Lyra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o hudebním nástroji. Další významy jsou uvedeny v článku lyra (rozcestník).
Váza s múzou hrající na lyru

Lyra (z řeckého λύρα - Lyra) je strunný hudební nástroj dobře známý pro jeho použití v klasickém starověku a později. Lyra je vzhledem podobná malé harfě, ale jsou v nich rozdíly. Lyra je strunný hudební nástroj známý svým rozšířením v klasické antice, kde doprovázela recitace starých Řeků.Patří mezi chordofony neboli strunné nástroje. Někteří odborníci říkají, že to je odvětví rodiny citer. Má dlouhý jemný chvějivý tón, který stejně jako u ostatních lyr doznívá v samotném nitru člověka. Při hraní je užíváno nejen prstů, ale i tepátka (pléktron)

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Lyra sestává z dutého těla a dvou do oblouku zahnutých ramen, které z něj vycházejí. Mezi těmito rameny je další příčka na které jsou napnuty struny, přičemž nejhlubší struna je od nejdále od hráče. Dříve se tělo vyrábělo z želvího krunýře. Počet strun na klasické lyře měnili v různých epochách, a případně v různých lokalitách - čtyři, sedm a deset byla oblíbená čísla. Želví krunýř zůstal příhodnou i ozdobnou půdou ozvučnou, jen že upravení se zdokonalilo.Dříve se dva rohy kozy neb sajhy vetkly se do předních přirozených dvou otvorů skořepiny, tvoříce takto ramena lyry, spojily se svrchu příčkou, strunníkem, na němž se přivázaly struny, jež se dole připevnily na rovnou, plochou kobylku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dle řecké mytologie lyru vytvořil mladý bůh Hermés z krunýře velké želvy. Podle starověkého řeckého bájesloví, mladý bůh Hermes vytvořil lyru z poražené krávy z Apollonova posvátného stáda, používal střeva na struny - nakonec Apollon objevil, kdo ukradl jeho stádo, ale Hermesovi bylo odpuštěno. Lyry byly spojeny s Apollónskými ctnostmi mírnosti a rovnováhy (oproti dionýsovským Panovým flétnám, které vyjadřovaly extázi a oslavy). Původ lyry není jistý, jako možná místa zrodu nástroje bylo navrženo mnoho lokací v jižní Evropě, západní Asii nebo severní Africe. Lyra měla většinou sedm strun a držela se podobně, jako dnešní kytara. Postupně se lyra vyvíjela (a ještě určitě vyvíjí) a dnes už vypadá úplně jinak než původně.

Technika hry[editovat | editovat zdroj]

Lyra měla většinou sedm strun a držela se podobně, jako dnešní kytara. Při hraní je užíváno nejen prstů, ale i tepátka (pléktron).Tón vzniká chvěním struny, kdy je rozvibrován vzduch. Struna se rozeznívá buď drnkáním nebo smyčcem, přičemž zkracováním struny se provádí regulace výšky tónu a způsobem nátisku se vytváří "barva" zvuku.

Ladění[editovat | editovat zdroj]

Dříve se ladilo klíčem. Ladění nástrojů je prováděno pomocí kolíků, kterými se zvyšuje nebo snižuje hloubka základního tónu struny.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Slovníkové heslo lyra ve Wikislovníku