Vladimir Sergejevič Iljušin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vladimir Sergejevič Iljušin
Narození 31. březen 1927
Moskva
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Úmrtí 1. březen 2010
Moskva
RuskoRusko Rusko
Národnost ruská
Vzdělání Žukovského vojenská letecká inženýrská akademie
Povolání zkušební pilot firmy Suchoj
Titul hrdina Sovětského svazu, Mistr sportu SSSR
Politická strana KSSS

Vladimir Sergejevič Iljušin (rusky Владимир Сергеевич Ильюшин, 31. března 1927 – 1. března 2010)[1] byl sovětský zkušební pilot konstrukční kanceláře Suchoj, začátkem 60. let 20. století ustanovil několik světových leteckých výškových rekordů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vladimir Iljušin byl synem leteckého konstruktéra Sergeje Iljušina, žili v Moskvě. Roku 1941 v hlídce protivzdušné obrany hasil německé zápalné pumy, za což získal své první vyznamenání – medaili „Za obranu Moskvy“.[2]

Od roku 1944 sloužil v armádě, roku 1949 absolvoval Balašovskou vojenskou leteckou školu, o dva roky později Žukovského vojenskou leteckou inženýrskou akademii, roku 1951 školu zkušebních pilotů ministerstva leteckého průmyslu.[3] Poté pracoval v Letecko-výzkumném institutu M. M. Gromova jako zkušební pilot. Od roku 1957 byl zkušebním pilotem Suchojovy konstrukční kanceláře. vypacoval se ze zkušebního pilota na šéfpilota firmy, roku 1972 se stal zástupcem hlavního konstruktéra, od roku 2000 byl poradcem vedení společnosti.[1]

Ovládl řízení 145 typů a verzí letadel a vrtulníků. Prováděl první lety na Su-9, Su-11, T-5, Su-15, Su-17, Su-24, T-4, Su-25 a Su-27.[3] V letech 1959–1962 ustanovil několik leteckých rekordů, mimo jiné rekord v dosažené výšce – 23 852 m a rekord výšky horizontálního letu – 21 170 m v letadle Su-9.[3]

Za vynikající výkony obdržel řadu státních vyznamenání, obdržel titul hrdina Sovětského svazu a Leninův řád (1960), Řád rudé hvězdy (1964), Řád rudého praporu (1966), Řád rudého praporu práce (1971), ruský řád „Za zásluhy před vlastí“ (1999).

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

V zemích západní Evropy a USA koluje legenda o Iljušinově kosmickém letu ještě před letem prvního kosmonauta Jurije Gagarina. Poprvé s ní přišel moskevský korespondent Daily Workeru dva dny před Gagarinovým letem.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Умер летчик-ас. Время новостей [online]. 2010-3-3, čís. 35 [cit. 2012-4-10]. Dostupné online.  (rusky) 
  2. СИМОНОВ, А. А. Ильюшин Владимир Сергеевич [online]. Патриотический интернет-проект "Герои Страны", [cit. 2012-04-10]. Dostupné online. (rusky) 
  3. a b c Память [online]. ОАО "Компания "Сухой", 2010-3-4, [cit. 2012-04-10]. Dostupné online. (rusky) 
  4. HALL, Rex; SHAYLER, David J.. The Rocket Men: Vostok & Voskhod, the First Soviet Manned Spaceflights. Berlin, Heidelberg, New York : Springer, 2001. ISBN 1-85233-391-X. S. 145. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]