Heptachlor
| Heptachlor | |
|---|---|
-Heptachlor.svg) Strukturní vzorec heptachloru | |
| Obecné | |
| Systematický název | 1,4,5,6,7,8,8-heptachlor-3a,4,7,7a-tetrahydro-4,7-methan-1H-inden |
| Triviální název | heptachlor |
| Ostatní názvy | Heptagran, Heptamul, Velsicol 104, Basaklor, Heptachlordane |
| Anglický název | Heptachlor |
| Německý název | Heptachlor |
| Sumární vzorec | C10H5Cl7 |
| Vzhled | bílý či našedlý prášek |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 76-44-8 |
| Indexové číslo | 602-046-00-2 |
| Číslo EC (enzymy) | 200-962-3 |
| ChEBI | 34785 |
| SMILES | ClC1/C=C\C2C3(Cl)C(\Cl)=C(\Cl)C(Cl)(C12)C3(Cl)Cl |
| InChI | 1S/C10H5Cl7/c11-4-2-1-3-5(4)9(15)7(13)6(12)8(3,14)10(9,16)17/h1-5H |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 373,32 g/mol |
| Teplota tání | 95–96 °C |
| Teplota varu | 135–145 °C (1–1,5 mmHg) |
| Hustota | 1,58 g/cm3 |
| Bezpečnost | |
 GHS06  GHS08  GHS09 Nebezpečí[1] | |
| H-věty | H351 H311 H301 H373 H410 |
| R-věty | R24/25 R33 R40 R50/53 |
| S-věty | S1/2 S36/37 S45 S60 S61 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Heptachlor (systematický název 1,4,5,6,7,8,8-heptachlor-3a,4,7,7a-tetrahydro-4,7-methan-1H-inden) je organochlorid v minulosti používaný v zemědělství i v domácnostech jako insekticid k hubení mravenců, termitů, červů atd. Používal se i proti mravencům v při podzemním vedení elektrických kabelů nebo v okolí transformátorů. Byl také příměsí insekticidu chlordanu.
Chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Čistý heptachlor je bílá krystalická látka se slabým kafrovým zápachem, technický je žlutohnědý s voskovitou konzistencí. Teplota varu heptachloru se pohybuje mezi 135 až 145 °C, teplota tání kolísá mezi 95 až 96 °C. Heptachlor je téměř nerozpustný ve vodě (0,056 mg/l), ale dobře v organických rozpouštědlech.
Ekologická rizika[editovat | editovat zdroj]
V prostředí se transformuje působením mikroorganismů na heptachlorepoxid, který je perzistentní a toxický, kumuluje se v tukových tkáních Zvláště toxický je pro ryby, fytoplankton, včely či některé druhy ptáků. Nejohroženější jsou vzhledem ke schopnosti bioakumulace organismy na vrcholu potravních pyramid, včetně člověka.
Zdravotní rizika[editovat | editovat zdroj]
Člověk může být vystaven heptachloru orálně (v potravě), inhalačně i kontaktem s kůží. Hlavním produktem metabolismu je heptachlorepoxid, jež se kumuluje v tukových tkáních, játrech a ledvinách. Chronické vystavení heptachloru vyvolává podrážděnost, zvýšené slinění, ztráty paměti, zhoršení koncentrace, závratě, křeče, může poškozovat játra a imunitní systém. Podle klasifikace americké vládní agentury pro životní prostředí (US EPA) je heptachlor pravděpodobný lidský karcinogen, který může způsobit rakovinu jater, nervových buněk a krve (leukemie).
Mezinárodně je regulován Stockholmskou úmluvou.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Heptachlor. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Heptachlor na Wikimedia Commons
