Bohuslav Matěj Černohorský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Bohuslav Matěj Černohorský (16. února 1684 Nymburk1. července 1742 Štýrský Hradec) byl český hudební skladatel, kněz, varhaník a hudební pedagog, reprezentující období kulminace české barokní hudby, který se současně stal svými postupy jedním z předchůdců období hudebního klasicismu. Vrcholná úroveň polyfonie, svébytné pojetí melodiky a rytmiky a pedagogická činnost a celkový vliv jeho díla na další generace skladatelů z něj činí ojedinělou osobnost vrcholného období českého hudebního baroka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Základní hudební vzdělání získal od svého otce. Během studií na pražské Karlově univerzitě, kde studoval filozofii a teologii prohloubil si zde i své praktické a teoretické hudební znalosti. Krátce po získání titulu bakaláře vstoupil do františkánského řádu a nějaký čas působil v konventu Svatého Jakuba v Praze. V roce 1708 byl vysvěcen na kněze.

Roku 1710 odešel do Itálie, kde jej vrchní představitel řádu v Římě jmenoval hlavním varhaníkem basiliky sv. Františka v Assisi. Černohorský později působil v Padově. Zkušenosti z této návštěvy pravděpodobně zužitkoval v druhé verzi svého nejlepšího díla, velikonoční dvousborové antifony „Regina coeli“ (Raduj se, nebes královno). Tato skladba pro soprán, violoncello a varhany má formu koncertantní kantáty. V assiském konventu se chová autograf Regina Coeli (skladba složena v roce 1712), v níž dosáhl mistrovství polyfonní práce. K dalším vrcholným skladbám Černohorského a české polyfonie vůbec se řadí offertorium Laudetur Jesus Christus pro soprán, alt, tenor a bas s doprovodem houslí, violy, trubek a varhan. Dvě jeho mše dokazují jeho velkou potenci ve skladbě cyklických hudebních forem. Jinak se ovšem z jeho děl mnoho nezachovalo. Kromě vokální tvorby napsal Černohorský několik hudebně velmi cenných varhanních skladeb. Upoutává v nich zpěvná melodika a opět dokonalá polyfonie, která reprezentuje vrchol této hudební formy v Čechách. Četné záznamy skladatelových prací podlehly za dosud neobjasněných okolností zkáze, avšak i z torza díla se on sám jeví jako ojedinělá skladatelská osobnost období českého hudebního baroka.

V roce 1720 se vrátil do Prahy, kde pokračoval ve své skladatelské a pedagogické činnosti - byl např. učitelem dalšího významného českého skladatele Františka Ignáce Tůmy. Od roku 1731 působil opět v Padově, na sklonku roku 1741 se pro zhoršující se zdravotní stav rozhodl vrátit se do Čech, během své cesty však onemocněl a zemřel v únoru 1742 ve Štýrském Hradci.

Nejvýznamnější skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Regina coeli pro soprán, 8 hlasů, violoncello a varhany
  • Offertorium pro omni tempore
  • Vesperae minus solemnes
  • Fugue in A minor con sogetto cromatica
  • Toccata C dur pro varhany
  • Concerto in C pro varhany
  • Fugy: F-dur, D-dur, c-moll, a-moll
  • Laudetur Jesus Christus

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha : Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 67.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha : Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 12–13.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]