Silikagel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Silikagel

Silikagel (anglicky silica gel) je granulovitá, pórovitá forma oxidu křemičitého (SiO2) vyráběná synteticky z křemičitanu sodného. Má vysokou porezitu, kolem 800 m2/g, která umožňuje snadno absorbovat vodu, což činí silikagel použitelný jako pohlcovač vlhkosti (desikant) (např. při sušení bioplynu). Silikagel může snížit relativní vlhkost uzavřeného systému až na 40 %. Po nasycení vodou může být regenerován (vysušen) ohřátím na 120˚ - 150˚ C. Silikagel je netoxický, nehořlavý a chemicky vysoce inertní. Někdy je silikagel dodáván s příměsí indikátoru vlhkosti, který změní barvu poté, když je silikagel vlhký. Běžný silikagel pojme množství vody odpovídající přibližně 20 % jeho hmotnosti.

Silikagel je používaný adsorpční materiál při odstraňování CO2 z bioplynu.[1]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. CIAHOTNÝ, Karel. Testovaní adsorpčních materiálů pro odstranění CO2 z bioplynu.. [s.l.] : [s.n.]. Kapitola Druhy adsorpčních materiálů, s. 125.