Battlestar Galactica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Battlestar Galactica
Fanoušek seriálu v obleku Cylona z původní verze seriálu.
Fanoušek seriálu v obleku Cylona z původní verze seriálu.
Základní informace
Původní název Battlestar Galactica
Žánr sci-fi
Formát seriál
Námět Glen A. Larson
Hrají Dirk Benedict
Noah Hathaway
Lew Ayres
John Fink
Jane Seymourová
Ray Milland
Ed Begley Jr.
Rick Springfield
Patrick Macnee
Země původu USAUSA USA
Počet dílů 24
Produkce a televizní štáb
Hudba Stu Phillips
Obvyklá délka 45 minut
Oficiální webové stránky
Battlestar Galactica na ČSFD IMDb

Battlestar Galactica je název několika amerických sci-fi filmů a televizních seriálů vytvořených na základě předlohy Glena A. Larsona. Všechny vyprávějí příběh vesmírné válečné lodi Battlestar Galactica a její posádky. Originální seriál Battlestar Galactica, poprvé odvysílaný v roce 1978, následoval neúspěšný sequel Galactica 1980, dále knihy, komiksy a počítačové hry. V roce 2003 byl odvysílán úspěšný dvoudílný pilotní díl, věrný rámcovému ději a fikčnímu vesmíru původní Galaktiky.

V letech 2004–2009 na něj navázaly čtyři sezóny seriálů Battlestar Galactica, jehož děj byl uzavřen 75. epizodou. V letech 2010–2011 byl odvysílán prequel Caprica, odehrávající se několik desetiletí před samotným BG. V prosinci 2011 má být odvysílán pilotní díl nového seriálu Battlestar Galactica: Blood & Chrome, časově zařazeného mezi sériemi Caprica a Battlestar Galactica.

Všechna zpracování mají přibližně stejný dějový rámec – ve vzdálené galaxii v přibližně před 150 000 roky žije lidská rasa na dvanácti planetách, nazvaných souhrnně Dvanáct kolonií Kobolu (Twelve Colonies of Kobol). Lidé vyvinou inteligentní roboty Cylony, kteří se časem vzbouří a vedou proti nim dlouhou válku. Díky zradě člověka Gaia Baltara Cyloni ve válce drtivým způsobem zvítězí. Jaderné bombardování všech dvanácti kolonií přežije pouze hrstka civilních obyvatel, kteří před Cylony uniknou ve vesmírných lodích a v doprovodu jediné přeživšího battlestaru Galactica (Battlestar = největší kategorie lidských vesmírných bojových plavidel) utvoří Koloniální flotilu (Colonial Fleet), jež se pod vedením admirála Adamy vydá pátrat po ztracené mytické planetě Země, která by mohla být jejich novým útočištěm.

Původní seriál Battlestar Galactica[editovat | editovat zdroj]

Richard Hatch se, jako jediný z herců, objevil jak v původní sérii z roku 1978, tak v remaku z let 2004–2009. Poprvé hrál pilota Viperu kapitána Apolla, podruhé populistického politika Toma Zareka.

Autorem seriálu je Glen A. Larson, který jeho koncept vymyslel už na konci šedesátých let, tedy v době, kdy byl nejslavnějším sci-fi seriálem na obrazovkách původní Star Trek. Na realizaci vlastního námětu se mu však nedařilo získat potřebné finance. Pomohl mu teprve fenomenální úspěch filmu Star Wars - Nová naděje v roce 1977. Původně byla zamýšlena forma několika televizních filmů, nakonec však byl z rozhodnutí televize ABC natočen pilotní celovečerní film a poté navazující televizní seriál.

Film Battlestar Galactica[editovat | editovat zdroj]

První úvodní tříhodinová zfilmovaná verze Battlestar Galactica byla v televizi ABC vysílána 17. září 1978, rok po prvním (dnes dějově čtvrtém) dílu Hvězdných válek. Film byl také v některých zemích promítán v kinech – v Kanadě a Japonsku před začátkem seriálu, v USA po začátku seriálu. Podobný děj jako tento film má i tříhodinová minisérie z roku 2003.

