Sergej Vladimirovič Iljušin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Iljušin na sovětské známce

Sergej Vladimirovič Iljušin (rusky: Сергей Владимирович Илюшин; 30. března 1894 Dilajevo9. února 1977 Moskva) byl ruský konstruktér, zakladatel letecké konstrukční kanceláře Iljušin. Vyvinul mnoho vojenských a dopravních letounů.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Do školy začal chodit poměrně pozdě - až ve svých devíti letech. Od patnácti let pracoval jako pomocný dělník na letišti, kde pomáhal roztlačovat letadla. Na začátku první světové války byl Iljušin odveden do armády, v roce 1916 byl přidělen a v roce 1917 absolvoval své první lety. Po skončení první světové války u Rudé armády nastoupil na místo leteckého mechanika.

Iljušinovy začátky[editovat | editovat zdroj]

Roku 1921 začal studovat na leteckém institutu v Moskvě. Studia úspěšně ukončil roku 1926. Během studií vytvoří projekty kluzáků Rabfakovec a Mastjažari a větroně Moskva. Ještě téhož roku nastoupil do Vědeckotechnické komise vzdušných sil. Od roku 1931 působil jako vedoucí letecký konstruktér. V této pozici se poprvé výrazněji prosadil až v roce 1936, kdy zkonstruoval dvoumotorový letoun CKB-26, který vytvořil několik výškových rekordů. Za druhé světové války bylaq vojenská verze tohoto stroje pod označením Il-4 používána jako bombardér s dlouhým doletem. Během druhé světové války se prosadil i s dalším letounem, pancéřovaným bitevníkem Il-2 z roku 1939.

Po 2. světové válce[editovat | editovat zdroj]

Ve výrobě vojenských letadel pokračoval i po druhé světové válce. Mezi ně patří například proudový bombardér Il-28, ale i mnoho dalších. Začal se ale orientovat spíše na výrobu civilních letounů. V krátké době vznikly projekty dopravních letounů Il-12, Il-14, Il-18 a zejména Il-62, s kapacitou 162 cestujících, cestovní rychlostí 900 km/h a maximálním doletem přes devět tisíc kilometrů. Tento letoun byl představen na leteckém dni 9. července roku 1967 v Moskvě. Vyvinul také nákladní proudové letadlo Il-76, poprvé předvedené na aerosalonu v Paříži roku 1971. Il-76 má cestovní rychlost 850 km/h a je schopno nést náklad o hmotnosti 40 000 až 70 000 kg.

Roku 1976 začaly letové zkoušky posledního jím zkonstruovaného letounu, kterým je Il-86 s kapacitou 350 cestujících. Uvedení stroje do normálního provozu se ale on sám nedožil. Zemřel v Moskvě ve věku nedožitých 83 let.