CAGI

CAGI je zkratka ruského názvu Центральный аэрогидродинамический институт - ЦАГИ (transkripcí Centralnyj aerogidrodinamičeskij institut, česky Ústřední aerohydrodynamický institut) významného ruského a dříve sovětského leteckého institutu.^[1] Byl založen v Moskvě průkopníkem ruského letectví Nikolajem Jegorovičem Žukovským 1. prosince 1918. Sídlí v městě Žukovskij^{[pozn. 1]} s pobočkou v nedaleké Moskvě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1925 do 30. let 20. století poskytoval ústav podporu Tupolevově divizi AGOS (transkripcí Aviacija, Gidroaviacija i Opytnoje Stroitelstvo), první letecké konstrukční kanceláři v SSSR a tou dobou nejdůležitější.^[2] V 30. letech vznikly další dvě velké konstrukční kanceláře, Iljušinova CKB (transkripcí Centralnoje Konstrukcionnoje Bjuro) a kancelář Kalinina v Charkově, která ale existovala pouze krátce.^[2]

V roce 1930 bylo v CAGI založeno vrtulníkové oddělení, v němž vzniklo několik experimentálních vrtulníků, prvním z nich byl stroj CAGI 1-EA (vůbec první sovětský vrtulník), dále např. CAGI 3-EA, CAGI 5-EA a CAGI 11-EA.^[3]^[4] CAGI 7-EA (jiným názvem CAGI A-7) byl vírník, který navrhl sovětský letecký inženýr Nikolaj Iljič Kamov.

Moskevská pobočka je nyní známa jako MAGI nebo Moskevský komplex CAGI. Mezi techniku těžící z technologie vyvinuté v CAGI patří např. raketa Eněrgija nebo sovětský raketoplán Buran.

V institutu působilo mnoho renomovaných inženýrů, leteckých konstruktérů, např.:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku TsAGI na anglické Wikipedii.

↑ G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva: OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. Kapitola It all began with an autogyro, s. 10. (rusky, anglicky)
↑ ^a ^b Albrecht; NIKUTTA, Randolph. The Soviet armaments industry. [s.l.]: [s.n.], 1993-10. Dostupné online. ISBN 978-3-7186-5313-3. S. 15–16. (anglicky)
↑ ^a ^b G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva: OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. Kapitola It all began with an autogyro, s. 13. (rusky, anglicky)
↑ ^a ^b ^c G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva: OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. Kapitola It all began with an autogyro, s. 9–10. (rusky, anglicky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Wilfried Kopenhagen: Lexikon Sowjetluftfahrt. Elbe-Dnjepr, Klitzschen 2007, ISBN 978-3-933395-90-0. (německy)

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

↑ Z toho důvodu se někdy institut označuje jako žukovský a jindy Žukovského

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu CAGI na Wikimedia Commons
(rusky)(anglicky) CAGI, oficiální stránka
(anglicky) CAGI, www.buran-energia.com

[autogyra1-1] G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva: OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. Kapitola It all began with an autogyro, s. 10. (rusky, anglicky)

[arm-3] Albrecht; NIKUTTA, Randolph. The Soviet armaments industry. [s.l.]: [s.n.], 1993-10. Dostupné online. ISBN 978-3-7186-5313-3. S. 15–16. (anglicky)

[brat-4] G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva: OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. Kapitola It all began with an autogyro, s. 13. (rusky, anglicky)

[kammil-5] G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva: OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. Kapitola It all began with an autogyro, s. 9–10. (rusky, anglicky)

[2] Z toho důvodu se někdy institut označuje jako žukovský a jindy Žukovského

[1]

[pozn. 1]

[2]

[3]

[4]