovém seznamu Ramsarské úmluvy.[2]

Národní přírodní rezervace[editovat | editovat zdroj]

Národní přírodní rezervace poskytuje ochranu jedinečným přírodním ekosystémům nebo jejich souborům, vázaným na přirozený reliéf a typickou geologickou stavbu, v mezinárodním nebo národním měřítku ojedinělým svou strukturou, zachovalostí a přítomností význačných přírodních fenoménů.

Hospodářské využívání je vyloučeno s výjimkou činností, kterými udržuje nebo podporuje stabilita jednotlivých ekosystémů. Dále je v nich vyloučena těžba veškerých surovin, jakákoliv výstavba, chovy zvěře, pořádání hromadných sportovních či společenských akcí a všechny další aktivity a zásahy, mající za následek změnu dochovaných přírodních složek - vegetačního krytu, fauny, vodního režimu, půdy nebo jejího chemizmu.

Národní přírodní rezervace zřizuje vyhláškou Ministerstvo životního prostředí. V současné době je v této kategorii vyhlášeno 110 území,[3] z nejznámějších a nejcennějších je to např. Černé a Čertovo jezero, Boubínský prales, Praděd, Králický Sněžník, Čertoryje, Vývěry Punkvy nebo Mohelenská hadcová step.

Národní přírodní památka[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Národní přírodní památka

Národní přírodní památka je zpravidla území menší rozlohy s cílem zachování určitých specifických přírodních objektů vysoké (národní až nadnárodní) hodnoty. Jejich ochrana spočívá v zákazu takových činností, které by předmětný objekt mohly poškodit nebo zničit.

Národní přírodní památky vyhlašuje vyhláškou Ministerstvo životního prostředí. Jako NPP je vyhlášeno celkem 113 území;[3] známé jsou kupř. Kozákov, Zlatý kůň nebo Babiččino údolí. Nejnověji byla v této kategorii vyhlášena ochrana Zbrašovských aragonitových jeskyní.

Přírodní rezervace[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Přírodní rezervace

Přírodní rezervace je určena k ochraně ekosystémů význačných pro určitý region či geografickou oblast. Má stanoveny obdobné základní ochranné podmínky jako národní přírodní rezervace a vyhlašuje ji nařízením místně příslušný krajský úřad. Přírodních rezervací je v současné době 809.[3]

Přírodní památka[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Přírodní památka

Přírodní památka je obdobou národní přírodní památky, avšak pouze s regionálním významem. Podobně jako u přírodních rezervací zřizuje její ochranu nařízením místně příslušný krajský úřad. Tato kategorie je co do počtu nejobsáhlejší – je v ní chráněno 1357 území a objektů.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Křivoklátsko se zřejmě dočká puncu národního parku [online]. ˇXT24, 2009-2-18, [cit. 2010-02-25]. Dostupné online. (čeština) 
  2. MŽP zahájilo přípravu vyhlášení nové CHKO na dolním toku Moravy a Dyje [online]. MŽP ČR, 30.10.2008, [cit. 2010-02-25]. Dostupné online. (čeština) 
  3. a b c d PLAČEK, Štěpán; KROPÁČEK, Jiří. Přehled ochrany české přírody v roce 2013 - Seznam přírodních památek narůstá [online]. Aktualne.cz, [cit. 2013-12-26]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Míchal, Igor, Petříček, Václav a kol. Péče o chráněná území. II. Lesní společenstva. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Praha 1999.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]