Kyselina boritá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kyselina boritá
Boric acidBoric acid
Obecné
Systematický název Kyselina trihydrogenboritá
Ostatní názvy Kyselina boritá, kyselina orthoboritá, kyselina trioxoboritá
Latinský název Acidum boricum
Anglický název Boric acid
Německý název Borsäure
Sumární vzorec H3BO3
Vzhled Bílá pevná látka
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 61,832 g/mol
Teplota tání 169 °C (rozklad - vznik HBO2)
Teplota varu rozklad
Hustota 1,435 g/cm3 (15 °C)
Disociační konstanta pKa První: 9,24
Druhá: 12,74
Třetí: 13,80
Rozpustnost ve vodě 2,69 g/100 ml (0 °C)
5,02 g/100 ml (20 °C)
11,89 g/100 ml (50 °C)
24,3 g/100 ml (80 °C)
37,51 g/100 ml (100 °C)
Měrná magnetická susceptibilita -7,06·10-6 cm3g-1
Struktura
Krystalová struktura trojklonná
Hrana krystalové mřížky a=704 pm, b=704 pm, c=656 pm
Tvar molekuly planární
Dipólový moment 0 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -1 094,8 kJ/mol
Standardní molární entropie S° 88,7 JK-1 mol-1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -969,5 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 1,317 JK-1g-1
Bezpečnost
Toxický
Toxický (T)
R-věty R60 R61
S-věty S45 S53

GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08

H-věty H360FD
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
1
0
 
Teplota vznícení Není vznítitelná
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Kyselina boritá je anorganická kyselina o složení H3BO3.

Čistá kyselina boritá je bílá krystalická látka, která se rozkládá při teplotě 169 °C. Ve vodných roztocích se chová jako mimořádně slabá kyselina o pKa = 9,0. Vytváří soliboritany, ve kterých vystupuje vždy pouze jako jednosytná kyselina.[1]

Její zředěné vodné roztoky (obvykle 2 až 3% roztok) se používají v očním lékařství pod označením borová voda (Acidi borici solutio 3%, Aqua borica, Borová voda (3%), Solutio acidi borici 3%, Acidum boricum solutum) nebo umělé slzy.

Soli kyseliny borité s alkalickými kovy nacházejí uplatnění při impregnaci dřeva proti plísním, houbám a hnilobám. Ošetření dřeva kyselinou boritou zároveň snižuje jeho hořlavost a tím možnost vzniku požáru v budovách.

Kyselina boritá i její soli odpuzují nepříjemný hmyz jako mravence, šváby apod. a slouží proto jako součást insekticidů.

Kyselina boritá barví plamen intenzivně zeleně a je proto součástí různých pyrotechnických směsí při přípravě ohňostrojů a podobných aplikacích. Tato reakce zároveň slouží jako důkaz výskytu boru v analytické chemii.

Pohlcuje neutrony – její roztok v koncentraci do 16 g/kg (tj. 1,6% roztok)[2] se proto využívá jako chladivo a moderátor v tlakovodních jaderných reaktorech.

Bezpečnost[editovat | editovat zdroj]

Kyselina boritá byla agenturou ECHA zařazena na seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy, a to jako látka toxická pro reprodukci.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KRÄTSMÁR-ŠMOGROVIČ, Juraj, a kol. Všeobecná a anorganická chémia. Martin : Osveta, š. p., 1994. 399 s. ISBN 80-217-0532-9. S. 239. (slovensky) 
  2. ÚJV Řež, užití kyseliny borité v lehkovodním reaktoru
  3. Agentura ECHA rozšířila seznam látek podléhajících povolení o osm látek

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.