Kyselina boritá
| Kyselina boritá | |
|---|---|
  |
|
| Obecné | |
| Systematický název | Kyselina trihydrogenboritá |
| Ostatní názvy | Kyselina boritá, kyselina orthoboritá, kyselina trioxoboritá |
| Latinský název | Acidum boricum |
| Anglický název | Boric acid |
| Německý název | Borsäure |
| Sumární vzorec | H3BO3 |
| Vzhled | Bílá pevná látka |
| Identifikace | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 61,832 g/mol |
| Teplota tání | 169 °C (rozkad - vznik HBO2) |
| Teplota varu | rozklad |
| Hustota | 1,435 g/cm³ (15 °C) |
| Disociační konstanta pKa | První: 9,24 Druhá: 12,74 Třetí: 13,80 |
| Rozpustnost ve vodě | 2,69 g/100 ml (0 °C) 5,02 g/100 ml (20 °C) 11,89 g/100 ml (50 °C) 24,3 g/100 ml (80 °C) 37,51 g/100 ml (100 °C) |
| Měrná magnetická susceptibilita | -7,06 10-6 cm3 g-1 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | Trojklonná |
| Hrana krystalové mřížky | a=704 pm, b=704 pm, c=656 pm |
| Tvar molekuly | Planární |
| Dipólový moment | 0 Cm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | -1 094,8 kJ/mol |
| Standardní molární entropie S° | 88,7 J/K mol |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | -969,5 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 1,317 J K-1 g-1 |
| Bezpečnost | |
 Toxický (T) |
|
| R-věty | R60 R61 |
| S-věty | S45 S53 |
|
|
|
| H-věty | H360FD |
| NFPA 704 |
 0
1
0
|
| Teplota vznícení | Není vznítitelná |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Kyselina boritá je anorganická kyselina o složení H3BO3.
Čistá kyselina boritá je bílá krystalická látka, která se rozkládá při teplotě 169 °C. Ve vodných roztocích se chová jako mimořádně slabá kyselina o pKa = 9,0. Vytváří soli – boritany, ve kterých vystupuje vždy pouze jako jednosytná kyselina.[1]
Její zředěné vodné roztoky (obvykle 2 až 3% roztok) se používají v očním lékařství pod označením borová voda nebo umělé slzy.
Soli kyseliny borité s alkalickými kovy nacházejí uplatnění při impregnaci dřeva proti plísním, houbám a hnilobám. Ošetření dřeva kyselinou boritou zároveň snižuje jeho hořlavost a tím možnost vzniku požáru v budovách.
Kyselina boritá i její soli odpuzují nepříjemný hmyz jako mravence, šváby apod. a slouží proto jako součást netoxických insekticidů.
Kyselina boritá barví plamen intezivně zeleně a je proto součástí různých pyrotechnických směsí při přípravě ohňostrojů a podobných aplikacích. Tato reakce zároveň slouží jako důkaz výskytu boru v analytické chemii.
Pohlcuje neutrony - její roztok v koncentraci do 16 g/kg (t.j. 1,6% roztok)[2] se proto využívá jako chladivo a moderátor v tlakovodních jaderných reaktorech.
Bezpečnost [editovat]
Kyselina boritá byla agenturou ECHA zařazena na Seznam látek vzbuzujících zvlášť velké obavy, a to jako látka toxická pro reprodukci.[3]
Reference [editovat]
- ↑ KRÄTSMÁR-ŠMOGROVIČ, Juraj, a kol. Všeobecná a anorganická chémia. Martin : Osveta, š. p., 1994. 399 s. ISBN 80-217-0532-9. s. 239. (sk)
- ↑ ÚJV Řež, užití kyseliny borité v lehkovodním reaktoru
- ↑ Agentura ECHA rozšířila seznam látek podléhajících povolení o osm látek
Literatura [editovat]
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
