Jacques Prévert

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jacques Prévert
Jacques Prévert v roce 1961 ve filmu Mon frère Jacques
Jacques Prévert v roce 1961
ve filmu Mon frère Jacques
Narození 4. únor 1900
Neuilly-sur-Seine
Úmrtí 11. duben 1977
Omonville-la-Petite
Občanství Francie
Povolání scenárista a básník
Podpis
Jacques - podpis
Citát
Kdepak to nezpívám já
ale květy které jsem viděl
Kdepak to se nesměju já
ale víno které jsem vypil
Kdepak to nepláču já
ale láska kterou jsem zabil.

Jacques Prévert [prevér] (4. února 1900 Neuilly-sur-Seine11. dubna 1977 Omonville-la-Petite) byl francouzský básník, scenárista a výtvarník.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jacques Prévert trávil své dětství v Paříži od roku 1907. Se svým otcem, divadelním kritikem, navštěvoval často divadelní představení. Matka ho od mládí vedla k četbě. Po ukončení základní školy pracoval ve velkoobchodě Le Bon Marché, v roce 1918 byl nucen nastoupit vojenskou službu a byl odvelen na Blízký východ (již po skončení války).

Po návratu spolupracoval se surrealistickým hnutím, po boku např. Raymonda Queneaua nebo Marcela Duhamela. Prévert byl však příliš svobodného a nezávislého ducha, aby sem mohl stát opravdovým členem jakékoli organizované skupiny. V roce 1928 založil se svým bratrem Pierrem produkční dům a stal se scenáristou a autorem dialogů mnoha velkých francouzských filmů čtyřicátých let. V roce 1932 začal psát texty k písním (převážně k chansonům), které od roku 1933 zhudebňoval geniální Joseph Kosma (např. Mrtvé listí - Des feuilles mortes). Prévert byl rovněž autorem mnoha divadelních her.

Vydáním své sbírky Slova (Paroles) dosáhl obrovského úspěchu. Stal se čestným členem Patafyzického kolegia (Collège Pataphysique) založeného na popud zakladatele patafyziky a moderní dramatické tvorby: Alfreda Jarryho.

V roce 1948 vypadl z francouzského okna (na místě, kde byl dříve instalován kulomet). Ocitl se na několik dní v těžkém kómatu. Zranění Prévertovi způsobilo vážné neurologické následky.

Zemřel na následky rakoviny plic. Neodmyslitelná cigareta se mu tak stala osudnou.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

J. Prévert byl ovlivněn surrealismem, jeho básně se v některých ohledech podobají lidové písňové tvorbě.

Literární tvorba[editovat | editovat zdroj]

Jeho dílo má obrovskou zásluhu na rozšíření zpívané poezie, jelikož zastával názor, že poezie je řeč, která zpívá („la langue qui chante“).

Motivy čerpal především ze života prostých lidí a zpracovával je dvojím způsobem: vytvářel příběh, nebo enumerativní řady.

Stal se velmi oblíbeným básníkem, v jeho poezii se často objevuje (často černý) humor.

  • Slova (Paroles), 1946 vtipné verše francouzskému šansonu.
  • Příběhy, 1946
  • Déšť a pohoda, 1955
  • Haraburdí, 1965
  • Věci a jiné, 1972

Filmová tvorba[editovat | editovat zdroj]

Zhruba od roku 1935 se zabýval filmovou tvorbou - jako scenárista

  • Směšné drama
  • Nábřeží mlh
  • Děti ráje
  • Milenci z Verony
  • Zvoník od Matky Boží
  • Návštěva z temnot
  • Brány noci

Dokumentárních tvorba:

  • Setkání Seiny s Paříží

Animovaný film:

  • Cínový vojáček
  • Pastýřka a kominík

Česky vyšlo[editovat | editovat zdroj]

  • Osamostatněný soubor dramatického díla (Roura k rouře pasuje, Transcen dance, Věž, Paříž se baví, Tři hlavní ctnosti, Návrat domů, Sláva ve Versaillích, Ušlechtilá mluva, V rodině, Na palubě před bitvou, Bitva u Fontenoy, Divotvorný obraz, Příchody a odchody) francouzského básníka, autora písňových textů a filmového scenáristy, vytěžený z jeho básnických sbírek. Humorné scénky, pracující s realitou i absurditou a zaměřené proti náboženství, oficírské domýšlivosti, pedanterii, byrokratismu, politické rétorice a přepjatému patriotismu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]