Seriál Battlestar Galactica (1978)[editovat | editovat zdroj]

Film Battlestar Galactica byl velice úspěšný a tak se stanice ABC rozhodla k natočení dalších dílů. Dílů bylo natočeno 17. Kvůli klesající sledovanosti se rozhodla mateřská stanice seriál zrušit. Poslední epizoda byla odvysílána 29. dubna 1979.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Vlevo cylonský Centurion z původní série Battlestaru Galactica

V neurčené době žili všichni lidé na planetě zvané Kobol a dosáhli zde celkem slušné technické úrovně, která jim umožnila opustit jejich umírající planetu. Žilo zde třináct rodů. Dvanáct z nich se vydalo jedním směrem a založili říši „Dvanácti kolonií“. Třináctý rod se vydal na stranu opačnou, kde nalezl planetu zvanou Země a zde bez jediného kontaktu s Dvanácti koloniemi začala vyrůstat naše civilizace. Dvanáct kolonií žilo v míru až do chvíle, kdy vypukla válka s Cylony – vzbouřenými roboty postavenými pro těžkou práci lidmi ze Dvanácti kolonií. Po mnoha letech války se objevil člověk, diplomat, Gaius Baltar, který s Cylony vyjednal příměří. Mírová smlouva měla být podepsána hluboko ve vesmíru a měly se tam shromáždit všechny bitevní lodě Dvanácti kolonií. Z ohromného masakru uniklo jen několik civilních lodí a jediný battlestar Galactica, který pod velení komandéra Adamy začal hledat Zemi v naději, že zde najde třináctý kmen a bezpečí.

Seriál Galactica 1980[editovat | editovat zdroj]

Zrušení Battlestar Galactica vyvolalo přímo skandál mezi diváky a seriál byl v roce 1980 na nátlak fanoušků opět obnoven pod názvem Galactica 1980. Koloniální flotila zde objeví Zemi, která je navíc Zemí současnosti. Z původního obsazení zbyl jen představitel komandéra Adamy, protože ostatní herci byli už obsazení v jiných seriálech. Seriál však byl natáčen s velmi nízkým rozpočtem, děj byl velmi plytký a dokonce obsahoval záběry ze starých dílů. Díky tomu a díky naprosto rozdílné posádce byl seriál naprostým propadákem a byl po 10. epizodě předčasně ukončen. Protože vůbec nesplnil očekávání fanoušků, byl označen za neoficiální.

Remake Battlestar Galactica[editovat | editovat zdroj]

Battlestar Galactica
Cylonský robot Centurion z „nové“ verze seriálu.
Cylonský robot Centurion z „nové“ verze seriálu.
Základní informace
Původní název Battlestar Galactica
Žánr sci-fi
Formát seriál
Námět Glen A. Larson
Scénář Ronald D. Moore
Hrají Edward James Olmos
Mary McDonnell
Katee Sackhoff
Jamie Bamber
James Callis
Tricia Helfer
Grace Park
Michael Hogan
Aaron Douglas
Tahmoh Penikett
Země původu USAUSA USA
Počet dílů 75
Produkce a televizní štáb
Hudba Bear McCreary
Obvyklá délka 45 minut
Posloupnost
Související Caprica, Blood and Chrome
Oficiální webové stránky
Battlestar Galactica na ČSFD SZ IMDb

Ačkoliv se fanoušci několikrát snažili o revival staré série, dočkali se ho až v roce 2003, kdy se Sci-Fi Chanell (dnes SyFy) a Ronald D. Moore, spolutvůrce Star Treku, rozhodli udělat moderní remake seriálu. Úspěšná trojdílná minisérie umožnila natočení pokračování v práci, ze které vzešel kompletní uzavřený děj v podobě čtyř seriálových řad. Ve fikčním světě seriálu byly rovněž natočeny dva televizní filmy a dva spin-off seriály.

Minisérie[editovat | editovat zdroj]

Představitelem admirála Adamy byl v remaku Edward James Olmos

V roce 2003 uvedl Sci-Fi Channel tříhodinovou minisérii, označovanou také za pilotní díl. Úspěch minisérie vedl stanici k rozhodnutí pokračovat v rozvíjení příběhu natočením dalších sezón klasického seriálu. Základní zápletka o útěku posledních lidí a hledání ztraceného třináctého kmene, byla přejata z originální série, charakter postav a celkové vyznění příběhu se však výrazně změnily.

