Vilém Tell (Rossini)
| Vilém Tell Guillaume Tell |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Žánr | opera (grand opera) |
| Hudba | Gioacchino Rossini |
| Libreto | Victor-Joseph-Étienne de Jouy, Hippolyte-Louis-Florent Bis, Armand Marrast a Isaac-Adolphe Crémieux |
| Počet dějství | 4 |
| Originální jazyk | francouzština |
| Literární předloha | Friedrich Schiller: Wilhelm Tell |
| Datum vzniku | 1828-29 |
| Premiéra | 3. srpna 1829, Paříž, Opéra |
Vilém Tell (v originále Guillaume Tell) je název opery Gioacchina Rossiniho z roku 1829. Autory libreta jsou Victor-Joseph-Étienne de Jouy, Hippolyte-Louis-Florent Bis, Armand Marrast a Isaac-Adolphe Crémieux.
Obsah |
Hlavní postavy [editovat]
- Vilém Tell (Guillaume Tell - baryton)
- Gemmy, jeho syn (Jemmy - soprán)
- Gessler, císařský správce (bas)
- Rudolf, velitel císařského vojska (Rodolphe - tenor)
- Matylda, princezna, dcera Gesslera (Mathilde - soprán)
- Hedvika, Vilémova žena (Hedwige - mezzosoprán)
- Melchthal, otec Arnolda (bas)
- Arnold, jeho syn, nápadník Matyldy (tenor)
- Walter Furst (bas)
- Leuthold, pastýř (bas)
- Ruedi, rybář (tenor)
Obsah [editovat]
Vilém Tell je zpěvohra o čtyřech dějstvích. Její děj se odehrává ve Švýcarsku ve 14. století.
První dějství [editovat]
Vilém Tell prozrazuje lidem, že pod pláštíkem právě probíhající švýcarské venkovské slavnosti se chystá boj proti okupačnímu vojsku v čele se správcem Gesslerem. Jako jeden z prvních činů odporu zachraňuje Tell vládou stíhaného Leutholda, který zabil cizího žoldnéře při obraně cti své dcery. Žoldnéři, kteří nenajdou Leutholda, zatýkají a odvlékají alespoň místního mluvčího lidu Melchthala.
Druhé dějství [editovat]
Melchthalův syn Arnold se v lesích setkává s habsburskou princeznou Matyldou a navzájem si vyznávají lásku. Arnold je rozhodnut opustit kvůli princezně Švýcarsko. Do toho vstupuje Vilém a oznamuje Arnoldovi, že jeho zatčený otec byl popraven, což Arnolda vrací do řad vzbouřenců.
Vzbouřenci přísahají v horách věrnost v boji za svobodu jejich země a domlouvají se, že signálem k všeobecné vzpouře bude zapálení velkých ohňů.
Třetí dějství [editovat]
Před hradem správce Gesslera se u příležitosti výročí vlády Habsburků ve Švýcarsku musí místní lidé klanět Gesslerovu klobouku zavěšenému na vysoké tyči. Vilém toto jako jediný odmítá a za trest musí šípem sestřelit jablko postavené na hlavě jeho syna. To se mu nakonec se štěstím podaří, ale když přiznává, že druhý šíp by byl v případě, že by synka zranil, určen Gesslerovi, je zajat a odvlečen žoldnéři. Princezna Matylda zachraňuje jeho syna Gemmyho.
Čtvrté dějství [editovat]
Matylda přichází k Tellovu domu s Gemmym a dává se jako rukojmí do rukou horalů. Zároveň prozrazuje, že Tell je odvážen na lodi přes jezero k popravě.
V tom Gemmy zapaluje dům svých rodičů, čímž dává signál k všeobecné vzpouře, při které je Vilém Tell osvobozen a vlastní rukou zabíjí nenáviděného Gesslera.
Externí odkazy [editovat]
Vilém Tell v archivu Národního divadla
