CAGI

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
CAGI.
Institut CAGI. Nalevo budova s vertikálním větrným tunelem T-105 postaveným roku 1941.
CAGI. Detail vertikálního větrného tunelu T-105.

CAGI je zkratka ruského názvu Центральный аэрогидродинамический институт - ЦАГИ (transkripcí Centralnyj aerogidrodinamičeskij institut, česky Ústřední aerohydrodynamický institut) významného ruského a dříve sovětského leteckého institutu.[1] Byl založen v Moskvě průkopníkem ruského letectví Nikolajem Jegorovičem Žukovským 1. prosince 1918.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1925 do 30. let 20. století poskytoval ústav podporu Tupolevově divizi AGOS (transkripcí Aviacija, Gidroaviacija i Opytnoje Stroitelstvo), první letecké konstrukční kanceláři v SSSR a tou dobou nejdůležitější.[2] V 30. letech vznikly další dvě velké konstrukční kanceláře, Iljušinova CKB (transkripcí Centralnoje Konstrukcionnoje Bjuro) a Kalininova v Charkově, která ale existovala pouze krátce.[2]

V roce 1930 bylo v CAGI založeno vrtulníkové oddělení, v němž vzniklo několik experimentálních vrtulníků, prvním z nich byl stroj CAGI 1-EA (vůbec první sovětský vrtulník), dále např. CAGI 3-EA, CAGI 5-EA a CAGI 11-EA.[3][4] CAGI 7-EA (jiným názvem CAGI A-7) byl vírník, který navrhl sovětský letecký inženýr Nikolaj Iljič Kamov.

Moskevská pobočka je nyní známa jako MAGI nebo Moskevský komplex CAGI. Mezi techniku těžící z technologie vyvinuté v CAGI patří např. raketa Eněrgija nebo sovětský raketoplán Buran.

V institutu působilo mnoho renomovaných inženýrů, leteckých konstruktérů, např.:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku TsAGI na anglické Wikipedii.

  1. G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva : OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. Kapitola It all began with an autogyro, s. 10. (rusky, anglicky) 
  2. a b (1993-10) The Soviet armaments industry, 15–16. ISBN 978-3-7186-5313-3.  (anglicky)
  3. a b G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva : OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. Kapitola It all began with an autogyro, s. 13. (rusky, anglicky) 
  4. a b c G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva : OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. Kapitola It all began with an autogyro, s. 9-10. (rusky, anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Wilfried Kopenhagen: Lexikon Sowjetluftfahrt. Elbe-Dnjepr, Klitzschen 2007, ISBN 978-3-933395-90-0. (německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]