Postavy mají všeobecně hlouběji vykreslenou psychologii a Cyloni již nejsou plechové vraždící stroje, nýbrž mají i rafinované modely s lidskou podobou (lidštěji se i chovají) a různým původem, což je jednou ze základních zápletek seriálu. Baltar zde není jednoznačný zloduch, nýbrž sebestředný vědec, který udělal několik neuvážených rozhodnutí. Změnil se i styl vyprávění, seriál je vážnější, uvěřitelnější, je natočen odlišným stylem kamery a obsahuje řadu odkazů na současný svět (například v něm, oproti původní sérii, hraje mnohem větší roli náboženství).

Děj minisérie[editovat | editovat zdroj]

Děj seriálu začíná po více než 40 letech od poslední války, kterou Cyloni z lidem neznámého důvodu sami přerušili. Obyvatelé kolonií si mysleli, že Cyloni chtějí mír a proto v zóně nikoho vybudovali stanici pro diplomatická setkání. Cyloni nikdy nepřišli, ale stanice se stala prvním místem jejich nového náhlého útoku na kolonie. Díky technologickému pokroku a infiltraci Cylonů s lidskou podobou, ovládnuvších počítačové sítě, byla obrana kolonií rychle vyřazena, vesmírné lodě zničeny a na planety byly svrženy atomové zbraně. Přežili pouze desetitisíce lidí, dílem na planetách a dílem na Cylony dosud nenalezených vesmírných lodích.

Z nejdůležitějších válečných lodí battlestarů útok přečká pouze nejstarší z nich, Battlestar Galactica toho času připravovaná na vyřazení a přeměnu v muzeum. Výhodou lodi je to, že její počítače nejsou propojeny do sítě a proto je Cyloni nemohou vyřadit jako v případě ostatních lodí. Vyřazovací ceremonie se účastní i ministryně školství Laura Rosslynová, která se, po smrti všech v žebříčku výše postavených představitelů vlády, stane novou prezidentkou kolonií. V době útoku Cylonů je již na cestě zpět na svou planetu, podaří se jí shromáždit malý konvoj lodí s nadsvětelným pohonem a nalézt Galacticu. Tu se její velitel komandér Adama snaží připravit do boje a zastaví proto u tajné zásobovací stanice, kde nalezne i prvního lidského Cylona. Vzniknou tím obavy z rozsahu Cylonské infiltrace. Ke Galacticu se připojí prezidentka, která Adamu přesvědčí, že než při hrdinném pokusu o alespoň nějaký odpor nesmyslně ztratit poslední bojeschopnou loď, bude lepší se zbytkem lidí před Cylony uprchnout a založit novou civilizaci jinde. Adama, aby dal celé cestě nějaký smysluplný cíl, v závěru posádce oznámí, že konvoj míří na mytickou planetu Zemi, jejíž existenci popisují náboženské svitky, ale její polohu nikdo nezná (Adama lže, že polohu znají jen admirálové).

Vlajky dvanácti kolonií[editovat | editovat zdroj]

Seriál Battlestar Galactica[editovat | editovat zdroj]

Po velkém úspěchu minisérie se stanice Sci-Fi Channel (dnes Syfy) rozhodla rozvinout nově stvořený svět Battlestar Galacticy do podoby klasického seriálu, který se poprvé objevil na obrazovce Sky One v říjnu 2004 a paradoxně až v lednu 2005 na Sci-Fi Channel.

Seriál vyhrál několik cen a stal se v Americe jedním z nejsledovanějších pořadů na kabelových televizích vůbec (Sci-Fi Channel vysílá pouze kabelově). Vysílání skončilo v roce 2009. Kromě vysílání na Sky One a Syfy je také seriál dostupný na serverech iTunes Store, Hulu a Netflix (ovšem většinou jen pro americké zákazníky).

První série[editovat | editovat zdroj]

Ve flotile je několik Cylonů, ačkoliv ne všichni vědí, že jsou Cylony - například Sharon Valerii, která se ale po svém původu začne ptát. Lee Adama, William Adama a Kara Thrace mají všichni tři problém se smrtí Zaka Adamy - bratra Lee Adamy a syna Williama Adamy. Gaius Baltar pracuje na detektoru Cylonů, který odhalí právě Sharon Valerii jako Cylona. To však Baltar zamlčí a prohlásí, že detektor nefunguje. Laura Roslinová, postižená rakovinou, používá extrakt z rostliny Chamalla - ten jí způsobuje halucinace, které si vykládá jako důkaz, že je vyvolenou pro vedení lidu k Zemi. Na Caprice zůstane pouze Helo, který zde přežívá za pomoci kopie Sharon Valerii.

