Mil Mi-2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mil Mi-2
Polský armádní Mi-2
Polský armádní Mi-2
Určení lehký víceúčelový užitkový vrtulník
Výrobce Mil
První let září 1961[1]
Uživatel SSSR Sovětský svaz
Rusko Rusko
Polsko Polsko
Československo Československo
Česká republika Česká republika
Slovensko Slovensko
Východní Německo Východní Německo
Maďarsko Maďarsko
Bulharsko Bulharsko
Rumunsko Rumunsko
a další
Výroba 1965-1985
Vyrobeno ~ 7200 ks
Varianty PZL Kania

Mil Mi-2 (kódové označení NATO Hoplite) je lehký dvoumotorový víceúčelový vrtulník s třílistým nosným rotorem a dvoulistým tlačným vyrovnávacím rotorem. Je schopen sloužit jako letecký doprovod s výzbrojí raket ráže 57 mm a 23 mm kanónem. Jedná se o nástupce vrtulníku Mil Mi-1. V letectvu SSSR sloužil od roku 1965. Ačkoliv je Mi-2 sovětský vrtulník, byl vyráběn výhradně v polském Swidniku. Několik prvních kusů bylo však vyrobeno i v Sovětském svazu. Výroba skončila v roce 1985, celkově bylo vyrobeno okolo 7200 kusů. Armáda ČR v současné době (2011) provozuje stále šest kusů Mi-2.

Obsah

[editovat] Vývoj

Prvním vrtulníkem vyrobeným v Sovětském svazu byl typ Mil Mi-1, který byl poháněn hvězdicovým motorem. Jeho první let se uskutečnil v roce 1948. V 50. letech v reakci na vývoj vrtulníků ve Spojených státech a Francii bylo rozhodnuto o vývoji lehkého vrtulníku, který bude poháněn turbohřídelovými motory. Ty měly zajistit vyšší výkon vrtulníku. V 50. letech byly vyrobeny turbohřídelové motory GDT-350, které byly využity v nových vrtulnících Mi-2 (sovětské označení bylo V-2). Několik prvních kusů bylo vyrobeno v Sovětském svazu, ale na trvalo se výroba v roce 1964 přesunula do výrobního závodu Mil v Polsku. Byly vyrobeny stovky vrtulníků Mi-2 jak pro civilní, tak pro vojenské účely. Existovala i vylepšená verze Mil Mi-2M, která byla rozšířená a bylo možno přepravovat až 10 pasažérů. Vrtulníky byly často využívány ve prospěch letecké záchranné služby a nasazovány pro leteckou službu pátrání a záchrany.

V Polsku bylo vyrobeno několik speciálních vojenských verzí, které mohly sloužit jako letecký doprovod s výzbrojí raket ráže 57 mm a 23 mm kanónem. Mohly také nést čtyři rakety 9K11 Maljutka a protitankové řízené střely Strela 2.

[editovat] Varianty

Civilní Mi-2 v Rusku
Armádní Mi-2 v Česku
Mi-2 ruské armády
  • V-2 : První prototyp.
  • V-2V : Vyzbrojený prototyp.
  • Mi-2 Platan
  • Mi-2A
  • Mi-2B : Modernizovaná verze určená pro export na Blízký východ, měla modernější navigační systémy.
  • Mi-2 Ch Chekla
  • Mi-2D Przetacznik : Verze vybavená o R-111 radio.
  • Mi-2FM : Průzkumná verze.
  • Mi-2P : Osobní transportní verze s přepravní kapacitou šest pasažérů.
  • Mi-2R : Zemědělská verze.
  • Mi-2RL : Verze pro účely letecké záchranné služby.
  • Mi-2RM : Záchranná varianta obohacená o naviják a spustitelné záchranné rafty.
  • Mi-2Ro: Průzkumná verze vybavená kamerami.
  • UMi-2Ro: Průzkumná cvičná verze.
  • Mi-2RS Padalec: Průzkumná verze určená pro podmínky v chemickém nebo biologickém ohrožení.
  • Mi-2S : Verze pro leteckou záchrannou službu s obohacenou výbavou.
  • Mi-2Sz : Cvičná verze se zdvojeným řízením.
  • Mi-2T : Transportní užitková verze.
  • Mi-2U : Cvičná verze se zdvojeným řízením.
  • Mi-2US : Armádní verze vybavená 23 mm kanónem a čtyřmi 7,62 mm kulomety PK.
  • Mi-2URN Żmija : Armádní verze.
  • Mi-2URP Salamandra : Armádní verze.
  • Mi-2URP-G Gniewosz : Armádní verze.
  • Mi-2 Plus : Modernizovaná verze Mi-2 s výkonnějšími motory GTD-350W2, listy hlavního rotoru z kompozitních materiálů, novou avionikou a některými dalšími úpravami.
  • Mi-3 : Plánovaná verze, pro kterou nebyly vyvinuty motory a stroj nebyl vyráběn.
  • Mi-2MSB2 : Modernizovaná verze ukrajinských vzdušných sil; modernizace bude probíhat od konce roku 2011.

