Aero L-29 Delfín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
L-29 Delfín
Aero L-29 Delfín, uživatel University of Iowa
Aero L-29 Delfín, uživatel University of Iowa
Určení Vojenský cvičný letoun
Výrobce Aero Vodochody
Šéfkonstruktér Ing. Jan Vlček, Z. Rublič
a K. Tomáš
První let 5. dubna 1959
Zařazeno 1963
Uživatel Sovětské letectvo
České letectvo
Výroba 1963–1974
Vyrobeno kusů 3 500 ks
Cena za kus exportní cena v roce 1963:
915 200 Kčs[1]

Aero L-29 Delfín (v kódu NATO "Maya") byl vojenský proudový cvičný letoun, který se během 60. let stal standardním cvičným proudovým letounem států Varšavské smlouvy. Šlo o první proudový letoun navržený a vyráběný v Československu.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Na konci padesátých let sovětské letectvo hledalo proudový letoun, který by nahradil cvičné letouny s pístovým motorem; tento požadavek se později objevil ve všech zemích východního bloku. Firma Aero odpověděla prototypem XL-29 navrženým Zdeňkem Rubličem a Karlem Tomášem. Letoun poprvé vzlétl 5. května 1959 a byl poháněn britským motorem Bristol Siddeley Viper.

Pro letoun byl souběžně vyvíjen československý motor Motorlet M-710 s moderním axiálním kompresorem. Později v září 1956 hlavní předpokládaný zákazník, letectvo Sovětského svazu, požadovalo jednodušší motor s radiálním kompresorem a pro letoun začal být vyvíjen později úspěšný motor Motorlet M-701. Z důvodu zpoždění vývoje tohoto motoru létaly první dva prototypy s britským motorem Bristol-Siddeley Viper.

V roce 1961 byl Delfín porovnáván s letouny TS-11 Iskra a Jak-30 a stal se vítězem. Polsko dále pokračovalo ve vývoji letounu TS-11 Iskra, ale ostatní státy Varšavské smlouvy se rozhodly pro Delfína.

Výroba začala v roce 1963 a trvala 11 let, vyrobilo se okolo 3 500 ks. Vyvinuta byla i jednomístná verze L-29A Akrobat. Průzkumná verze s kamerami v přídi letounu se vyráběla jako L-29R.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Letouny sloužily pro základní, pokračovací a zbraňový výcvik. Pro ten byly opatřeny závěsy na kanóny, pumy a rakety. Takto vyzbrojené egyptské letouny byly v roce 1973 během jomkipurské války nasazeny proti izraelským tankům. Později byly v mnoha zemích Delfíny nahrazeny následníkem L-39 Albatros.

Verze[editovat | editovat zdroj]

  • L-129 verze s vysokotlakým hydraulickým systémem
  • L-229 jednomístná, lehká speciální verze
  • L-29R průzkumná verze
  • L-29A speciální, akrobatická verze

Specifikace (L-29)[editovat | editovat zdroj]

Motor M701
Aero L-29 Delfin sketch.svg

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 2 (žák, instruktor)
  • Délka: 10,81 m
  • Rozpětí: 10,29 m
  • Výška: 3,13 m
  • Nosná plocha: 19,8 m²
  • Plošné zatížení: 166 kg/m²
  • Prázdná hmotnost: 2 280 kg
  • Hmotnost (naložen): 3 286 kg
  • Maximální vzletová hmotnost : 3 540 kg
  • Pohonná jednotka:proudový motor Motorlet M-701C
  • Tah pohonné jednotky: 8,7 kN

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 655 km/h
  • Dolet: 900 km
  • Dostup: 11 500 m
  • Stoupavost: 14 m/s
  • Poměr tah/hmotnost: 0,25

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

  • 200 kg různých zbraní (kanóny, pumy, rakety, střely) na vnějších závěsech

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Uživatelé letounu L-29
Delfín s českou registrací
Delfín s tygřím nátěrem
Gruzínští Delfíni

Letadlo se vyrábělo ve velkých sériích. Do roku 1974 bylo celkem vyrobeno kolem 3 500 kusů.

Vojenští[editovat | editovat zdroj]

Afghánské vzdušné síly
Vzdušné síly AČR
Vzdušné síly Slovenské republiky
Sovětské letectvo

Civilní[editovat | editovat zdroj]

  • Bývalé vojenské stroje jsou populární na trhu s letouny pro letecké přehlídky

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HURT, Zdeněk; KUČERA, Pavel; CHALAS, Oliver. De Havilland Tiger Moth, Avia/Letov C-2 (Arado Ar 96), Aero L-29 Delfin. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 1992. ISBN 80-206-0219-4. S. 113.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]