Michail Leonťjevič Mil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Michail Leonťjevič Mil
Michail Leonťjevič Mil na aršíku ruské pošty.
Michail Leonťjevič Mil na aršíku ruské pošty.
Narození 22. listopadu 1909
Irkutsk, Flag of Russian Empire for private use (1914–1917) 3.svg Ruské impérium
Úmrtí 31. ledna 1970 (60 let)
Moskva, Sovětský svaz Sovětský svaz
Národnost ruská
Alma mater Donský polytechnický institut
(Донской политехнический институт)
Pracoviště Moskevský vrtulníkový závod M. L. Mila
Známý díky letecké konstrukce
Získaná ocenění Hrdina socialistické práce (1966)
Leninův řád (3×)
Řád rudého praporu práce
Státní vyznamenání SSSR
Řád rudé hvězdy
Řád Vlastenecké války
Leninova cena

Michail Leonťjevič Mil (rusky Михаил Леонтьевич Миль, 22. listopadu 1909 v Irkutsku - 31. ledna 1970 v Moskvě) byl zakladatel a hlavní konstruktér sovětské konstrukční kanceláře Mil (tovární prefix Mi), celosvětově proslulé zejména výrobou vrtulníků.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pomník M. L. Mila.

Michail Leonťjevič Mil se narodil v Irkutsku v židovské rodině střední třídy. Jeho otec byl zaměstnancem Transsibiřské magistrály, matka byla zubařkou. Mladý Mil ve věku 12 let získal svou první cenu za model kluzáku. V roce 1926 byl přijat na Sibiřský technologický institutTomsku (rusky Сибирский технологический институт). Zde ale nemohl studovat obor letectví a tak přestoupil v roce 1928 na Donský polytechnický institut v Novočerkassku, kde se mohl věnovat studiu aviatiky. Oženil se se spolužačkou P. G. Ruděnkovou a měl s ní 4 dcery a 1 syna.

V roce 1929 začal pracovat Nikolaj Iljič Kamov společně s Nikolajem Kirilovičem Skržinským na projektu autogyry s kloubovým rotorem KASKR-1 (zkratka KAmov-SKRžinskij). Mezi členy týmu KASKR patřil tou dobou i student Michail Leontějevič Mil.[1] V roce 1940 byl založen na letišti Podosinki poblíž železniční stanice Uchtomskaja Závod č. 290, první konstrukční kancelář v SSSR specializovaná na produkci autogyr. Autor myšlenky N. I. Kamov se stal hlavním konstruktérem a vedoucím mužem, M. L. Mil byl ustanoven jeho zástupcem.[2]

Po vypuknutí druhé světové války bojoval roku 1941 v Rudé armádě na východní frontě blízko Jelnyje. V roce 1943 byl z bojů stažen a povolán k leteckému výzkumu. Úkolem bylo zlepšit stabilitu a ovládání vojenských letadel. Dokončil disertační práci a v roce 1947 převzal vedení vrtulníkového oddělení v CAGI (Centrální aerohydrodynamický institut), které se záhy transformovalo v Moskevský vrtulníkový závod M. L. Mila.

Stroje vyrobené pod Milovým vedením ustanovily mnoho domácích i světových rekordů. Podílel se např. na konstrukci vrtulníků Mi-1, Mi-2, Mi-4, Mi-6, Mi-8, Mi-10, V-12. Poruchovost posledně jmenovaného stroje (V-12) měla nepříznivý dopad na konstruktérovo zdraví a byla příčinou jeho předčasné smrti. Michail Leontějevič Mil zemřel v lednu 1970 v Moskvě a byl pochován na hřbitově Judinskoje poblíž Moskvy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Mil Mi-1, první sériově vyráběný vrtulník v Sovětském svazu.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mikhail Mil na anglické Wikipedii.

  1. G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva : OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. Kapitola It all began with an autogyro, s. 10. (rusky, anglicky) 
  2. G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva : OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. Kapitola It all began with an autogyro, s. 14. (rusky, anglicky) 
  3. FOJTÍK, Jakub. Víceúčelový vrtulník Mi-2. 1. vyd. Cheb : Svět křídel, 2008-2. 191 s. ISBN 978-80-86808-61-1. strana 8 (česky, anglicky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva : OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. S. 376. (rusky, anglicky) 
  • Pederson, Jay. International Directory of Company Histories, Vol.24, St James Press (1998), ISBN 1-55862-365-5 (anglicky)
  • Bull, Stephan. Encyclopedia of Military Technology and Innovation, Greenwood (2004), ISBN 1-57356-557-1 (anglicky)
  • Gordon, Yefim. Soviet Air Power in World War II. Midland Publishing (2008), ISBN 1-85780-304-3 (anglicky)
  • Dawid Gaj. Mil i jego śmigłowce. Wydawnictwo MON, 1979 (polsky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]