Raymond Queneau

Raymond Queneau - podpis.

Raymond Queneau [keno] (21. února 1903 Le Havre – 25. října 1976 Paříž) byl francouzský prozaik, básník a matematik.

Vystudoval Sorbonnu, poté se stal zaměstnancem vydavatelství. Roku 1924 vstoupil do surrealistické skupiny. Roku 1929 se dostal do konfliktu s André Bretonem, po němž surrealistické hnutí opustil. V roce 1960 byl spolu s Françoisem Le Lionnaisem zakladatelem skupiny Oulipo.

Dílo

Nejprve byl ovlivněn surrealismem, člen skupiny Oulipo. Se surrealismem se poměrně brzy rozešel a věnoval se psaní tzv. experimentálních děl, kde spojoval racionalismus s fantazií.

V jeho dílech se objevuje existencialistická skepse, pocit odcizení, tento vliv se mísí s jeho osobitým humorem a parodií.

Často používal hovorovou formu jazyka, objevuje se u něj i fonetický přepis. Svůj první román – Svízel – zamýšlel jako překlad Descartových meditací do „novofrancouzštiny“, tedy do hovorového jazyka. Od tohoto záměru nakonec upustil.

Romány

fr. název	nakl. + rok vydání	český název	nakl. + rok vydání překladu	poznámka
Le chiendent	Gallimard 1933 Folio no 588	Svízel	Garamond 2003	Queneau dostal za román cenu prix des Deux Magots přeložil Jiří Pelán
Gueule de Pierre	1934			tento román byl společně s Les temps mêlés „přetaven“ do románu Saint Glinglin
Les derniers jours	1936
Odile	Gallimard 1937 l’Imaginaire no 276	Odile	Mladá fronta 1993	přeložila Jarmila Fialová dramatizaci uvedla činohra Národního divadla v Brně v roce 2004 v režii Jakuba Macečka
Les enfants du limon	Gallimard 1938 Folio no 303	Děti bahna	Symposium 2002	přeložil Ladislav Šerý
Un rude hiver	Gallimard 1939 l’Imaginaire no 1	Tuhá zima	Odeon 1980	přeložila Jarmila Fialová
Les temps mêlés	1941			tento román byl společně s Gueule de Pierre „přetaven“ do románu Saint Glinglin
Pierrot mon ami	Gallimard 1942 Folio no 226	Můj přítel Pierot	SNKLU 1965	přeložila Věra Linhartová
Loin de Rueil	Gallimard 1944 Folio no 849	(není přeloženo)
On est toujours trop bon avec les femmes	éditions du Scorpion, 1947 a Gallimard 1947 Folio no 1312	Na ženský je člověk krátkej	Volvox Globator 2001	román byl vydán pod pseudonymem Sally Mara. přeložil Patrik Ouředník
Saint Glinglin	Gallimard 1948 l’Imaginaire no 78	Na svatého Dyndy	Garamond 2006	jde vlastně o sloučení románů Gueule de Pierre a Les temps mêlés do jednoho textu česky vyšlo rovněž roku 1967 pod názvem Svatý Bimbas přeložila Jarmila Fialová
Le journal intime de Sally Mara	1950			společně s On est toujours trop bon avec les femmes vydáno pod titulem Œuvres complètes de Sally Mara v roce 1962
Dimanche de la vie	Gallimard 1952 Folio no 442	Koření života	Odeon 1972	Pozn.: Dimanche znamená francouzsky neděle, doslovný překlad fr. titulu by tedy zněl neděle života přeložila Jarmila Fialová
Zazie dans le métro	Gallimard 1959 Folio no 103	Zazie v metru	Mladá fronta 1969	zfilmováno přeložil Zdeněk Přibyl podruhé vyšlo v roce 1993 ve stejném překladu v nakladatelství Trigon dramatizaci uvedlo divadlo DISK v Praze v roce 2005 v režii Jolany Kubíkové
Les œuvres complètes de Sally Mara	Gallimard 1962 Folio no 48			obsahuje romány Journal intime de Sally Mara, On est toujours trop bon avec les femmes a sbírku aforismů Sally plus intime
Les fleurs bleues	Gallimard 1965 Folio no 1000	Modré květy	Práce 1992	přeložil Jiří Pelán
Le Vol d’Icare	Gallimard 1968 Folio no 2629

Queneauovo dílo existuje rovněž v souborném vydání Encyclopédie de la Pléiade (viz bibliografie):

• První svazek zahrnuje veškerou poezii (viz oddíl níže), vyšel v roce 1989 a od té doby v několika dalších reedicích.
• Druhý svazek obsahuje první část románů (Le Chiendent, La gueule de pierre, Les derniers jours, Odile, Les Enfants du Limon, Un rude hiver, Les temps mêlés a Pierrot mon ami, tedy všechny romány z let 1933–1942), vyšel v roce 2002.
• Třetí svazek obsahuje zbývající část románů (Exercices de style, Loin de Rueil, Saint Glinglin, Le dimanche de la vie, Zazie dans le métro, Les Œuvres complètes de Sally Mara, Les fleurs bleues, Le vol d’Icare, tj. díla, která vyšla po 2. světové válce. Tento svazek vyšel v roce 2006.)
• Spekuluje se rovněž o vydání dalších svazků, které by obsahovaly Queneauovy eseje, případně dosud nevydané texty (dostupné v archivu

Básnické sbírky

• Cent mille milliards de poèmes (Sto tisíc miliard sonetů) – typicky oulipistické dílo. Obsahuje pouze deset sonetů. Každý řádek v každém sonetu odpovídá svou gramatickou i logickou strukturou řádku se stejným pořadím v jiném sonetu. Kniha navíc běžně vychází ve francouzských vydáních s vodorovně nařezanými listy, takže si každý čtenář může dohromady složit libovolný sonet. Četba všech možných kombinací (celkem 10¹⁴) by jednomu čtenáři trvala zhruba 200,000,000 let i při čtení zabírajícím 24 hodin denně.

fr. název	nakl. + rok vydání	poznámka
Les Ziaux	1943
L’instant fatal	Gallimard 1946	některá vydání obsahují rovněž sbírku Les Ziaux
Exercices de style	Gallimard 1947	Stylistická cvičení - banální historka popsaná v 99 stylistických a jazykových obměnách (Váhavě, Subjektivně, Předpojatě, Vulgárně, Nešikovně, Balada, Alexandrín, Sonet, Baroko, Helénismy, Kondicionál, Geometricky, Zoologicky...) Český překlad Patrik Ouředník (Jazzová sekce 1985; Volvox Globator 1994)
Le chien à la mandoline	Gallimard 1965
Courir les rues	1967
Battre la campagne	1968
Fendre les flots	1969
Morale élémentaire	Gallimard 1975

Eseje

fr. název	nakl. + rok vydání	poznámka
Bâtons, chiffres et lettres	Gallimard 1950, 2. vyd. 1965 Idées no 70 a také jako Folio Essais no 247
Une histoire modèle	Gallimard 1966	Esejistické úvahy týkající se historie (jejího opakování se). Často je tato kniha chápána jako vysvětlující doslov k románu Les fleurs bleues (1965).

Související články

• Seznam francouzských spisovatelů

Externí odkazy

• Ukázka z českého překladu Stylistických cvičení (stránky Patrika Ouředníka)
• Stránky queneau.net (francouzsky)
• Queneauova kompletní bibliografie s poznámkami (Charles Kestermeier)
• Interaktivní generátor Queneauových sonetů, francouzsky