Bolero (Ravel)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Bolero, Opus 81 je jednovětá orchestrální skladba, nejznámější dílo francouzského hudebního skladatele Maurice Ravela.

Historie vzniku[editovat | editovat zdroj]

Portrét Idy Rubinstein, inspirátorky vzniku Bolera

Bolero bylo původně složeno jako baletní hudba pro baletku Idu Rubinsteinovou. Rubinsteinová Ravela původně požádala o skladbu španělského charakteru. Ravel měl pro tento účel v úmyslu složit orchestrální verzi Albenizovy Iberie, nepodařilo se mu však získat souhlas nositelů autorských práv. Narychlo proto složil krátké Bolero, víceméně jako cvičnou skladbu. Její premiéra se uskutečnila v listopadu 1928 v Pařížské opeře, v choreografii Bronislavy Nižinské. Bolero zaznamenalo obrovský úspěch, který zaskočil i samotného autora.

V současnosti je Bolero prováděno téměř výhradně v koncertním provedení; existuje také v Ravelově úpravě pro dva klavíry a v dalších úpravách pro jiná hudební tělesa.

Hudební obsah[editovat | editovat zdroj]

Bolero je složeno v tónině C dur pro mimořádně pestrý orchestr: dvě flétny, pikolu, dva hoboje, hoboj d'amore, anglický roh, dva B klarinety, Es klarinet, basklarinet, dva fagoty, kontrafagot, čtyři lesní rohy, C trubka, tři B trubky, trombóny, tuba, sopraninový saxofon, sopránový saxofon, tenor saxofon, tympány, dva malé bubny, činely, gong, čelestu, harfu a smyčcové nástroje (1. a 2. housle, violy, violoncella a kontrabasy).

Pro skladbu je charakteristický neměnný ostinátní rytmus španělského tance bolero, jejž udržují malé bubny po celou skladbu. Stejně tak neměnný je i basový doprovod a dokonce i samotná táhlá melodie. Formálně je skladba označována jako instrumentální variace – variována je pouze instrumentace, ostatní parametry zůstávají neměnné.

Notový zápis rytmu udávaného malým bubnem

Jako první nástroj hraje sólově flétna, která přednese první melodický motiv v pianissimu. Tentýž motiv podruhé opakuje klarinet, poté se objevuje druhý motiv v podání fagotu. Dále se postupně střídají další jednotlivé nástroje a jejich různé kombinace. Neustále se opakují dva melodické motivy AA BB AA…, na kterých je skladba vystavěna, a hudba se přitom pozvolna zesiluje. Bolero je tak pravděpodobně nejdelším nepřerušeným crescendem v dějinách hudby.

Notový zápis prvního motivu (A) Notový zápis druhého motivu (B)

Impozantní účinek skladby je krátce před koncem umocněn krátkým přechodem na osm taktů z tóniny C dur do E dur. Šest taktů od konce se výrazně přidávají všechny bicí nástroje a v samém závěru ve fortissimu vstupují do rytmu skladby dlouhá glissanda trombónů. Skladba po chvíli zní disonantně a končí náhle jednoduchým kvintakordem.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu