Yves Montand

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Yves Montand
alt =
Yves Montand na Filmovém festivalu v Cannes (1987)
Rodné jméno Ivo Livi
Narození 13. říjen 1921
Itálie Monsummano Terme
Úmrtí 9. listopad 1991 (70 let)
Francie Senlis, Oise
Aktivní roky 1946 - 1991
Manžel/ka Simone Signoret (1951-1985)
Carole Amiel 1987-91

Yves Montand, rodným jménem Ivo Livi (13. října 1921, Monsummano Alto, Toskánsko, Itálie9. listopadu 1991, Senlis (Oise)) byl francouzsko-italský herec a šansoniér.

Život[editovat | editovat zdroj]

Začátky[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z prosté rodiny chudých katolických venkovanů. V roce 1921, krátce po jeho narození jeho rodiče odešli z Itálie do Francie. Když žádali o francouzské občanství, jeho otec uvedl, že opustili Itálii, aby unikli Mussoliniho režimu. Montand vyrůstal v Marseille, kde pracoval v holičství své sestry. Začal svou kariéru jako zpěvák v marseilleském music-hallu. Měl velmi atraktivní vzhled a podmanivou barvu hlasu. V roce 1944 ho objevila Édith Piaf, v roce 1945 přešel do théâtre de l'Étoile v Paříži, zde byla odstartována nejprve jeho kariéra obdivovaného šansoniéra a později i úspěšného filmového herce. Po boku Edith Piaf, která se stala jeho rádkyní, učitelkou i milenkou dosáhl svých prvních úspěchů, během roku 1946 se však jejich cesty rozdělily.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Jakožto šansoniér a protagonista mnoha filmů byl znám po celém světě. V roce 1951 se oženil s herečkou Simone Signoret a během své kariéry spolu vytvořili mnoho hlavních rolí. Manželství bylo podle známých svědectví velmi harmonické a trvalo do Simoniny smrti v roce 1985, i když měl Yves řadu jiných vztahů, především s Marilyn Monroe, se kterou natočil jeden ze svých posledních filmů, Let's Make Love Milujme se.

Během své kariéry Montand hrál v mnoha amerických filmech, jako např. v Broadwayi. V roce 1980 byl nominován na cenu Premio César jako nejlepší herec za film I comme I care a znovu v roce 1984 za film Garçon!

V roce 1986, poté, co jeho mezinárodní věhlas znatelně upadl, Yves v 65 letech získal jednu ze svých nezapomenutelných rolí jako strýc ve dvoudílném filmu Jean de Florette (Jean od Floretty),[1] natočeného podle románu francouzského spisovatele Marcela Pagnola Živá voda. Dalšími protagonisty byli Gérard Depardieu a Daniel Auteuil. Ve druhém díle filmu ze stejného roku Manon des Sources (Manon od pramene), hrála po jeho boku herečka Emmanuelle Béart. Filmy dosáhly světového úspěchu a příznivé kritiky přinesly Montandovi roli v americké talkshow Late Night with David Letterman.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Jediného syna Valentina (narozen 1988) měl Montand se svou asistentkou Carole Amiel. V žalobě o určení otcovství, která rozbouřila Francii, jiná žena označila Montanda jako otce své dcery a žádala poskytnutí jeho vzorku DNA. Montand se bránil, ale neustoupila a řízení neskončilo ani jeho smrtí – žena získala právo k exhumaci a odebrání vzorku DNA. Prokázalo se ovšem, že Montand otcem holčičky není.

V posledních letech svého života našel svůj domov v Saint-Paul-de-Vence, Provence. Zemřel 9. listopadu 1991 na infarkt myokardu během natáčení filmu IP5 (L'Ile aux pachydermes) (režie Jean-Jacques Beineix). Pochován je na hřbitově "Père Lachaise" v Paříži ve Francii, vedle své první ženy Simone Signoret.

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

  • IP5 (L'Ile aux pachydermes) (1991)
  • Jean de Florette (1986)
  • Manon des Sources (1986)
  • Garçon! (1983)
  • Le choix des armes (1981)
  • I comme Icare (1979)
  • Le Fond de L'air Est Rouge (1977)
  • Police Python 357 (1976)
  • Vincent, François, Paul…Et les Autres (1974)
  • État de Siège (1973)
  • César et Rosalie (1972)
  • Tout va Bien (1972)
  • La folie des grandeurs (1971)
  • Doznání (1970)
  • Le Cercle rouge (1970)
  • On A Clear Day, You Can See Forever (1970)
  • Z (1969)
  • Vivre pour Vivre (1967)
  • Grand Prix (1966)
  • La Guerre est finie (1966)
  • Compartiment tueurs (1965)
  • My Geisha (1962)
  • Milujme se (1960)
  • Goodbye again (1960)
  • La Grande Strada Azzurra (1957)
  • Le Salaire de la Peur (1953)
  • Les Portes de la Nuit (1946)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jean od Floretty v Česko-Slovenské filmové databázi

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yves Montand na španělské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]