Kyselina dusitá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kyselina dusitá
Nitrous acid.JPG
Trans-nitrous-acid-2D-dimensions.pngTrans-nitrous-acid-3D-balls.png
Obecné
Systematický název Kyselina dusitá
Anglický název Nitrous acid
Německý název Salpetrige Säure
Sumární vzorec HNO2
Vzhled Slabě namodralý vodný roztok
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 47,014 g/mol
Molární koncentrace cM 28,16 mol/dm3 (20 °C, 50% vodný roztok)
Hustota 1,135 g/cm3 (20 °C, 50% vodný roztok)
Disociační konstanta pKa 3,37 (12 °C)
2,44 (20 °C)
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Kyselina dusitá HNO2 je nestálá, středně silná jednosytná kyselina, která je stabilní jen ve studených, zředěných, slabě modře zbarvených vodných roztocích.

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Teoreticky ji lze připravit reakcí oxidu dusitého s vodou:

N2O3 + H2O → 2HNO2,

ale vzniklá kyselina dusitá se rychle rozkládá za vzniku kyseliny dusičné, oxidu dusnatého a vody:

3HNO2 → HNO3 + 2NO + H2O.

Při reakci oxidu dusičitého s vodou vzniká směs kyseliny dusičné s kyselinou dusitou:

N2O4 + H2O → HNO2 + HNO3.

V přírodě byla prokázána jako nepatrná součást smogu (až 10 μg/m3), kde vzniká již uvedenou reakcí oxidu dusičitého s vodní párou, ale téměř okamžitě se dále rozpadá.

Kyselinu dusitou také připravit rozkladem dusitanů silnými kyselinami, např. kyselinou chlorovodíkovou:

NaNO2 + HCl → HNO2 + NaCl.

Kyselina dusitá tvoří jeden typ solí, které se nazývají dusitany, které jsou stálé. Např. dusitan sodný můžeme připravit reakcí oxidu dusitého s hydroxidem sodným:

N2O3 + 2NaOH → 2NaNO2 + H2O.

Použití[editovat | editovat zdroj]

V organické chemii se používá při přípravě nestálých diazoniových solí z primárních aminů, zejména aromatických. Všeobecně reakcí s kyselinou dusitou jako činidlem můžeme od sebe odlišit primární, sekundární a terciární aminy; kyselinu dusitou přitom vyrábíme uvolněním z dusitanů silnou kyselinou přímo v reakční směsi.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.  

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Nitrous acid ve Wikimedia Commons