[editovat] Mi-2 u české policie

Policejní Mi-2 v depozitáři Leteckého muzea Kbely
Vrtulník letecké záchranné služby v Polsku (před rokem 2011)

Policejní letectvo v Československu získalo od roku 1972 celkem 32 vrtulníků Mi-2.[2] Počet byl však vysoký, a tak některé přešly pod správu společnosti Slov-Air. Vrtulníky sloužily k přepravě osob a nákladu, k leteckému pátrání, retranslačním letům, hlídkové činnosti pro jednotky požární ochrany, kontrole stavu ovzduší a lesních porotostů a ke geofyzikálnímu průzkumu země.[3] Od roku 1974 pak hlídkovaly nad územím Prahy a středních Čech, aby získávaly informace pro rozhlasový pořad Zelená vlna. Na počátku 90. let se začalo projevovat stáří dosluhujících vrtulníků, které musely být ve službě nahrazovány.[3] V letech 1992 a 1993 byla část policejních vrtulníků nahrazena novějšími stroji MBB Bo 105.[4] Poslední let vrtulníkem Mi-2 v rámci Letecké služby Policie ČR proběhl 27. května 1996.[5][3] Celkově s nimi bylo nalétáno 36 835 letových hodin.[6]

[editovat] Mi-2 u letecké záchranné služby

[editovat] V Polsku

Polsko je pokryto sítí 18 stanic letecké záchranné služby (Lotnicze Pogotowie Ratunkowe), z nichž jedna je sezónní.[7] Na mnoha stanicích ještě v roce 2010 byly připraveny ke vzletu vrtulníky Mi-2. Kromě toho byl v systému zařazen i vrtulník Agusta A109, který ale v roce 2009 havaroval.[8] Počítalo se, že během roku 2011 dojde k obměně posledních vrtulníků za modernější Eurocoptery EC 135. V současné době létají v Polsku už jen moderní vrtulníky EC 135, kterých je aktuálně 23.[9] V roce 2011 se plánuje rozšíření sítě stanic HEMS v Polsku. Výměnou posledního vrtulníku započala nová éra letecké záchranné služby v Polsku.[10]

[editovat] V Česku

Největší význam vrtulníků se projevil ve prospěch letecké záchranné služby, která byla uvedena do provozu poprvé na území Československa 1. dubna 1987 (stanice Kryštof 01 v Praze).[11][12] Do konce roku 1992 vzniklo na území celého Československa celkem 18 základen letecké záchranné služby a na každé sloužil zpočátku vrtulník Mi-2. Vrtulníky nebyly standardně dodávány od výrobce se zdravotnickou zástavbou tak, jako je tomu dnes, ale ta musela být instalována později. V roce 1992 začaly vznikat první soukromé letecké společnosti (např. Alfa Helicopter, v roce 1993 společnost DSA), které na některých stanicích provozovaly leteckou záchrannou službu. Společnost Alfa Helicopter stihla do roku 1994 vyměnit veškeré vrtulníky Mi-2 na třech stanicích (Kryštof 04, Kryštof 09, Kryštof 12) za modernější stroje Bell 206. V druhé polovině 90. let již nebyly vrtulníky Mi-2 pro leteckou záchrannou službu v Česku vůbec využívány. I přesto, že se jednalo o hlučné a málo výkonné stroje, znamenaly vrtulníky Mi-2 pro rozvoj letecké záchranné služby na území Československa na sklonku 80. let obrovský posun dopředu.

