George Gershwin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
George Gershwin
George Gershwin v roce 1937
George Gershwin v roce 1937
Narození 26. září 1898
Brooklyn, New York, USA
Úmrtí 11. červenec 1937
Los Angeles, USA

George Gershwin, vlastním jménem Jacob Gershowitz (26. září 1898, Brooklyn11. července 1937, Hollywood) byl americký skladatel tvořící v první polovině 20. století.

Většinu svých vokálních a scénických děl napsal společně se svým starším bratrem a textařem Irou Gershwinem. Komponoval pro Broadway, klasickou hudbu, ale úspěch měla i jeho populární hudba. Jeho skladby jsou často využívány ve filmu i televizi jako jazzové motivy – mnozí z největších zpěváků jako Ella Fitzgeraldová, Frank Sinatra, Billie Holiday nebo Miles Davis je nahráli jako své nejúspěšnější nahrávky.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Dětství a rodina (1898–1916)[editovat | editovat zdroj]

George Gershwin se narodil v rodině hospodského muzikanta v newyorském Brooklynu 26. září 1898. Ačkoliv pocházel z velmi chudých poměrů (jeho rodiče sedm let před jeho narozením emigrovali do USA z Ruska)[1], stal se jedním z nejvýznamnějších amerických skladatelů a jeho muzikály se dodnes s velkým úspěchem hrají po celém světě. George měl tři sourozence: staršího bratra Iru, mladšího Arthura a sestru Francis. Právě George se stal nejznámějším ze čtyř potomků, i když mu velmi zdatně sekundoval také jeho bratr Ira. A nebýt hudebních zájmů jeho bratra, možná by George Gershwin nemohl nikdy naplno rozvinout svůj talent. Právě Ira se totiž začal jako první zajímat o hudbu, a tak mu jeho rodiče pořídili klavír. Ale daleko větší zápal pro hudbu nakonec projevil mladý George, který ve svých dvanácti letech začal za finanční podpory svých rodičů studovat hru na klavír, kterou během několika málo let dovedl k dokonalosti jemu vlastní.

Začátky úspěšné kariéry (1916–1924)[editovat | editovat zdroj]

George započal svou profesionální kariéru jako redaktor v hudebním nakladatelství Tin Pan Alley, kam mířily kroky mladých skladatelů, kteří sem nosili své prvotiny a doufali v úspěch. Pracoval jako song plugger, což ve volném překladu znamená omílač šlágrů. Zde mu pod rukou prošlo tisíce skladeb a díky tomu získal představu, s jakým druhem muziky by mohl prorazit. Po dvou letech práce u hudebního nakladatelství začal vydávat svá první díla. Skladba When You Want ’Em You Can’t Get ’Em sice nebyla diváky nikterak oceněna, ale mladý George se dostal do povědomí tehdejších skladatelů na slavné Broadway. Díky této skutečnosti také mohl zlepšovat svůj klavírní um po boku těch nejlepších hudebníků z celé Ameriky. Jeho prvním velkým hitem byla skladba Swanee, která zazněla v muzikálu Ala Jolsona Sinbad. Během několika málo dní byl katapultován mezi nejznámější a nejvlivnější společnost ještě věhlasnější Broadway. V roce 1919 komponoval hudbu pro první vlastní muzikál La, La Lucille. Mezi roky 1920 a 1924 potom tvořil hudbu pro sérii George White Scandals.

Rapsodie v modrém (1924)[editovat | editovat zdroj]

Jednou z písní, která zazněla v této sérii, byla také krátká opereta Blue Monday. Právě tato skladba zaujala jednoho z prvních dirigentů malých orchestrů Paula Whitemana natolik, že pověřil George vytvořením podobného kusu v jazzovém stylu. Ten se tohoto úkolu zhostil natolik důkladně, že přestal tvořit jakákoli jiná díla a plně se koncentroval právě na Rapsodii v modrém. Zhruba tři týdny před jejím dokončením proběhly tiskem zprávy o velkolepé premiéře díla George Gershwina. Ta se konala v Aeolian Hall a skladba Rhapsody in Blue znamenala, že se její autor zařadil mezi nejznámější skladatele v celé historii Ameriky. V originále byla rapsodie napsána pro sólový klavír a jazzový orchestr a dodnes patří k nejhranějším[zdroj?] jazzovým skladbám nejen v Americe, ale i celém světě.