Druhá série[editovat | editovat zdroj]

Sharon Valerii postřelí kapitána Adamu a poté je zastřelena - na Caprice zatím její kopie otěhotní s Heloem. Kara Thrace a Karl Agathon objeví hnutí odporu na Caprice, které nakonec zachrání. Flotila objeví nejdřív původně božskou planetu Kobol, kde najde instrukce k letu na Zem, a také neznámou planetu, nazvanou Nová Caprica, kde se lidé v úplném konci seriálu usadí. Objeví se loď Pegasus, co je řízena admirálkou Cainovou, která je na vojenském žebříčku výš, než Adama a snaží se vyvolat mnohem tvrdší režim, ale je zastřelena uprchlým Cylonem. V téměř zmanipulovaných prezidentských volbách vyhraje Baltar, který flotilu úspěšně zavede na Novou Capricu a přibližně rok nejsou lidé objeveni Cylony - ke konci druhé série ale Cyloni shodou náhod Novou Capricu najdou a začnou ji okupovat.

Třetí série[editovat | editovat zdroj]

Třetí série začíná na Nové Caprice a po okupaci Cylonů vypráví o jejich nové cestě na zem a následky okupace. Po spojení odboje na Nové Caprice s uprchlým Raptorem z Galacticy se připravuje plán na záchranu lidí z Nové Capricy. Galactica s Pegasem tvrdě zaútočí na lodě, které planetu hlídají. Při útoku je Pegasus zničen, ale většině lidí se podaří uniknout z planety. Flotila opět putuje směrem k Zemi. Během cesty objeví ve vesmíru bóji, která byla zanechána 13. kmenem Kobolu. Cyloni tuto bóji objevili dříve, ale byli nakaženi chorobou, vůči které jsou lidé imunní. Prezidentka Laura Roslinová se rozhodne využít tuto chorobu jako biologickou zbraň a zničit s ní Cylony jednou provždy. Avšak před útokem Helo zneškodní nakažené Cylony a celý útok je tím zmařen.

Čtvrtá série[editovat | editovat zdroj]

Cylonský raider v bitvě pozná, že jeden z pilotů patří k první pětici Cylonů, jejichž existence je mezi nimi přísným tabu a raidery odmítnou útočit na koloniální flotilu. Cyloni na palubě baseship se informaci dozvědí a ihned mezi nimi dojde k rozkolu. Zatímco modely 2, 8 a 6 (vzbouřenci) se rozhodnou, že pravým posláním Cylonů je poznat identitu prvních pěti, modely 1, 4 a 5 se rozhodnou tomu zabránit a koloniální flotilu zničit, včetně prvních pěti. Když jednotlivé modely hlasují, Sharon Valerii poprvé v historii Cylonů hlasuje jinak, než ostatní jejího modelu a tím naruší rovnováhu, což mezi Cylony vyvolá „občanskou“ válku. Zastánci pětice jsou zmasakrováni a ti co přežijí, vyhledají koloniální flotilu s nabídkou spojenectví s jediným cílem, nalézt původních pět Cylonů, pomoci lidem nalézt Zemi a poté s původními pěti na palubě baseship pokračovat svou cestou. Mezitím dojde k řadě dalších událostí, zdánlivě mrtvá Kara Thrace se záhadně vrátí, prezidentka Roslinová má podivné vize spojené s Cylony a z Gaia Baltara se stane náboženský vůdce.

Filmy[editovat | editovat zdroj]

Battlestar Galactica: Razor (2007)[editovat | editovat zdroj]

Film byl natočen v rámci 4. řady v roce 2008, ale odehrává se od episody 2. řady Battlestar Galacticy "The Captain's Hand" a soustřeďuje se na postavu poručíka Kendry Shaw a loď Battlestar Pegasus. Ve filmu jsou tzv. flashbacky, prostřihy do minulosti lodi Pegasus od Cylonského útoku na kolonie, velitelky lodi Pegasus Helen Cainové a komandéra Adamy.