[editovat] Specifikace (Mi-2T)

Mapa uživatelů
Mi-2-Hoplite-schema.png

Data podle: Atlas vojenské techniky - Vrtulníky[1], Policejní vrtulníky[13]

[editovat] Technické údaje

  • Posádka: 2
  • Užitečná zátěž: 8 osob nebo 2 ležící a 2 sedící pacienti nebo 700 kg vnitřního nebo 800 kg vnějšího nákladu
  • Průměr rotoru: 14,5 m
  • Průměr vyrovnávacího rotoru: 2,7 m
  • Délka s otáčejícími se rotory: 17,4 m
  • Délka trupu: 11,4 m
  • Výška: 3,75 m
  • Plocha rotoru: 165 m²
  • Prázdná hmotnost: 2380 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 3550 kg
  • Pohonná jednotka: 2× turbohřídelový motor PZL GTD-350, každý o výkonu 294 kW

[editovat] Výkony

  • Maximální rychlost: 210 km/h
  • Cestovní rychlost: 185 km/h
  • Stoupavost u země: 4,9 m/s
  • Praktický dostup: 3800 m
  • Statický dostup s vlivem země: 1900 m
  • Statický dostup bez vlivu země: 960 m
  • Dolet: 420 km
  • Zatížení rotoru: 21 kg/m²
  • Poměr výkon/ hmotnost: 170 W/kg

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

  • V tomto článku je použit překlad textu z článku Mil Mi-2 na anglické Wikipedii.
  1. ↑ a b ZDOBINSKÝ, Michal. Atlas vojenské techniky - Vrtulníky. 1. vyd. Praha : Magnet-press, 1994. ISBN 80-85847-13-2.  
  2. ↑ FOJTÍK, Jakub. Policejní vrtulníky. Praha : Naše vojsko, 2007. 173 s. ISBN 978-80-206-0870-3. Kapitola Vrtulníky sloužící u policejního letectva; Mil Mi-2, s. 106.  
  3. ↑ a b c FOJTÍK, s. 106
  4. ↑ FOJTÍK, s. 113, Eurocopter (Messerschmitt Blohm Bolkov) BO 105 CBS4
  5. ↑ PZL-Swidnik Mi-2 Hoplite [online]. vrtulnik.cz, 2010-03-27, [cit. 2011-06-06]. Dostupné online.  
  6. ↑ DLOUHÝ, Michal; MINAŘÍK, Jaroslav. Policejní letectvo; Včera a dnes. Praha : THEMIS, nakladatelství Tiskárny MV, p.o., 2000. 56 s. ISBN 80-85821-91-5. S. 29.  
  7. ↑ Bazy HEMS [online]. Lotnicze Pogotowie Ratunkowe, [cit. 2011-06-06]. Dostupné online. (polsky) 
  8. ↑ Agusta LPR, SP-HXA rozbita w Warszawie [online]. lotnictwo.net.pl, 2009-11-20, [cit. 2011-06-06]. Dostupné online. (polsky) 
  9. ↑ MZ: do końca roku będą wszystkie zamówione śmigłowce ratunkowe [online]. onet.pl, [cit. 2011-06-06]. Dostupné online. (polsky) 
  10. ↑ Koniec Mi-2. Nowa era lotniczego pogotowia w Olsztynie [online]. Lotnicze Pogotowie Ratunkowe, 2011-04-26, [cit. 2011-06-06]. Dostupné online. (polsky) 
  11. ↑ Historie Letecké záchranné služby v Praze [online]. Letecká služba Policie ČR, [cit. 2011-06-06]. Dostupné online.  
  12. ↑ Historie [online]. Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy, [cit. 2011-06-06]. Dostupné online.  
  13. ↑ FOJTÍK, s. 151; Příloha č. 11 - Základní takticko technická data vrtulníků policejního letectva

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Mil Mi-2

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mil_Mi-2&oldid=7784906“
Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích