Hasicí přístroj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hasicí přístroj

Hasicí přístroj (hovorově hasičák) je jedním z věcných prostředků požární ochrany. Slouží především k operativnímu zdolávání požárů v počáteční fázi rozvoje.

Konkrétně se dle vyhlášky MV 246/2001 Sb. o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) jedná o vyhrazený druh věcného prostředku požární ochrany, na jehož projektování, instalaci, provoz, kontrolu, údržbu a opravu jsou kladeny zvláštní požadavky.

Projektování a instalace[editovat | editovat zdroj]

Vybavení prostor hasicími přístroji určuje požárně bezpečnostní řešení stavby nebo obdobná dokumentace, která je součástí ověřené projektové dokumentace.

V případě prostor a zařízení právnických a podnikajících osob, u nichž nebylo množství a druhy stanoveny nebo, kde povinné vybavení hasicími přístroji nelze jednoznačně prokázat, jsou jejich vlastníci (provozovatelé) povinni zajistit vybavení, v návaznosti na § 2 odst. 5 vyhlášky MV č. 246/2001 Sb. kde se mimo jiné uvádí, že se instalují alespoň hasicí přístroje s určitou hasební schopností na každých započatých 200 m² z půdorysné plochy podlaží objektu.

Navíc je nutné vzít v potaz vyhlášku MV 23/2008 Sb. (o technických podmínkách požární ochrany staveb), kde je stanoveno, např. že minimálně jedním hasicím přístrojem s hasební schopností 34A musí být vybaven rodinný dům.

Hasicí přístroje se instalují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Hasicí přístroje se umísťují v prostorách, kde je největší riziko vzniku požáru.

Přenosné hasicí přístroje umístěné na svislé stavební konstrukci musí mít rukojeť max. 150 cm nad zemí. Pokud jsou hasicí přístroje umístěny na vodorovné stavební konstrukci, musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu.

Provoz, kontrola, údržba a opravy[editovat | editovat zdroj]

Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje dokladem o jeho kontrole, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury.

Legislativa určuje povinnost provádění každoročních kontrol provozuschopnosti u všech typů hasicích přístrojů a periodických kontrol jednou za tři roky (u vodních a pěnových hasicích přístrojů), resp. pět let (u ostatních hasicích přístrojů).

Kontroly, údržbu a opravy vyhrazených druhů věcných prostředků požární ochrany může provádět pouze osoba, která splní podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu hasicího přístroje, tj. pouze oprávněná osoba.

Rozdělení podle druhu hasicí látky[editovat | editovat zdroj]

Vodní[editovat | editovat zdroj]

Hasicí látkou je voda, která obsahuje uhličitan draselný, chránící proti zamrznutí. Nelze s ním hasit elektrická zařízení pod napětím. Má nejnižší účinnost, hasebním účinkem vody je především ochlazování (chladicí efekt). Vodní hasicí přístroje jsou vhodné pro hašení požárů pevných látek. Příkladem byl přístroj Minimax.

Pěnový[editovat | editovat zdroj]

Kromě vody obsahuje i pěnidlo, které při provzdušnění vytváří pěnu. Díky pěnidlu dochází k snazšímu smáčení, ale především vytvořená pěna izoluje hořící látky od vzdušného kyslíku – pracuje na principu dusivého efektu. Proto lépe než samotná voda hasí pevné látky, ale především se používá k hašení hořlavých kapalin. Pouze u hasicích přístrojů s náplní pěnidla typu AR (alcohol resistant) jimi lze hasit i polární kapaliny, například líh nebo aceton, které standardní pěnu rozpouštějí. Při použití pěnidel typu AFFF významně působí izolační efekt (zabraňuje výstupu hořlavých par a plynů z pásma hoření a zároveň přístupu kyslíku). Přístrojem nelze hasit elektrická zařízení pod napětím, protože pěna je vodivá.

Práškový[editovat | editovat zdroj]

Hasivem je speciální nebo univerzální jemný prášek, hnaný plynem. Jedná se o poměrně velmi účinné hasivo, jehož velkou výhodou je nevodivost. Proto je možné s ním hasit i elektrická zařízení pod napětím. Hasebním efektem je stěnový efekt. Je nevhodný do prostor, kde jsou přístroje citlivé na prach (elektronická zařízení atd.). Nesmí se používat na hašení požárů třídy F.[1]

Sněhový[editovat | editovat zdroj]

Hasivem je oxid uhličitý. Hasivo má po opuštění tlakové nádoby velmi nízkou teplotu – při ústí hubice asi −30 °C, proto je nutné hubici držet jen za držadlo. Nelze jím hasit sypké materiály, neboť proud plynu je velmi prudký. Není vhodný pro hašení pevných látek (dřeva apod.). Jeho použití v uzavřeném prostoru je nebezpečné. K hašení lze využít nejen sníh, ale i plyn, který z hubice uniká po vyčerpání sněhu. Přístrojem lze hasit elektronická zařízení.

Halonový[editovat | editovat zdroj]

Hasivem jsou halonové plyny. Jedná se o nejúčinnější hasební látku. Hasebním účinkem je fyzikálně-chemický efekt. Hasivo má však negativní vliv na ozónovou vrstvu Země a je jedovaté. Nesmí se proto používat ve špatně větratelných prostorách, na žhoucí látky a na požáry lehkých kovů. V současné době (rok 2008) jsou některá hasiva do halonových hasicích přístrojů zakázaná (Halon 1211, 1301, hasivo FM100) nebo omezeno jejich použití (hasivo Halotron I). Jsou však vyvinuty jejich velmi účinné náhrady. V současné době se již téměř nevyrábějí a nahrazují je přístroje plněné CO2 (sněhové).

Tetrachlórový[editovat | editovat zdroj]

Historicky se používaly hasicí přístroje plněné tetrachlormethanem, při hašení však vznikají nebezpečné jedovaté zplodiny obsahující fosgen.

Hasicí přístroje podle provedení[editovat | editovat zdroj]

Podle provedení rozlišujeme:

  • přenosné hasicí přístroje
  • pojízdné hasicí přístroje
  • přívěsné hasicí přístroje

Hasicí přístroje podle tříd požárů[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivé hasicí přístroje je možné použít na požáry různých látek. Za tímto účelem se požáry dělí do následujících tříd:

  • A – pevné látky – vhodné jsou vodní, pěnové a práškové hasicí přístroje
  • B – hořlavé kapaliny – je možné použít pěnové, práškové a sněhové hasicí přístroje
  • C – plyny – používají se práškové a sněhové hasicí přístroje
  • D – hořlavé kovy (lehké a alkalické kovy) – hasí se speciálními prášky
  • E – elektrické zařízení pod proudem – hasí se do 1000 V práškovým nebo sněhovým přístrojem, nad 1000 V speciálními přístroji (toto označení se již nepoužívá)
  • F – jedlé rostlinné a živočišné oleje a tuky v kuchyňských zařízeních – hasí se speciálním hasivem

Na hasicích přístrojích je uvedena i jejich hasicí schopnost. Například „34 A“ znamená, že se jedná o hasicí přístroj, který je vhodný pro hašení pevných látek, a že je schopen uhasit požár, který odpovídá požáru dřevěné hranice dlouhé 3,4 m, široké 0,5 m a vysoké 0,56 m.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hasicí přístroje, Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]