Battlestar Galactica: The Plan (2009)[editovat | editovat zdroj]

Tento film vrací diváka do děje seriálu ze Cylonského úhlu pohledu. Jeden model bratra Cavila, který je v koloniální flotile a vystupuje jako kněz, v něm organizuje teroristické útoky ostatních modelů, které jsou ve flotile. Tito Cyloni ale nejsou přesvědčeni o správnosti svého jednání a často záměrně své vlastní útoky sabotují. Model jedna to považuje za slabost způsobenou dlouhým přetrváváním v lidské společnosti a ,,nakažením" se, jejich citovostí. Děj se také částečně odehrává na Caprice, kde se věnuje odboji. Film končí vyhlášením příměří Cylony a změnou plánu i samotného modelu 1, který je přesvědčen o tom, že útok na kolonie byla chyba.

Webizody[editovat | editovat zdroj]

„Psí známky“ se znakem kolonií – seriálová rekvizita

Battlestar Galactica: The Resistance (2006)[editovat | editovat zdroj]

Sci-Fi Chanell (dnes SyFy) na svých stránkách v mezeře mezi druhou a třetí řadou nabízel tzv. Webizody - nízkorozpočtové krátké epizody přístupné pouze na internetu - které ukazují některé události mezi druhou a třetí řadou, jsou nazvané také Battlestar Galactica - The Resistance. Všechny jsou ale dělané tak, aby neprozrazovaly nic ze třetí řady a aby pro sledování třetí řady nebyla znalost webizod nutná.

Battlestar Galactica: Razor Flashbacks (2007)[editovat | editovat zdroj]

Battlestar Galactica: The Face of the Enemy (2008)[editovat | editovat zdroj]

Tato webová 10 dílná minisérie popisuje příběh Felixe Gaety mezi epizodami 4x11 (tak mě někdy napadá) a 4x12 (neklid zmítá mou duší)

Caprica[editovat | editovat zdroj]

Logo seriálu Caprica

Caprica je spin-off nové Battlestar Galacticy a odehrává se 58 let před "Pádem 12 kolonií" a zaměřuje se na osudy ředitele společnosti, která vyvine prvního robota s umělou inteligencí - Cylona. Seriál se soustředí na život rodin Graystonových a Adamových (objeví se i mladý William Adama). Svým formátem se podobá spíše než sci-fi, seriálům typu Dallas nebo filmu Americká krása (American Beauty).

Pod seriálem jsou podepsáni oba producenti Battlestar Galacticy Ronald D. Moore i David Eick ale také Remi Aubuchon ("24"). Byla natočena úvodní minisérie a natáčení seriálu začalo v létě 2009. Seriál byl však pro nízkou sledovanost po 18 epizodách předčasně ukončen.

"Dvouhodinový" pilotní díl vyšel na DVD v rozšířené a necenzurované verzi 21. dubna 2009. Na SyFy byl poprvé odvysílán až spolu s první sezónou v roce 2010. V druhé polovině první sezóny seriálu Caprica převzala otěže po Ronu Moorovi, bývalá scénáristka Battlestar Galacticy Jane Espenson. Dalšími členy scénáristického týmu jsou Michael Taylor, John Zinman, Patrick Massett, Kath Lingenfelter, Matt Roberts, Ryan Mottesheard a Drew Z. Greenberg.

Battlestar Galactica: Blood and Chrome[editovat | editovat zdroj]

Prozatimní logo seriálu Battlestar Galactica: Blood and Chrome

Seriál má pojednávat o mladém Williamu "Huskerovi" Adamovi během Cylonské války, měl být původně jen webseriálem. Scénář, který napsal zkušený scénárista Battlestar Galacticy Michael Taylor se vedení Syfy líbil natolik, že se rozhodli natočit film. Ten by mohl posloužit jako případný pilotní film k novému seriálu ze světa Dvanácti Kolonií Kobolu.

Natáčení začalo 9.února 2011 a premiéra se plánuje 7.ledna 2012. Ron Moore byl u vzniku projektu, ale kvůli práci na remaku seriálu Wild Wild West možná nebude u samotné realizace. Výkonnými producenty tak budou veteráni Battlestar Galacticy David Eick a Michael Taylor a producenty Bradley Thompson a David Weddle.

Děj[editovat | editovat zdroj]

V Blood & Chrome, který se odehrává v desátém roce Cylonské války, se setkáváme s vojínem Williamem "Huskerem" Adamou, čerstvým absolventem vojenské akademie, který se spolu se svým novým parťákem Cokerem Fasjovikem a doktorkou Bekou Kelly vydává na důležitou misi. Po odletu z Galacticy ale zjišťují, že Beka není tím čím se zdá a mise nebude tak jednoduchá, jak si mysleli.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]