Vilém Tell (Rossini)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vilém Tell
Guillaume Tell
Základní informace
Žánr opera (grand opera)
Hudba Gioacchino Rossini
Libreto Victor-Joseph-Étienne de Jouy, Hippolyte-Louis-Florent Bis, Armand Marrast a Isaac-Adolphe Crémieux
Počet dějství 4
Originální jazyk francouzština
Literární předloha Friedrich Schiller: Wilhelm Tell
Datum vzniku 1828-29
Premiéra 3. srpna 1829, Paříž, Opéra

Vilém Tell (v originále Guillaume Tell) je název opery Gioacchina Rossiniho z roku 1829. Autory libreta jsou Victor-Joseph-Étienne de Jouy, Hippolyte-Louis-Florent Bis, Armand Marrast a Isaac-Adolphe Crémieux.

Hlavní postavy[editovat | editovat zdroj]

  • Vilém Tell (Guillaume Tell - baryton)
  • Gemmy, jeho syn (Jemmy - soprán)
  • Gessler, císařský správce (bas)
  • Rudolf, velitel císařského vojska (Rodolphe - tenor)
  • Matylda, princezna, dcera Gesslera (Mathilde - soprán)
  • Hedvika, Vilémova žena (Hedwige - mezzosoprán)
  • Melchthal, otec Arnolda (bas)
  • Arnold, jeho syn, nápadník Matyldy (tenor)
  • Walter Furst (bas)
  • Leuthold, pastýř (bas)
  • Ruedi, rybář (tenor)

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Vilém Tell je zpěvohra o čtyřech dějstvích. Její děj se odehrává ve Švýcarsku ve 14. století.

První dějství[editovat | editovat zdroj]

Vilém Tell prozrazuje lidem, že pod pláštíkem právě probíhající švýcarské venkovské slavnosti se chystá boj proti okupačnímu vojsku v čele se správcem Gesslerem. Jako jeden z prvních činů odporu zachraňuje Tell vládou stíhaného Leutholda, který zabil cizího žoldnéře při obraně cti své dcery. Žoldnéři, kteří nenajdou Leutholda, zatýkají a odvlékají alespoň místního mluvčího lidu Melchthala.

Druhé dějství[editovat | editovat zdroj]

Melchthalův syn Arnold se v lesích setkává s habsburskou princeznou Matyldou a navzájem si vyznávají lásku. Arnold je rozhodnut opustit kvůli princezně Švýcarsko. Do toho vstupuje Vilém a oznamuje Arnoldovi, že jeho zatčený otec byl popraven, což Arnolda vrací do řad vzbouřenců.

Vzbouřenci přísahají v horách věrnost v boji za svobodu jejich země a domlouvají se, že signálem k všeobecné vzpouře bude zapálení velkých ohňů.

Třetí dějství[editovat | editovat zdroj]

Před hradem správce Gesslera se u příležitosti výročí vlády Habsburků ve Švýcarsku musí místní lidé klanět Gesslerovu klobouku zavěšenému na vysoké tyči. Vilém toto jako jediný odmítá a za trest musí šípem sestřelit jablko postavené na hlavě jeho syna. To se mu nakonec se štěstím podaří, ale když přiznává, že druhý šíp by byl v případě, že by synka zranil, určen Gesslerovi, je zajat a odvlečen žoldnéři. Princezna Matylda zachraňuje jeho syna Gemmyho.

Čtvrté dějství[editovat | editovat zdroj]

Matylda přichází k Tellovu domu s Gemmym a dává se jako rukojmí do rukou horalů. Zároveň prozrazuje, že Tell je odvážen na lodi přes jezero k popravě.

V tom Gemmy zapaluje dům svých rodičů, čímž dává signál k všeobecné vzpouře, při které je Vilém Tell osvobozen a vlastní rukou zabíjí nenáviděného Gesslera.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Vilém Tell v archivu Národního divadla