Mše (hudba)

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Mše (lat. Missa) jako hudební forma je zhudebnění některých částí latinské římskokatolické mše. Jedná se o nejdůležitější útvar chorálu, dělíme ji na dvě části:

• Ordinarium
• Proprium

Nyní už se spíš používá název ordinárium.

Ordinarium

Mešní ordinárium má šest částí, které se většinou píší latinsky. Tvoří jej tzv. „neměnný zpěv“ (zpěv se nemění, je pořád stejný):

• Kyrie eleison (Pane smiluj se - psáno v řečtině)
• Gloria nebo Gloria in excelsis Deo (Sláva na výsostech Bohu)
• Credo (Věřím)
• Sanctus (Svatý)
• Benedictus (Blahoslavený, požehnaný), původně samostatná část později splynula se Sanctus
• Agnus Dei (Beránku Boží)

Proprium

Na rozdíl od Ordinaria jsou zpěvy proměnlivé. Mění se podle jednotlivých období církevního roku - církevních svátků a příležitostí. Zpěvy jsou hudebně složitější - zpíval je školený sbor.

Jsou zde 4 části:

• Introitus (vstupní zpěvy - příchod kněze k oltáři)
• Graduální zpěvy (hudebně nejzajímavější a nejsložitější, zpívaly se mezi čtením z Bible a mezi tyto zpěvy patří Aleluja, Graduale, Sekvence)
• Offertorium (zpívá se při přinášení obětních darů)
• Comunio (přijímání/obětování)

Requiem

Rekviem je zvláštní typ mše za zemřelé.

Slavné mše

• Mše h moll od Johanna Sebastiana Bacha
• Missa solemnis D dur od Ludwiga van Beethovena