Iljušin Il-40

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Iljušin Il-40
Určení bitevní letoun
Výrobce OKB Iljušin
Šéfkonstruktér Sergej Vladimirovič Iljušin
První let 7. března 1953
Uživatel SSSR
Vyrobeno kusů 2

Iljušin Il-40 byl prototyp sovětského bitevního letounu z první poloviny 50. let 20. století. Jednalo se o první pancéřovaný bitevní stroj s proudovým pohonem. První prototyp vzlétl 7. března 1953. Roku 1955 vzlétl druhý prototyp Il-40P, který měl překonstruované přívody vzduchu. Letoun však nebyl sériově vyráběn. Byl poslední konstrukcí pancéřovaného bitevníku v koncepci,jak ji Iljušin vytvořil za války. Tento pancéřovaný typ z roku 1953 se vyznačoval plochým trupem se dvěma proudovými motory AM-5F vedle sebe a dvoumístnou kabinou, z níž střelec ovládal pohyblivý dvojitý kanón NS-23/23mm na zádi. Konstrukční práce začaly v r.1952. I zde Iljušin těžce opancéřoval hlavní životně důležité části, především motory a pilotní kabinu. V r.1953 začaly letové zkoušky.Během nich se laborovalo i s použitím různých typů motorů.vedle AM-5F,použitých u prvního prototypu(Il-40)dostal druhý prototyp(Il-40P)motory RD-9V. I když Il-40 vypadal nadějně, do sériové výroby nešel.Jeho roli dokázaly účinně plnit i letouny Mig-17 s odpovídající výzbrojí.

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 2
  • Rozpětí: 16 m
  • Délka: 16.60 m
  • Nosná plocha: 47.60 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 11.290 kg
  • Pohonné jednotky: 2x Mikulin AM-5F(2.700kp)s přídavným spalováním
  • Max.vzletová hmotnost:17.470 kg
  • Maximální rychlost:963 km/h
  • Dostup: 11.600 m
  • Dolet: 1.115 km
  • Výzbroj: 6× kanón NS-23 ráže 23 mm,dvojkanón NR-23 ráže 23 mm na krytí zadní polosféry, bomby do hmotnosti 1000 kg