Léta na Broadwayi (1924–1929)[editovat | editovat zdroj]

Po Rapsodii v modrém je George znám především jako komponista mnoha skladeb, které se staly součástí amerických zpěvníků. Většina z nich potom byla produkována především v období, které strávil na Broadway. Všechny se váží ke spolupráci, kterou navázal George se svým bratrem Irou v roce 1924. Společně komponovali hudbu i texty k muzikálu Lady Be Good! V tomto muzikálu zazněly šlágry jako Fascinating Rhythm a Oh, Lady, be Good. Písní, která nebyla řazena k tomuto muzikálu, potom byla populární balada The Man I Love.

Po Lady Be Good i nadále spolupracoval se svým bratrem a díky nim spatřily světlo světa další muzikály. Např. Tip-Toes, Oh, Kay, Strike Up the Band, Funny Face, Girl Crazy, Of Thee I Sing, ve kterých zazněly skladby jako Clap Yo’ Hands, Strike Up the Band a také píseň, která byla ve své době velmi populární Someone to Watch Over Me. I přes úspěchy, kterých dosahoval na Broadway, se rozhodl, že bude následovat svého úspěchu s Rapsodií v modrém a pokusí se zkomponovat další skladby pro klavír a orchestr. A tak přibyla na jeho kontě další známá díla. Pro sólový klavír a orchestr to bylo Concerto in F (1925), Preludes for Piano (1926) a An American in Paris (1928). An American in Paris, kterou Gershwin vytvořil poté, co navštívil hlavní město Francie, zavede posluchače do ulic Paříže 20. let. Toto dílo potom bylo druhým vrcholem tvorby Georgie Gershwina.

Hollywoodská léta (1930–1937)[editovat | editovat zdroj]

I přesto, že se oba bratři přemístili do Hollywoodu, neměla tato změna žádný vliv na tempo, jakým stačili tvořit nová a nová díla. Vytvářeli skladby pro stříbrná plátna, včetně tvorby pro Freda Astaira a Ginger Rogersovou. První prací pro film byla hudba pro snímek The King of Jazz. Při jejím vytváření se setkal se svým přítelem Paulem Whitemanem, který byl u zrodu nehasnoucí slávy George Gershwina. Po tom, co bylo jeho dílo uvedeno, pracoval již na hudbě pro další film. Delicious byla píseň, která půvabně zachytila lásku dvou rozdílných charakterů. Motiv tohoto díla bylo dalším velkým úspěchem bratrů Greshwinových. V dalším díle Girl Crazy se oba vrátili k hudbě, která je proslavila na newyorské Broadway a dokázali takto vzkřísit písně jako Bidin’ My Time a But Not For Me. Během doby, kterou trávil George v Hollywoodu, se pokusil také navrátit k hudbě, která ho vynesla na výsluní. Dal takto vzniknout „Druhé rapsodii“ (The Second Rhapsody) a „Kubánské předehře“ (Cuban Overture), které ale nedosáhly očekávaného úspěchu. Ale asi největším zklamáním Georgovi kariéry byla nakonec „Americká opera“. (American Opera), kterou uvedl jako Porgy and Bess. Tato opera zobrazuje chudobu v ghettech a denní život a sny lidí žijících v nich. V době po světové hospodářské krizi ale toto téma velmi otřáslo obyvateli USA,a tak byla opera krátce po svém uvedení stažena a přestala se hrát. Populární se stala až po smrti George Gershwina v roce 1937 a až dodnes patří k nejúspěšnějším operám amerického autora. Některé skladby z této opery se dokázaly samy prosadit, jsou to např. Bess You Is My Woman Now, Summertime a I Got Plenty of Nuttin’.

Konec velké osobnosti (1937)[editovat | editovat zdroj]

Jeho život měl velmi tragický konec. Co se původně zdálo jako nevinné bolesti hlavy se postupem času stávalo závažnějším a chroničtějším. Poté, co se dostavily výpadky paměti, lékaři mu po důkladném vyšetření oznámili, že má nádor na mozku a navrhli, aby se ihned podrobil chirurgickému zákroku. Bohužel se operace nezdařila a George Gershwin zemřel 11. července 1937 v Hollywoodu. Posmrtně se díky bratrovi podařilo vydat jeho do té doby neprezentované skladby.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DORŮŽKA, Lubomír. Panoráma populární hudby 1918/1978. Praha : Mladá Fronta, 1987. Kapitola George Gershwin, s. 48.